Jednací řád rozhodčího řízení vedeného řádnými členy Smírčí a rozhodčí komory České republiky

Právě se nacházíte: Home / Vzory smluv / Exekuční smlouvy / 


Jednací řád rozhodčího řízení vedeného řádnými členy Smírčí a rozhodčí komory České republiky



Jednací řád rozhodčího řízení vedeného řádnými členy Smírčí a rozhodčí komory

 

O B S A H :

Preambule

ČÁST PRVNÍ. OBECNÁ USTANOVENÍ

§1 Jednací řád

ČÁST DRUHÁ. ŘÍZENÍ

 

Hlava I. Základní ustanovení

§2 Rozhodce (Rozhodčí senát)
§3 Tajemník pro rozhodčí řízení
§4 Jednací místo
§5 Postup v řízení
§6 Předkládání písemností
§7 Jazyk rozhodčího řízení
§8 Rozhodné právo
§9 Účastníci řízení
§10 Zástupci účastníků řízení
§11 Úkony účastníků řízení
§12 Doručování písemností
§13 Lhůty
§14 Nahlížení do spisu
§15 Expresní řízení

Hlava II. Zahájení řízení

§16 Podání žaloby
§17 Obsah žaloby
§18 Hodnota předmětu sporu
§19 Odstranění vad žaloby
§20 Úhrada poplatku za rozhodčí řízení

Hlava III. Příprava projednání sporu

§21 Určení Rozhodce (Rozhodčího senátu)
§22 Jmenování předsedy Rozhodčího senátu
§23 Vyjádření k žalobě
§24 Odmítnutí určení Rozhodcem (členem Rozhodčího senátu)
§25 Vyloučení Rozhodce (člena Rozhodčího senátu)
§26 Odmítnutí - vyloučení znalce a tlumočníka
§27 Rozhodování o pravomoci
§28 Příprava projednávání sporu

Hlava IV. Projednání sporu

§29 Způsob rozhodování sporu
§30 Ústní jednání
§31 Odročení ústního jednání
§32 Protokol o ústním jednání
§33 Vzájemná žaloba a námitka započtení
§34 Pokus o smír
§35 Zajištění důkazů
§36 Předběžné opatření
§37 Dokazování
§38 Hodnocení důkazů
§39 Svědci
§40 Tlumočník
§41 Znalecký posudek
§42 Přerušení řízení
§43 Navrácení lhůty

Hlava V. Skončení řízení

§44 Forma rozhodnutí
§45 Vydání rozhodčího nálezu
§46 Obsah rozhodčího nálezu
§47 Hlasování o rozhodčím nálezu
§48 Vyhlášení rozhodčího nálezu
§49 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu
§50 Pravomocnost rozhodčího nálezu
§51 Splnění rozhodčího nálezu
§52 Vykonatelnost rozhodčího nálezu
§53 Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu

Hlava VI. Náklady rozhodčího řízení

§54 Náklady rozhodčího řízení
§55 Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení

ČÁST TŘETÍ. USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§56 Úschova písemností rozhodčího řízení
§57 Společná ustanovení
§58 Platnost a účinnost

 

 


Preambule

Smírčí a rozhodčí komora České republiky, o.s., se sídlem Nad Úžlabinou 448, 108 00 Praha 10 - Malešice (dále jen jako „SRK ČR“), IČ 28558367, je občanským sdružením (právnickou osobou), založeným podle zákona číslo 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, a sdružuje nezávislé rozhodce podle zákona číslo 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonů rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen jako „Zákon o rozhodčím řízení“).

SRK ČR zajišťuje organizačně, ekonomicky, administrativně a technicky činnost rozhodců – fyzických osob zapsaných v Seznamu rozhodců vedeném SRK ČR (dále jen jako „Rozhodce“), kteří vykonávají tuto funkci ve smyslu Zákona o rozhodčím řízení.

SRK ČR v souladu s ustanovením §19 Zákona o rozhodčím řízení, za účelem úpravy řízení před Rozhodci se vydává následující:

Jednací řád rozhodčího řízení, vedeného Rozhodci zapsanými v Seznamu rozhodců SRK ČR (dále jen jako „Jednací řád“)

 

 

ČÁST PRVNÍ. OBECNÁ USTANOVENÍ

§1 Jednací řád

Jednací řád upravuje postup v rozhodčím řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků rozhodčího řízení.
Ve smyslu ustanovení §19 odst. 1 Zákona o rozhodčím řízení, se podle tohoto Jednacího řádu řídí všichni Rozhodci, popřípadě členové Rozhodčího senátu a účastníci rozhodčího řízení.
Rozhodci (Rozhodčí senát) rozhodují majetkové spory, jestliže je jejich pravomoc pro daný spor založena:
platnou rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí doložkou (ust. §2 a §3 Zákona o rozhodčím řízení),
písemnými projevy účastníků v již zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodce (Rozhodčího senátu).
Rozhodčí řízení podle tohoto Jednacího řádu je jednoinstanční a neveřejné.

 

ČÁST DRUHÁ. ŘÍZENÍ

Hlava I. Základní ustanovení

§2 Rozhodce (Rozhodčí senát)

Rozhodcem je fyzická osoba zapsaná v Seznamu rozhodců vedeném SRK ČR (dále jen „Seznam Rozhodců“), vykonávající funkci Rozhodce nebo člena Rozhodčího senátu ve smyslu Zákona o rozhodčím řízení a tohoto Jednacího řádu.
Rozhodcem (členem Rozhodčího senátu) může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, která vzhledem ke svému odbornému a morálnímu profilu je zárukou korektního a odpovědného vedení rozhodčího řízení a rozhodování v něm.
Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) je při výkonu své funkce nezávislý a nestranný. O skutečnostech, které se dozví během výkonu své funkce, je povinen zachovávat mlčenlivost.
Předsedou Rozhodčího senátu může být jen osoba s vysokoškolským vzděláním ukončeným magisterskou nebo jí na roveň postavenou zkouškou.
Spory podle tohoto Jednacího řádu projednává buď Rozhodce, nebo Rozhodčí senát.
Spor, jehož předmětem je hodnota do částky 5.000.000 Kč, rozhoduje Rozhodce. Spor, jehož hodnota převyšuje částku 5.000.000,-- Kč, rozhoduje Rozhodčí senát.
Úkony Rozhodčího senátu činí jeho předseda.
Rozhodčí senát je tříčlenný.
Jestliže Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) přestal být Rozhodcem zapsaným v Seznamu Rozhodců, případně není schopen pro nemoc či jiné závažné důvody funkci vykonávat nebo se této funkce vzdal, určí Tajemník pro rozhodčí řízení (dále jen „Tajemník“) jiného Rozhodce (člena Rozhodčího senátu). Změna v osobě Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) musí být oznámena účastníkům nejpozději při prvním, resp. nejbližším úkonu ve věci samé.
Práva a povinnosti Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) při výkonu jeho funkce jsou upraveny Zákonem o rozhodčím řízení, tímto Jednacím řádem a platnými právními předpisy ČR.
Při výkonu funkce jsou Rozhodci (členové Rozhodčího senátu) nezávislí a nemohou mít povahu zástupce kteréhokoliv účastníka řízení.
Rozhodci (členové Rozhodčího senátu) nejsou povinni poskytovat vysvětlení ani součinnost jinému orgánu než soudu, který projednává zrušení rozhodčího nálezu, a orgánům činným v trestním řízení. Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dovědí v rámci výkonu funkce Rozhodce (člena Rozhodčího senátu). Této povinnosti mohou být zproštěni Tajemníkem a účastníky řízení.
Seznam rozhodců může být SRK ČR průběžně měněn či doplňován.

§3 Tajemník pro rozhodčí řízení

Tajemníkem pro rozhodčí řízení (dále jen „Tajemník“) je předseda SRK ČR anebo jiná fyzická osoba, určená valnou hromadou SRK ČR. Valná hromada SRK ČR určuje práva a povinnosti Tajemníka.
Tajemník po organizační, administrativní a technické stránce zajišťuje vlastní průběh rozhodčího řízení, zejména organizuje agendu spojenou s činností rozhodčího řízení a vykonává ostatní činnosti, stanovené tímto Jednacím řádem nebo SRK ČR, dbá o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí rozhodčího řízení, o úschovu veškerých písemností a rozhodnutí rozhodčího řízení, vyznačuje doložku o nabytí právní moci a doložku o vykonatelnosti, neprovede-li to Rozhodce sám.
Tajemník je oprávněn účastnit se všech ústních jednání před Rozhodci (Rozhodčím senátem).

§4 Jednací místo

Ústní jednání, je-li Rozhodcem (Rozhodčím senátem) nařízeno, probíhá zásadně v Praze, přičemž místo jednání musí být přesně označeno v předvolání k jednání.
Rozhodce (Rozhodčí senát) může z vlastního podnětu nebo na žádost některého z účastníků rozhodnout, že spor může být rozhodován na jiném místě, pokud tím nebudou podstatně zasažena práva účastníků.

§5 Postup v řízení

Rozhodce (Rozhodčí senát) postupuje v rozhodčím řízení způsobem, který považuje za vhodný, tak aby při zachování rovného postavení a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem účastníkům byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.

§6 Předkládání písemností

Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení jsou účastníci povinni předložit v počtu o jedno vyhotovení více, než je počet účastníků řízení.
Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají pouze v češtině nebo slovenštině. Rozhodce může z vlastního podnětu nebo na žádost některého z účastníků rozhodnout, že akceptuje i písemnosti v jiném jazyce, jestliže daný jazyk zná. Rozhodčí senát může z vlastního podnětu nebo na žádost některého z účastníků rozhodnout, že akceptuje i písemnosti v jiném jazyce, jestliže daný jazyk znají všichni členové Rozhodčího senátu.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn podle vlastní úvahy nebo na návrh účastníků vyžádat od účastníka, který písemnost předložil v jiném jazyce, překlad do češtiny nebo zajistit takový překlad na jeho náklad.

§7 Jazyk rozhodčího řízení

Řízení se koná a rozhodnutí se vydává v češtině.
Pro účely rozhodčího řízení se považují za rovnocenné český a slovenský jazyk.

§8 Rozhodné právo

Při rozhodování v rozhodčím řízení se spory řeší podle příslušných hmotněprávních norem českého práva a v jejich rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi účastníky s přihlédnutím k obchodním zvyklostem, pokud se účastníci platně nedohodnou jinak, nebo pokud z platných právních předpisů nevyplývá povinnost použít při rozhodování hmotněprávní předpis jiného státu nebo standardní obchodní zvyklosti.

§9 Účastníci řízení

Účastníky rozhodčího řízení jsou žalobce a žalovaný.
Je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý sám za sebe. Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i na ostatní.
Ke změně žaloby a k jejímu zpětvzetí je třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na straně žalobce.
K uzavření smíru je třeba souhlasu všech účastníků.
Kromě žalobce a žalovaného se může řízení účastnit jako vedlejší účastník též ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku.
O připuštění vedlejšího účastníka rozhoduje Rozhodce (Rozhodčí senát).
Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.
V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník řízení.
Vedlejší účastník jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníků, ke kterým přistoupil, posoudí je Rozhodce (Rozhodčí senát) po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka může Rozhodce (Rozhodčí senát) přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům účastníků.

§10 Zástupci účastníků řízení

Zástupcem účastníka v rozhodčím řízení může být advokát nebo obecný zmocněnec za podmínek stanovených příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu.

§11 Úkony účastníků řízení

Podání (např. žaloby, vyjádření k žalobám) se zasílají na adresu SRK ČR: Nad Úžlabinou 448, 10800 Praha 10 – Malešice, nerozhodne-li v konkrétním případě Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) jinak.
Pro ostatní úkony účastníků řízení platí analogicky ustanovení §4144 občanského soudního řádu.

§12 Doručování písemností

Písemnosti v rozhodčím řízení zasílá účastníkům Tajemník na adresu, kterou účastníci uvedli v žalobě, či jiném písemném podání, nebo jejich právním zástupcům.
Výzvy, předvolání, usnesení a rozhodčí nálezy se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení (dodejkou).
Ostatní písemnosti mohou být doručeny doporučeným nebo obyčejným dopisem.
Kterákoliv z výše uvedených písemností může být doručena rovněž prostřednictvím pověřeného pracovníka SRK ČR.
Všechny písemnosti se považují za doručené, byly-li doručovány podle výše uvedených zásad, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít, přičemž za den doručení se považuje den odepření přijetí zásilky.
Nevyzvedne-li si adresát písemnost i přes oznámení poštovního úřadu do 10 kalendářních dnů ode dne uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Je-li účastník neznámého pobytu, ustanoví mu Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) opatrovníka k přijímání písemností, přičemž za den doručení se považuje den doručení tomuto opatrovníkovi.
Jestliže účastník po zahájení rozhodčího řízení změnil adresu, aniž to oznámil SRK ČR nebo Rozhodci (Rozhodčímu senátu), je doručení platně provedeno odesláním písemností na jeho poslední známou adresu.

§13 Lhůty

Nestanoví-li tento Jednací řád lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, Rozhodce (Rozhodčí senát) nebo v případech do zahájení řízení, Tajemník.
Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty úkon učiněn u SRK ČR, Rozhodce (Rozhodčího senátu) nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Rozhodce (Rozhodčí senát) promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší.
Návrh na prominutí zmeškání lhůty je třeba podat do 7 kalendářních dnů po odpadnutí překážky, a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.
Rozhodce (Rozhodčí senát) může k odůvodněné žádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty.

§14 Nahlížení do spisu

Účastnící řízení a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování Rozhodčího senátu, a činit si z něho výpisy a opisy.
Jiné osobě než účastníku řízení může Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) nebo Tajemník povolit nahlížet do spisu a činit si z něho výpisy a opisy, jsou-li pro to závažné důvody, a nemohou-li tím být dotčeny oprávněné zájmy účastníků.

§15 Expresní řízení

Na základě požadavku žalobce v žalobě nebo jiné písemné žádosti žalobce se koná expresní řízení, ve kterém je rozhodčí nález vydán do 30 kalendářních dnů ode dne splnění zvláštní poplatkové povinnosti za expresní řízení dle ust. §54 tohoto Jednacího řádu.
Je-li řízení konáno jen na základě písemných podkladů bez ústního jednání, do lhůty dle ust. §15, odst. 1, se nezapočítává doba nezbytně nutná pro doručení žaloby žalovanému účastníkovi řízení a doba stanovená pro jeho vyjádření k žalobě.

 

Hlava II. Zahájení řízení

§16 Podání žaloby

Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba byla doručena SRK ČR.
Tajemník je povinen na žalobě vyznačit den doručení žaloby.

§17 Obsah žaloby

V žalobě musejí být uvedeny tyto údaje:

označení účastníků sporu s uvedením jména, příjmení, rodného čísla a adresy bydliště u fyzických osob – nepodnikatelů, obchodní firmy, identifikačního čísla, adresy bydliště a adresy místa podnikání u fyzických osob – podnikatelů, obchodní firmy, identifikačního čísla, adresy sídla, označení statutárního zástupce – u právnických osob,
adresy účastníků pro doručování, příp.telefonní, faxové spojení žalobce,
hodnota předmětu sporu, pokud nejde o jiný druh řízení,
vylíčení skutkového, případně právního stavu věci, na kterém žalobce zakládá své žalobní nároky,
označení důkazních prostředků, jimiž žalobce své žalobní nároky prokazuje,
čeho se žalobce domáhá (žalobní petit),
odkaz na právní skutečnost, zakládající pravomoc Rozhodců SRK ČR,
datum sepsání žaloby,
podpis žalobce nebo osoby oprávněné jednat za žalobce.

K žalobě musejí být připojeny:

doklad o právní subjektivitě žalobce, jde-li o právnickou osobu,
živnostenské či jiné oprávnění k podnikatelské činnosti, jde-li o fyzickou osobu – podnikatele,
plná moc zástupce, pokud je žalobce právně zastoupen,
kopie navrhovaných listinných důkazů, jimiž žalobce své žalobní nároky prokazuje.

Žalobce podávající více žalob si může se SRK ČR dohodnout jiný způsob prokazování právní subjektivity.

§18 Hodnota předmětu sporu

Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu. V případech, kdy nelze nárok ocenit penězi, je žalobce povinen uvést částku, kterou si svůj nárok cení.
Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:
vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění,
hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku,
hodnotou předmětu právního vztahu v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo žalobách o změnu právního vztahu,
na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určení, zda má žalovaný něco vykonat nebo se něčeho zdržet.
V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.
Nestanovil-li žalobce hodnotu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodce (Rozhodčí senát) z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného účastníka hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici. Rozhodce (Rozhodčí senát) není tímto rozhodnutím vázán při vlastním rozhodování o žalobních nárocích stran a má význam pouze pro stanovení výše poplatkové povinnosti dle ust. §54 tohoto Jednacího řádu.

§19 Odstranění vad žaloby

Pokud žaloba neobsahuje náležitosti stanovené ust. §17 odst. 1 a 2 tohoto Jednacího řádu, vyzve Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) žalobce písemně, aby zjištěné vady odstranil ve lhůtě, kterou k tomuto účelu určí.
Do odstranění uvedených vad se žaloba věcně neprojednává a neběží lhůty pro vydání rozhodnutí.
Jestliže ve lhůtě k tomu podle odst. 1 určené, nebudou nedostatky žaloby odstraněny, Rozhodce (Rozhodčí senát) řízení usnesením zastaví. Na tento následek musí být žalobce ve výzvě podle odst. 1 upozorněn.

§20 Úhrada poplatku za rozhodčí řízení

Podmínkou pro projednání žaloby je splnění poplatkové povinnosti dle ust. §54 tohoto Jednacího řádu.
Dokud není poplatková povinnost splněna, žaloba se neprojednává.
Není-li tato poplatková povinnost splněna ani dodatečně, řízení se zastaví.

 

Hlava III. Příprava projednání sporu

§21 Určení Rozhodce (Rozhodčího senátu)

Poté, co je SRK ČR doručena žaloba, určí Tajemník dle pravidel SRK ČR ze Seznamu rozhodců Rozhodce nebo členy Rozhodčího senátu, a to nejpozději do 5 kalendářních dnů ode dne doručení žaloby.
Určený Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) se může vzdát své funkce z vážných důvodů, které neprodleně oznámí Tajemníkovi.
Určený Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) přijme funkci Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) v předmětné věci písemným prohlášením, které se založí v rozhodčím spisu.
Nemůže-li určený Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) pokračovat v rozhodování sporu po dobu delší než dva měsíce, oznámí tuto skutečnost Tajemníkovi. Tajemník určí jiného Rozhodce (člena Rozhodčího senátu).
V případě zrušení rozhodčího nálezu podle ust. §34 odst. 2 Zákona o rozhodčím řízení, určí Tajemník nového Rozhodce (nové členy Rozhodčího senátu), původní Rozhodce (členové Rozhodčího senátu) jsou vyloučeni z rozhodování v předmětné věci.
Funkce Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) v předmětné věci zaniká:

odmítnutím nebo vyloučením dle ust. §24 a §25 tohoto Jednacího řádu,
vyřešením sporu úplným skončením řízení ve věci,
výmazem ze Seznamu rozhodců SRK ČR,
úmrtím Rozhodce (člena Rozhodčího senátu).

§22 Jmenování předsedy Rozhodčího senátu

Pokud spor podle ust. §2 odst. 6 tohoto Jednacího řádu rozhoduje Rozhodčí senát, Tajemník současně s určením členů Rozhodčího senátu jmenuje i předsedu Rozhodčího senátu.

§23 Vyjádření k žalobě

Rozhodce (Rozhodčí senát) neprodleně žalovaného uvědomí o zahájení řízení a zašle mu kopii žaloby se všemi přílohami. Vyzve žalovaného, aby do 10 (deseti) kalendářních dnů od dne doručení výzvy k žalobě předložil své písemné vyjádření doložené důkazy, jichž se dovolává. Rozhodce (Rozhodčí senát) může v odůvodněných případech stanovit i lhůtu delší.
Na žádost žalovaného může Rozhodce (Rozhodčí senát) v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit.
Pokud se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádří k žalobě, považují se skutečnosti v ní uvedené za nesporné, přičemž o těchto následcích musí být žalovaný poučen.

§24 Odmítnutí určení Rozhodcem (členem Rozhodčího senátu)

Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) je povinen odmítnout své určení v předmětné věci, pokud zjistí okolnosti, které by mohly vzbudit důvodné pochybnosti o jeho podjatosti, pro něž by byl jako Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) vyloučen.
Zjistí-li určený Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) dodatečně okolnosti uvedené v odst. 1, je povinen tuto skutečnost neodkladně oznámit Tajemníkovi a účastníkům sporu a současně je povinen odmítnout určení Rozhodcem v předmětné věci.
Nastanou-li okolnosti uvedené v odst. 1 nebo 2, bude Tajemníkem určen jiný Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) způsobem upraveným v ust. §21 tohoto Jednacího řádu.

§25 Vyloučení Rozhodce (člena Rozhodčího senátu)

Každý z účastníků řízení je oprávněn uplatnit námitku podjatosti Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) nejpozději při prvním úkonu, který může učinit v zahájeném rozhodčím řízení popřípadě do 15 (patnácti) dnů poté, co se o důvodu vyloučení dozví.
O vyloučení Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) z důvodu podjatosti rozhoduje na základě uplatněné námitky předseda SRK ČR, a jde-li o osobu předsedy, pak rozhoduje Výkonná rada SRK ČR.
Bude-li námitce podjatosti vyhověno, bude Tajemníkem určen jiný Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) způsobem upraveným v ust. §21 tohoto Jednacího řádu.
Budou-li z důvodu podjatosti vyloučeni všichni Rozhodci zapsaní v Seznamu rozhodců SRK ČR, Tajemník určí Rozhodce ze seznamu Rozhodců jiné právnické osoby, která zajišťuje rozhodčí řízení, a to po předchozím projednání s touto právnickou osobou.

§26 Odmítnutí - vyloučení znalce a tlumočníka

Ustanovení §24 a §25 tohoto Jednacího řádu se vztahuje přiměřeně též na znalce a tlumočníky

§27 Rozhodování o pravomoci

Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn rozhodovat o své pravomoci.
Dospěje-li Rozhodce (Rozhodčí senát) k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodne o tom usnesením.
Námitky nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může účastník vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé.

§28 Příprava projednávání sporu

Rozhodce (Rozhodčí senát) prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, je oprávněn učinit doplňující opatření, zejména vyžádat od účastníků písemná stanoviska, důkazy a další písemnosti a stanovit k tomu lhůtu.

 

Hlava IV. Projednání sporu

§29 Způsob rozhodování sporu

Rozhodce (Rozhodčí senát) rozhoduje spor v zásadě bez nařízení ústního jednání na základě předložených písemností, není-li mezi účastníky rozhodčího řízení dohodnuto jinak.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je však oprávněn nařídit ústní jednání, považuje-li to za potřebné k řádnému posouzení věci a rozhodnutí sporu.
Rozhodce (Rozhodčí senát) o sporu rozhoduje neveřejně.

§30 Ústní jednání

Nařídí-li Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) ústní jednání, vyrozumí o čase a místě konání ústního jednání účastníky předvoláním, které jim bude doručeno s takovým předstihem, aby každý z účastníků měl k dispozici lhůtu nejméně 20 kalendářních dnů na přípravu jednání. Se souhlasem účastníků může být tato lhůta kratší.
Jestliže se nedostaví účastník, který byl řádně uvědoměn o čase a místě konání ústního jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, nebrání jeho nepřítomnost projednání sporu. Rozhodce (Rozhodčí senát) při rozhodování pak vychází z obsahu spisu a provedených důkazů. O tomto musí být účastník v předvolání řádně poučen.
Průběh ústního jednání se zachycuje v protokolu o jednání, který podepisuje zapisovatel a Rozhodce (členové Rozhodčího senátu). Protokol o jednání sepisuje zapisovatel, určený Rozhodcem (předsedou Rozhodčího senátu).
Ústní jednání je vždy neveřejné.

§31 Odročení ústního jednání

Ústní jednání může být na žádost účastníka odročeno, maximálně o dva měsíce, jen z vážných důvodů, které musí být sděleny Rozhodci (Rozhodčímu senátu).
O odročení rozhoduje Rozhodce (Rozhodčí senát) usnesením; v případě potřeby i bez žádosti účastníků.
Nebrání-li tomu okolnosti, oznámí Rozhodce (Rozhodčí senát) při odročení jednání den, kdy se bude konat další jednání.
Nebude-li den dalšího jednání určen, musí být účastníci předvoláni k dalšímu jednání způsobem dle ust. §30 odst. 1 tohoto Jednacího řádu.

§32 Protokol o ústním jednání

O ústním jednání ve sporu se vede protokol v českém jazyce.
Protokol o ústním jednání musí obsahovat zejména tyto údaje:

označení Rozhodce (Rozhodčího senátu),
spisovou značku sporu,
označení účastníků, vedlejších účastníků a jejich zástupců,
údaje o účasti účastníků,
jména svědků, znalců, tlumočníků a ostatních účastníků jednání,
stručný a výstižný popis průběhu jednání,
výpovědi a požadavky účastníků, svědků a znalců a obsah jiných důležitých prohlášení,
uvedení důvodů pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,
místo a datum jednání,
podpis zapisovatele a Rozhodce nebo členů Rozhodčího senátu.

Na žádost účastníků a na jejich náklady se jim vydá nebo zašle kopie protokolu.

§33 Vzájemná žaloba a námitka započtení

Do rozhodnutí ve věci samé je žalovaný oprávněn v již zahájeném rozhodčím řízení uplatnit svůj vzájemný nárok vůči žalobci, a to:

vzájemnou žalobou v případě uplatnění vyššího nároku, než který byl uplatněn žalobou, nebo
námitkou započtení v případě uplatnění nároku nižšího nebo nároku stejné výše, jaký byl uplatněn žalobou.

Jestliže žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným podáním vzájemné žaloby nebo vznesením námitky započtení, může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhého účastníka s tím spojených. Za opožděné podání vzájemné žaloby nebo vznesení námitky započtením se zejména považuje podání, které je zasláno po lhůtě určené Rozhodcem (Rozhodčím senátem).
Na vzájemnou žalobu a námitku započtení se přiměřeně vztahují ustanovení upravující náležitosti žaloby.

§34 Pokus o smír

Rozhodce (Rozhodčí senát) je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení účastníky k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uzavření smíru.
Jestliže v průběhu řízení účastníci ukončí spor uzavřením smíru, vydá Rozhodce (Rozhodčí senát) smír formou rozhodčího nálezu, jehož obsahem bude dohoda účastníků o předmětu sporu, neodporuje-li obsah smíru právním předpisům.

§35 Zajištění důkazů

Po podání žaloby, avšak před vydáním rozhodnutí ve věci samé, může Rozhodce (Rozhodčí senát) v naléhavých případech na žádost účastníka zajistit důkaz a k tomu účelu stanovit jednoho nebo i více znalců, anebo učinit jiné vhodné opatření k jeho zajištění.

§36 Předběžné opatření

Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterýkoliv z účastníků požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takového návrhu je účastník povinen uvědomit SRK ČR nebo Rozhodce (předsedu Rozhodčího senátu).

§37 Dokazování

Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokazování svých tvrzení. Za důkaz přitom může sloužit vše, čím lze prokázat skutková tvrzení.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.
Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé, jakož i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky.
Rozhodce (Rozhodčí senát) rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku, vyslýchat znalce a svědky a účastníky, pokud se k němu dobrovolně dostaví.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn kdykoliv požádat účastníka o předložení originálů nebo úředně ověřených kopií jím navrhovaných listinných důkazů.

§38 Hodnocení důkazů

Důkazy hodnotí Rozhodce (Rozhodčí senát) podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.
Procesní úkony nutné pro dokončení řízení, které nemůže provést sám Rozhodce (Rozhodčí senát), provede na jeho dožádání soud.
U listin vydaných státními orgány České republiky v mezích jejich pravomoci, jakož i u listin, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, se nedokazuje skutečnost, že tyto listiny byly svými výstavci skutečně vydány, ani oprávnění k jejich vydání. Obsah takové listiny není předmětem dokazování, ledaže bude prokázán opak v listině tvrzených skutečností.

§39 Svědci

Důkazem v rozhodčím řízení je také výslech svědka.
Rozhodce (Rozhodčí senát) předvolá a vyslechne podle svého uvážení svědky, které navrhnou účastníci.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn předvolat a vyslechnout svědky i bez návrhu účastníků.
Účast svědka zajišťuje účastník, který navrhl výslech tohoto svědka.
Rozhodce (Rozhodčí senát) může vyslýchat svědky a účastníky, jen když se k němu dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
Na začátku výslechu Rozhodce (Rozhodčí senát) zjistí totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost.
Svědek musí být poučen v souladu s ust. §20 Zákona o rozhodčím řízení a ve smyslu ust. §124 a §126 občanského soudního řádu.
Rozhodce (Rozhodčí senát) vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Pak mu klade otázky potřebné k doplnění a vyjasnění jeho výpovědi.
Otázky mohou klást svědkovi i účastníci, vedlejší účastník a znalci v pořadí a způsobem určeným Rozhodcem (Rozhodčím senátem).
Obsah výslechu svědka je součástí protokolu o ústním jednání.
Svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku, dále jen svědečné. Toto právo zaniká, není-li uplatněno nejpozději bezprostředně po ukončení výslechu.
Svědečné vyplácí svědkovi Tajemník. Svědečné je nákladem rozhodčího řízení a je hrazeno účastníky dle rozhodnutí Rozhodce (Rozhodčího senátu).

§40 Tlumočník

Je-li to nutné pro projednání sporu, je Rozhodce (Rozhodčí senát) povinen přibrat tlumočníka.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je povinen přibrat tlumočníka vždy, pokud je to nezbytné k zajištění rovného postavení účastníků v rozhodčím řízení.
Odměnu tlumočníka vyplácí tlumočníkovi Tajemník. Odměna tlumočníka je nákladem rozhodčího řízení a je hrazena účastníky dle rozhodnutí Rozhodce (Rozhodčího senátu).

§41 Znalecký posudek

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví Rozhodce (Rozhodčí senát) dle svého uvážení znalce nebo požádá o potvrzení či odborné vyjádření osoby či instituce, o jejichž erudovanosti nemá pochybnosti.
Znalec musí být poučen obdobně jako svědek.
Pokud Rozhodce (Rozhodčí senát) přijme znalecký posudek bez výslechu znalce, musí seznámit účastníky s jeho obsahem.
Rozhodce (Rozhodčí senát) může uložit účastníkům, aby něco vykonali nebo snášeli, popř. poskytli součinnost, je-li to k vypracování znaleckého posudku třeba.
Místo posudku znalce může Rozhodce (Rozhodčí senát) rozhodnout, že přijme potvrzení nebo odborné vyjádření osoby nebo instituce, o jejichž erudovanosti nemá Rozhodce (Rozhodčí senát) pochybnosti.

§42 Přerušení řízení

Projednávání sporu může být na žádost všech účastníků na určitou dobu přerušeno.
O přerušení řízení včetně doby přerušení rozhoduje Rozhodce (Rozhodčí senát) usnesením.
Po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, se v řízení pokračuje, pokud Rozhodce (Rozhodčí senát) nerozhodl o jejím prodloužení.

§43 Navrácení lhůty

Jestliže se některý z účastníků řízení do rozhodnutí ve věci nemohl z vážných důvodů řízení zcela nebo zčásti zúčastnit, nebo jestliže zmeškal bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění nebo bránění svého práva, učiní Rozhodce (Rozhodčí senát) k návrhu tohoto účastníka přiměřená opatření, aby mohl to, co zameškal, vykonat dodatečně.

 

Hlava V. Skončení řízení

§44 Forma rozhodnutí

Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesením o zastavení řízení (dále též rozhodnutí).
Rozhodnutí se vydává zpravidla do 3 měsíců od řádného podání žaloby, nebylo-li požádáno žalobcem o expresní řízení (§15 tohoto Jednacího řádu).
Je-li řízení konáno jen na základě písemných podkladů bez ústního jednání, do lhůty dle ust. §44, odst. 2, se nezapočítává doba nezbytně nutná pro doručení žaloby žalovanému účastníkovi řízení a doba stanovená pro jeho vyjádření k žalobě.

§45 Vydání rozhodčího nálezu

Poté, co Rozhodce (Rozhodčí senát) usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, přistoupí k vydání rozhodčího nálezu.
Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává rozhodčí nález na základě žádosti účastníků, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného.
Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí Rozhodce (Rozhodčí senát) zároveň lhůtu pro toto plnění.
Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může Rozhodce (Rozhodčí senát) vydat usnesení, že projednávání této části předmětu sporu je skončeno, a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.
Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může Rozhodce (Rozhodčí senát) projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku, a o tom rozhodnout.
Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno účastníkům řízení.
Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

§46 Obsah rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
titul, jméno a příjmení Rozhodce (členů Rozhodčího senátu),
uvedení statutu Rozhodce (členů Rozhodčího senátu) jako Rozhodce (Rozhodců) vedeného v Seznamu rozhodců SRK ČR,
spisovou značku sporu,
označení účastníků, vedlejších účastníků a jejich zástupců,
předmět sporu,
výrok zahrnující také rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení,
odůvodnění rozhodčího nálezu, pokud rozhodce nestanoví jinak nebo se účastníci nedohodli, že odůvodnění není třeba,
poučení o právní moci a vykonatelnosti rozhodčího nálezu,
datum a místo vydání rozhodčího nálezu,
podpis Rozhodce nebo členů Rozhodčího senátu.

§47 Hlasování o rozhodčím nálezu

Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.
O hlasování Rozhodčího senátu se sepíše protokol, který se v zapečetěné obálce založí do spisu.

§48 Vyhlášení rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález se vyhlašuje pouze v případech, kdy se konalo ústní jednání.
Po skončení ústního jednání Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) vyhlásí výrok rozhodčího nálezu přítomným účastníkům.
V odůvodněných případech může Rozhodce (Rozhodčí senát) rozhodnout, že účastníkům bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

§49 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

Na žádost účastníka podanou do 15 kalendářních dnů od dne doručení rozhodčího nálezu účastníku je Rozhodce (Rozhodčí senát) oprávněn vydat doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech nárocích účastníků.
Na doplňující rozhodčí nález se jinak použijí všechna ustanovení o rozhodčím nálezu dle tohoto Jednacího řádu.
Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví Rozhodce (Rozhodčí senát) kdykoliv na žádost kteréhokoliv účastníka nebo i z vlastního podnětu. Takováto oprava musí být usnesena, podepsána a doručena stejným způsobem jako rozhodčí nález.
Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného rozhodčího nálezu.
Účastníci nejsou povinni platit jakékoli náklady spojené s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

§50 Pravomocnost rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí.
Po nabytí právní moci opatří na požádání účastníka Tajemník rozhodčí nález doložkou právní moci a vykonatelnosti.
Rozhodčí nález je konečný a závazný, přezkoumání rozhodčího nálezu v rozhodčím řízení je vyloučeno.

§51 Splnění rozhodčího nálezu

Účastnící jsou povinni splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených.

§52 Vykonatelnost rozhodčího nálezu

Dnem nabytí právní moci je rozhodčí nález soudně vykonatelný.
Nesplní-li účastnící povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí (exekuci) v souladu s právním řádem.

§53 Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu

Není-li ve sporu vydán rozhodčí nález, rozhodne Rozhodce (Rozhodčí senát) usnesením.
Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

nebyla-li splněna poplatková povinnost dle ust. §20 a §54 tohoto Jednacího řádu,
v případech, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem,
v případech, kdy nedošlo ve stanovené lhůtě k odstranění vad podání,
dohodnou-li se na tom účastníci,
dospěje-li v průběhu řízení Rozhodce (Rozhodčí senát) k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána.

Pro vydání usnesení Rozhodce (Rozhodčího senátu) platí přiměřeně ustanovení pro vydání rozhodčího nálezu.

 

Hlava VI. Náklady rozhodčího řízení

§54 Náklady rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení je zásadně úplatné.
Náklady rozhodčího řízení jsou definovány v Poplatkovém řádu rozhodčího řízení vedeného Rozhodci vedenými v Seznamu rozhodců SRK ČR (dále jen „Poplatkový řád“).

§55 Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení

O úhradě nákladů rozhodčího řízení a přiznání náhrady nákladů rozhodčího řízení rozhoduje Rozhodce (Rozhodčí senát) v souladu s tímto Jednacím řádem a Poplatkovým řádem.

 

ČÁST TŘETÍ. USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§56 Úschova písemností rozhodčího řízení

Tajemník je povinen do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodčího nálezu předat předmětný rozhodčí nález do úschovy příslušnému soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán.
Rozhodčí nález musí být opatřen doložkou o nabytí právní moci a musí k němu být připojeny všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení.

§57 Společná ustanovení

Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Jednacím řádu, se řídí ustanovením Zákona o rozhodčím řízení.
Nestanoví-li tento zákon, tento Jednací řád nebo Poplatkový řád jinak, užijí se pro rozhodčí řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

§58 Platnost a účinnost

Tento Jednací řád nabyl platnosti a účinnosti dnem 01.06.2007.
Rozhodování sporů v rozhodčím řízení se řídí Jednacím řádem platným ke dni podání žaloby.
Platné znění tohoto Jednacího řádu je zveřejněno také na internetové stránce SRK ČR: www.smirciarozhodcikomora.cz
 



  





QR (http://qrlogo.eu) -  - www.zakonycr.eu



Průměr:  2,89 | Hodnotilo: 2036 x
1  |   2  |   3  |   4  |   5  |