Exekuce - jak to vlastně funguje, jdou po vás ani o tom nemusíte vědět
Aby bylo mozno na podkladě
bagatelního dluhu dohnat občana k exekuci mnohanásobného majetku, dokonce aby bylo mozno občan a na základě dluhu několika tisíc připravit o dům, na to musí být vytvořen mechanismus a tým lidí, kteří tohle zrealizují. V ČR se toto právě děje, proto si dovolím mluvit o exekutorské mafii, i kdyz v této mafii musí nutně být zapojeny kromě exekutorů i lidé z jiných profesí.
Prvním předpokladem je
ze budoucí oběť si vědomky či nevědomky udělá dluh, obvykle tak nevýznamné výse, ze dluzník se o tento dluh neupomíná, případně se upomínal, ale nechal jej časem spadnout do promlčení. Doufejme jen, ze můzeme vyjít z toho, ze tyto bagatelní částky jsou skutečnými dluhy, a ne dluhy uměle vytvořenými za účelem dohnat vytipovaného člověka do sítě exekučního řízení.
Můze jít ale i o dluhy, které postizenému opatřil někdo, kdo zneuzil jeho doklady, tudíz by domnělý dluzník o takovém dluhu nejen neměl tusení, ale ani by na něm neměl zádný podíl.
Vyjděme tedy z toho, ze papírově existují drobné dluhy, z nichz kazdý sám o sobě by nebyl pro věřitele zajímavý, tedy vymáhání tohoto dluhu by pro něj bylo přílis nákladné, tudíz nevymáhal nic. Jinak se ale k takovému dluhu staví právní firmy, které si na existenci takových pohledávek vybudovaly zdroj ohromných příjmů.
Pokud vezmeme v úvahu
ze dluhy se mají platit, ze tedy i domnělé dluhy nebo dluhy, které vznikly zneuzitím dokladů, měly být vysvětleny a uhrazeny skutečnými dluzníky, pak nemůzeme namítat nic proti tomu, ze se jich ujme právní firma.
Zejména tehdy, kdy někdo programově jezdí načerno, poskozuje DP a dluhy neplatí, je na místě, aby právní firma balík takových pohledávek spojila do jedné a dluh z černého pasazéra vymohla. Tak by si to jistě přáli i ostatní, platící pasazéři.
Exekutorská mafie
ale pracuje jinak. Obvykle pod cenou původní pohledávky skoupí ve velkém pohledávky od dopravních podniků, ale i pojisťoven, dodavatelů energií a dalsích firem. Nyní jiz není pozadavkem vymoci dluh pro věřitele. To by bylo, kdyby s balíkem dluhů pracoval právník věřitelské firmy. Ten by jistě pohledávky jednoho dluzníka spojil a vymáhal by je časově i nákladově efektivně, tedy hlavně před lhůtou promlčení.
Kdo ale dohlédl na to
, ze mnohé dluhy spadly do lhůty promlčení, a tudíz je pro věřitele výhodné prodat je hluboko pod cenou, ale tomu, kdo z nich míní vykřesat az 800 násobné zisky? Proč to tento člověk udělal? Je snad kolečkem v soukolí konkurzní mafie? Má z takového obchodu profit? Nebo jinak – kdo z tohoto obchodu zaznamenal na svém kontě profit jako první?
Právníci a advokáti v roli překupníků
nad databází dluzníků spustí program, který vyhotoví na počkání balík elektronických platebních rozkazů, přičemz fakt, ze mnohé dluhy jsou promlčeny, se abstrahuje, nebere v úvahu, zamlčí. V posouzení soudcem to totiz nehraje roli. Soudce přiklepne příkaz ke splacení i promlčeného dluhu. Jak je to mozné?
Protoze konkurzní mafie celý proces řídí a má nad ním dohled od A po Z, proces pokračuje, pomazán verdiktem soudce. Na okraj poznamenám, ze promlčený dluh, je-li dluzníkem uznán, jako by promlčen nebyl. Tady se tedy ptám, jak dluzník ten promlčený dluh tedy uznal? Pomohl tomu uznání snad soudce vhodným verdiktem?
I tak zřejmě někteří dluzníci zareagují tak, ze napadnou promlčecí dobu, tudíz exekutorskou mafii připraví o část zisku z lukrativního obchodu. Obchod i tak zůstává lukrativní. Jak je to mozné?
Soud tedy, kdo ví proč, se nezabývá opodstatněností návrhu na platební rozkaz, nezkoumá, zda nejde o dluh promlčený, vyfabulovaný, případně jiz uhrazená, ani se na nic neptá zalovaného. Ten ale, pokud se o tomto platebním rozkazu dozví, můze do 15 dnů podat odpor právě z uvedených důvodů. Pak platební příkaz zanikne, ale klasické jednání ve věci dluhu pobězí i nadále.
Pokud se zalovaný
o platebním příkazu nedozví, má opravdu velkou smůlu. Pokud projde klasickým řízením, v němz prokáze promlčení dluhu, případně zneuzití svých dokladů nebo dolozí, ze dluh splatil, stává se pro tentokrát vítězem nad exekutorskou mafií. Je-li pro exekutorskou mafii něčím zajímavý, můze se začít připravovat na dalsí set.
Co čeká toho
, komu se nepodaří na první zásah dluh odrazit? Proto, ze zalující stranou není původní věřitel, tedy dodavatel energií, DP, či pojisťovna, ale vymahačská firma, nemůze si dluzník s původním věřitelem okolnosti třeba i domnělého dluhu vyjasnit. Proti takovému dluzníkovi stojí neviditelný nepřítel.
Nepotká jej ani u soudního řízení
K soudním jednáním totiz tito právní zástupci překupníků a inkasních agentur v roli zalobců nechodí. Nemají důvod, neboť svůj byznys, postavený na nákladech řízení a pouze formálním právním zastoupení, řesí softwarově a řesí jej takzvaně na bězícím pásu podle zavedeného kopyta. O to více si za takové náklady řízení a právní zastoupení účtují.
Proč to exekutorské mafii tak vychází?
Jednak soudní úředník zavalen stohy podobných zalob, nota bene desítkami na zalovaného stejného rodného čísla, je sťasten jako blecha, ze se jich setřepe bez zbytečných průtahů. Jednak mnozí zalovaní nejsou schopni ani najít staré slozenky, dokladující, ze něco někde zaplatili, jednak o svém dluhu ani nevěděli a o řízení se nedozvěděli.
Pokud nezareagovali na platební příkaz
potopili se do soudního řízení, v němz sice vyplyne, ze jejich doklady někdo zneuzil, nicméně stojí před soudem jakozto dluzníci, kteří nesplácejí, a tudíz se na ně vrhne exekutor. Ti, co nabobtnalý dluh nejsou schopni splatit, přijdou při exekučním řízení o daleko větsí hodnoty, nez na jaké se původní dluh vysplhal.
Zajímavé zdroje: http://janasimonova.blog.idnes.cz/c/243820/Jak-funguje-exekutorska-mafie.html