Zákon č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon Část I Hlava VII § 240

§ 240 Neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění

(1) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímz se dluzník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehoz obvyklá cena je podstatně nizsí nez obvyklá cena plnění, k jehoz poskytnutí se zavázal dluzník.
(2) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dluzník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dluzníkovu úpadku. Má se za to, ze právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dluzníku blízké nebo osoby, která tvoří s dluzníkem koncern 21), je úkonem, který dluzník učinil v době, kdy byl v úpadku.
(3) Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dluzníku blízké nebo osoby, která tvoří s dluzníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.
(4) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není

a) plnění ulozené právním předpisem,
b) přílezitostný dar v přiměřené výsi,
c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slusnosti, nebo
d) právní úkon, o kterém dluzník se zřetelem ke vsem okolnostem důvodně předpokládal, ze z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, ze neslo o úkon učiněný ve prospěch osoby dluzníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dluzníkem koncern, a ze osoba, v jejíz prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při nálezité pečlivosti poznat, ze dluzník je v úpadku, nebo ze by tento úkon mohl vést k úpadku dluzníka.