Výpočet Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem dosahovaným před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, popřípadě plnou výší nemocenského. Na náhradu za ztrátu na výdělku má zaměstnanec nárok i za první 3 dny pracovní neschopnosti, za něž se nevyplácí náhrada mzdy nebo platu (zjednodušeně řečeno je to rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenským). Rozhodné období Pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu p ..
Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Přitom se nepřihlíží ke snížení tohoto důchodu pro souběh s jiným důchodem ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím. Do výdělku zaměstnance jsou zahrnuty příjmy od zaměstnavatele, které mají povahu m ..
Bolestné a ztížení společenského uplatnění Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění jsou specifickými nároky poškozeného zaměstnance, které se odškodňují jednorázově. Právní úprava těchto nároků je obsažena vedle zákoníku práce především ve vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Bolestné Účelem náhrady škody spočívající v bolestném je prostřednictvím peněžitých prostředků vy ..
Škodu spočívající v účelně vynaložených nákladech léčení může uplatnit každý, komu vznikla v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance předmětná škoda. To znamená, že účelně vynaložené náklady léčení uplatňuje ten, kdo je ve prospěch poškozeného vynaložil. Co to je? Do této kategorie spadají například náklady na úhradu regulačních poplatků, náklady na léky nehrazené nebo jen částečně hrazené zdravotní pojišťovnou, náklady za zdravotní pomůcky a dietní stravování, náklady na cesty rodinných př ..
Věcná škoda je definována velmi široce, když zahrnuje veškerou škodu, kterou nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků poškozeného zaměstnance. Ačkoli se definice věcné škody podle zákoníku práce liší od definice škody na věci podle občanského zákoníku, dospěl Ústavní soud ČR k závěru, že není důvod, aby tyto dva stejné instituty byly posuzovány odlišně. Škoda na věci Pod pojem věcné škody lze zahrnout především škodu na věcech, která vznikne poškozenému zaměstnanci v souvislosti se š ..
Smyslem této náhrady je zmírnit sociální dopady, které vznikly nejbližším rodinným příslušníkům ze ztráty blízké osoby. Tato náhrada je poskytována pouze pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti ve výši 240 000 Kč a rodičům zemřelého zaměstnance, pokud s ním žili ve společné domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč. Právo na jednorázové odškodnění tedy nenáleží například druhovi nebo družce zemřelého zaměstnance, přestože společně pečovali o domácnost či společně vychovávali dítě. Úprava jedno ..
Velikým úskalím a často opomíjenou problematikou související s pracovním úrazem, je návrat do zaměstnání po skončení pracovní neschopnosti, obzvlášť, zůstanou-li vám trvalé následky. Pokud dojde k naprostému vyléčení zaměstnance a ten po skončení pracovní neschopnosti nastoupí zpět do práce na své původní místo bez jakýchkoli zdravotních potíží a omezení, je to ta nejlepší varianta. Bohužel jsou časté případy, kdy pracovní úraz zanechá na zdraví zaměstnance trvalé nebo dočasné následky, které ..
Každý pracovní úraz je vždy nepříjemná událost, která více či méně zasáhne do života poškozeného a jeho blízkých. Aby zásah do vašeho života byl co nejmenší nebo alespoň co nejpřijatelnější, je dobré vědět, jaké obtíže vás při řešení pracovního úrazu můžou potkat. Zaměstnavatel Záznam o úrazu Žádejte zaměstnavatele, aby sepsal záznam o úrazu, v němž budou vylíčeny podstatné okolnosti průběhu úrazu. Pokud zaměstnavatel uvede jakoukoli skutečnost, s níž nebudete souhlasit, napište to ..
Víte jak své nároky můžete uplatnit? Nároky na náhradu škody při pracovním úrazu V souladu se zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém odpovídá poškozenému za škodu, poskytnout náhradu této škody: ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bolest a ztížení společenského uplatnění účelně vynaložené náklady spojené s léčením věcná škoda Zaměstnanec by měl uplatnit své nároky co nejdříve po jejich vzniku a nejlépe ..
Povinnosti zaměstnavatele Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu jsou uvedeny v § 105 zákoníku práce. Jejich plnění podléhá dozoru inspektorátu práce a může být sankcionováno poměrně vysokými pokutami. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany z ..