Občanský zákoník nazakonycr.eu

Bolestné a ztížení společenského uplatnění u pracovního úrazu

Náhrada za ztížení společenského uplatnění je náhradou za nemajetkovou újmu spočívající ve vyřazení nebo oproti minulosti méně intenzivnímu zapojení poškozeného do společenského, osobního, rodinného a pracovního života a jeho závislosti na pomoci okolí, j

  

Bolestné a ztížení společenského uplatnění

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění jsou specifickými nároky poškozeného zaměstnance, které se odškodňují jednorázově. Právní úprava těchto nároků je obsažena vedle zákoníku práce především ve vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

Bolestné

Účelem náhrady škody spočívající v bolestném je prostřednictvím peněžitých prostředků vyvážit, případně zmírnit, bolest utrpěnou v souvislosti se škodou na zdraví a s její následnou léčbou. Bolestné je možné hodnotit v okamžiku ustálení bolesti, což je okamžik, kdy lze předpokládat, že již nebude docházet k dalšímu zhoršování zdravotního stavu a zásahům do zdravotního stavu poškozeného. Pro příklad může být za okamžik ustálení bolesti u zlomeniny loketní kosti považován den, kdy poškozenému byla sejmuta sádra, přestože ještě nadále zůstává v pracovní neschopnosti a podstupuje rehabilitace. Okamžik ustálení bolesti má význam pro vydání lékařského posudku o ohodnocení bolestného, a zároveň je počátkem běhu promlčecí doby.

Ztížení společenského uplatnění

U ztížení společenského uplatnění (trvalých následků) se odškodňuje škoda na zdraví, která je trvalého rázu a má prokazatelný nepříznivý vliv na uplatnění zaměstnance ve společnosti a v životě vůbec, zejména má vliv na uspokojování jeho životních a společenských potřeb včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti jeho uplatnění v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním. Ztížení společenského uplatnění je imateriální újmou, která se odškodňuje jednorázově. Ve výjimečných případech mimořádného zřetele hodných je možné žádat, aby soud toto odškodnění zvýšil. Současně má však významný vliv na další nároky na náhradu škody, které poškozenému můžou vzniknout, zejména na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (trvalé následky na zdraví jsou jednou z podmínek pro vznik tohoto nároku) a na účelně vynaložené náklady na péči o poškozeného po skončení léčení. Posledně uvedený nárok není v žádném zákoně uveden a lze jej odvodit výhradně na základě výkladu Ústavního soudu ČR.

Lékařský posudek

V případě uplatnění nároku na bolestné musí poškozený zaměstnanec nejprve požádat ošetřujícího lékaře, aby mu zpracoval lékařský posudek o bolestném, popřípadě vyplnil k tomu určený formulář pojišťovny, a to vždy až po stabilizaci jeho zdravotního stavu. Sazba bodového ohodnocení bolesti z úrazů je stanovena v příloze č. 1 vyhlášky. Na základě počtu bodů stanoveného lékařem se následně vypočte celková náhrada škody spočívající v bolestném tak, že se celková bodová hodnota vynásobí částkou 120 Kč. Lékař může sazbu bodového ohodnocení bolesti dle předmětné přílohy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvýšit.

Při ztížení společenského uplatnění se zpracovává taktéž lékařský posudek, anebo se vyplňuje k tomu určený formulář pojišťovny. Při určení bodového ohodnocení tohoto nároku vychází lékař z přílohy č. 2 vyhlášky. Hodnotit ztížení společenského uplatnění lze ovšem až v okamžiku, kdy lze považovat zdravotní stav poškozeného zaměstnance za ustálený, což je zpravidla jeden rok poté, kdy došlo ke škodní události. Lékař může i v tomto případě sazbu bodového ohodnocení dle přílohy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvýšit.

Promlčecí doba

Pro uplatnění nároků na náhradu škody na bolestném a ztížení společenského uplatnění stanoví zákon subjektivní promlčecí dobu 2 roky. V této době je nutné nárok uplatnit u soudu v případě, že jej zaměstnavatel v plné výši neuhradil, jinak právo poškozeného domáhat se nároků na náhradu škody u soudu zaniká. Právě pro stanovení počátku běhu promlčecí doby je důležité stanovit kdy došlo k ustálení bolesti resp. kdy došlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného zaměstnance. Tímto okamžikem není v žádném případě vznik úrazu, ale nemusí jím být ani skončení pracovní neschopnosti. Především u ztížení společenského uplatnění může v některých případech činit určení okamžiku ustálení zdravotního stavu potíže, protože poškozený se může léčit v několika medicinských specializacích. Za okamžik ustálení zdravtního stavu se pak považuje okamžik ustálení zdravotního stavu v poslední medicinské specializaci, v níž se poškozený léčil. Tím je někdy možné počátek běhu promlčecí doby značně oddálit od samotné škodní události a domáhat se nároků na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění i dlouho po vzniku pracovního úrazu.

Opakované uplatnění

Škodu na bolestném i ztížení společenského uplatnění je možné uplatňovat opakovaně. V praxi to znamená, že při každé další léčbě, která je v příčinné souvislosti s poraněním, jenž zaměstnanec utrpěl při pracovním úrazu, je možné žádat bolestné. Stejně tak u ztížení společenského uplatnění má poškozený nárok na odškodnění při každém zhoršení zdravotního stavu, a to ve výši rozdílu mezi novým ohodnocením ztížení společenského uplatnění a ohodnocením původním.

Mimořádné zvýšení ztížení společenského uplatnění

Vyhláška, která stanoví bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, je paušální a nemůže postihnout veškeré individuální rozdíly, které můžou v případně stejných trvalých následků vzniknout. Stejné poranění bude mít na každého poškozeného jiný dopad, proto je žádoucí zohlednit věk poškozeného, jeho sociální postavení, sportovní a pracovní aktivitu, rodinné postavení a další kritéria, a podle nich stanovovat individuální výši odškodnění ztížení společenského uplatnění. Uvedený postup umožňuje ustanovení § 388 zákoníku práce, které říká, že ve výjimečných případech může soud výši odškodnění na bolestném a za ztížení společenského uplatnění stanovené vyhláškou, přiměřeně zvýšit. Znamená to, že je možné domáhat se u soudu, aby zvýšil základní odškodnění na několikanásobek.

Problémy

U bolestného a ztížení společenského uplatnění se mnohdy setkáváme s nesprávným určením výše škody, přičemž příčinou bývá chybné bodové ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění v lékařském posudku. Někteří lékaři se s hodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění nesetkávají příliš často a nedokáží vždy posoudit nároky poškozeného komplexně. Proto doporučujeme, aby se poškození zaměstnanci poradili s odborníkem, který je schopen posoudit správnost bodového ohodnocení vzniklé škody v lékařském posudku a případnou možnost domáhat se s úspěchem u soudu jejich dalšího navýšení.

 






QR (http://qrlogo.eu) -  - www.zakonycr.eu