Kupní smlouva nový občánský zákoník 2014
Úprava kupní smlouvy je v současné době svěřena jak občanskému, tak obchodnímu zákoníku.
Nová úprava kupní smlouvy vychází z úpravy obsazené v obchodním zákoníku.
Nová je (po vzoru Svýcarska) i systematika ustanovení o kupní smlouvě:
- Nejprve se formulují obecná ustanovení společná pro vsechny případy koupě
- následují ustanovení o koupi movitých věcí,
- odchylky vztahující se ke koupi nemovitých věcí,
- ustanovení o vedlejsích dolozkách v kupní smlouvě,
- na závěr oddílu jsou připojena zvlástní ustanovení o prodeji v obchodě, která mají význam pro tzv. spotřebitelské právo.
Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, ze kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umozní mu nabýt vlastnické právo k ní.
Kupující se zavazuje, ze věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (§ 2079 odst. 1 NOZ).
Smlouva o dodání spotřebního zbozí, které je nutné sestavit nebo vytvořit, se vzdy povazuje za kupní smlouvu (§ 2085 odst. 1 NOZ). O kupní smlouvu nepůjde, pokud ten, komu má být věc dodána, předal druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí (§ 2086 odst. 1 NOZ). V takovém případě se bude jednat o smlouvu o dílo.
Kupní cenu je mozné stanovit i tak, ze je sjednán jen způsob jejího určení (§ 2080 NOZ). Pokud má být věc odeslána, pak je odevzdána kupujícímu tím, ze je předána prvnímu dopravci k přepravě (§ 2090 odst. 1 NOZ).
NOZ opoustí hledisko opravitelných a neopravitelných vad jako základního kritéria pro určení práv kupujícího z vad věci a nahrazuje se hlediskem intenzity, jakou vadnost plnění porusuje smlouvu.
NOZ obsahuje zvlástní ustanovení o skrytých vadách stavby spojené se zemí pevným základem. Pokud kupující prodávajícímu neoznámí skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, ze vada nebyla včas oznámena. Prodávající vsak nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (§ 2129 odst. 2 NOZ).
Vedlejsí ujednání při kupní smlouvě
NOZ zpřesňuje a rozsiřuje vedlejsí ujednání při kupní smlouvě (§ 2132 – 2157 NOZ). Z obchodního zákoníku (§ 471 – 475) přebírá úpravu koupě na zkousku a cenové dolozky. NOZ nově počítá s výhradou zpětného prodeje a výhradou lepsího kupce.
Strany si mohou v kupní smlouvě sjednat tato vedlejsí ujednání:
- Výhradu vlastnického práva (§ 2132 – 2134 NOZ)
- Výhradu zpětné koupě (§ 2135 – 2138 NOZ)
- Výhradu zpětného prodeje (§ 2139 NOZ)
- Předkupní právo (§ 2140 – 2149 NOZ)
- Koupi na zkousku (§ 2150 – 2151 NOZ)
- Výhradu lepsího kupce (§ 2152 – 2153 NOZ)
- Cenovou dolozku (§ 2154 – 2156 NOZ)
- Jiná vedlejsí ujednání (§ 2157 NOZ)
- Výhrada vlastnického práva
NOZ zpřesňuje úpravu výhrady vlastnického práva. Pokud si prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, má se za to, ze se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí skody na věci vsak na kupujícího přechází jiz jejím převzetím (§ 2132 NOZ).
Výhrada zpětné koupě
Z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na pozádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhorseném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu (§ 2135 odst. 1 NOZ).
Výhradu zpětné koupě lze uplatnit jak na věc movitou, tak na věc nemovitou. Podle dnesního stavu je mozné si vyhradit zpětnou koupi jen na věci movité. Oproti současné právní úpravě není vyzadována písemná forma. Výhrada zpětné koupě zavazuje dědice (§ 2135 odst. 2 NOZ).
Nebyla-li ujednána lhůta, ve které má prodávající právo zádat vrácení věci, platí vzhledem k movité věci za ujednanou tříletá lhůta a vzhledem k nemovité věci desetiletá lhůta (§ 2137 NOZ). Dle dnesní právní úpravy platí vzhledem k movité věci za ujednanou jednoroční lhůta počítaná od odevzdání věci kupujícímu (§ 608 odst. 1 OZ).
Výhrada zpětného prodeje
Pro výhradu zpětného prodeje se obdobně pouzijí ustanovení o zpětné koupi (§ 2139 NOZ).
Předkupní právo
U předkupního práva jsou stranami předkupník a koupěchtivý. Ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dluzníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat koupěchtivému (§ 2140 odst. 1 NOZ).
Předkupník zaplatí kupní cenu v ujednané lhůtě, jinak do osmi dnů po nabídce u věci movité a u nemovité věci do tří měsíců po nabídce. Neučiní-li to, předkupní právo zanikne (§ 2148 odst. 1 NOZ).
Nabídka ke koupi nemovité věci vyzaduje písemnou formu (§ 2147 odst. 1 NOZ). Tak jako v současné právní úpravě, můze být výhrada předkupního práva sjednána jako právo věcné.
Výhrada předkupního práva zavazuje dědice (§ 2142 NOZ), oproti tomu dle současné právní úpravy předkupní právo nepřechází na dědice oprávněné osoby (§ 604 OZ).
Předkupní právo u superficiální zásady
NOZ se navrací k zásadě superficies solo cedit, podle níz povrch ustupuje pozemku. Tato zásada jinými slovy znamená, ze stavba je součástí pozemku.
Pokud bude ke dni 1. ledna 2014 vlastník pozemku totozný s vlastníkem stavby, pak se stavba stane součástí pozemku přímo ze zákona.
Pokud vsak bude stavba v rukou vlastníka odlisného od vlastníka pozemku, nestane se stavba (§ 3055 odst. 1 NOZ) dnem nabytí účinnosti NOZ součástí pozemku a bude nadále nemovitou věcí.
Právní spojení pozemku a stavby v jednu nemovitou věc se odlozí az do doby, kdy se vlastnictví pozemku i stavby spojí v rukou jediného vlastníka. Za tím účelem ustanovení § 3056 odst. 1 NOZ zakládá vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo ke stavbě a vlastníku stavby zákonné předkupní právo k pozemku. Bude-li chtít vlastník stavby prodat svou stavbu, bude mít povinnost nabídnout ji nejprve vlastníkovi pozemku k odkoupení.
Naopak, bude-li chtít vlastník pozemku svůj pozemek prodat, bude mít tutéz povinnost vůči vlastníkovi stavby. Nebude-li předkupní právo oprávněným subjektem (tedy vlastníkem stavby nebo pozemku) vyuzito, zůstane zachováno a bude zatězovat věc i nadále. Bude-li ovsem předkupní právo vyuzito, dojde k právnímu spojení obou věcí, kdy stavba se stane součástí pozemku a předkupní právo zanikne.
Koupě na zkousku
Kdo koupí věc na zkousku, kupuje s podmínkou, ze věc ve zkusební lhůtě schválí (§ 2150 odst. 1 NOZ).
Pokud si strany neujednají zkusební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Zkusební doba dle současné právní úpravy obchodního zákoníku (§ 471) činí tři měsíce od uzavření smlouvy.
Platí, ze kupující věc schválil, neodmítl-li ji ve zkusební době (§ 2151 odst. 2 NOZ). Kupující nemá právo věc odmítnout, nemůze-li ji vrátit ve stavu, v jakém ji převzal. K změnám vyvolaným vyzkousením věci se nepřihlízí (§ 2151 odst. 3 NOZ).
Výhrada lepsího kupce
Uzavřením kupní smlouvy s výhradou lepsího kupce nabývá prodávající právo dát přednost lepsímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy (§ 2152 odst. 1 NOZ). Zda je nový kupec lepsí, rozhoduje prodávající; můze dát například přednost novému kupci, ačkoli první nabízí vyssí cenu (§ 2152 odst. 2 NOZ).
Prodej zbozí v obchodě
Zvlástní pravidla pro prodej zbozí v obchodě se vztahují na smlouvy o prodeji zbozí, jsou-li uzavřeny mezi prodejcem zbozí v rámci jeho podnikatelské činnosti a kupujícím, který buď není podnikatelem anebo nejedná v rámci své podnikatelské činnosti (nejedná se tedy pouze o smlouvy uzavírané se spotřebiteli). Tato zvlástní pravidla se pouzijí jak pro prodej zbozí v kamenných prodejnách, tak i pro internetové obchody (tzv. e-shopy).
Koupě závodu
Koupě závodu nahrazuje dnes pouzívaný pojem „smlouva o prodeji podniku" či „prodej podniku". Závodem dle ustanovení NOZ se vsak nerozumí totéz co podnik definovaný v § 5 odst. 1 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.).
Závodem je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil, a který z jeho vůle slouzí k provozování jeho činnosti. Má se za to, ze závod tvoří vse, co zpravidla slouzí k jeho provozu (§ 502 NOZ).
Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dluzníkem dluhů, které k závodu nálezí; z dluhů vsak kupující přejímá jen ty, o jejichz existenci věděl nebo je alespoň musel rozumně předpokládat.
Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek (§ 2177 odst. 1 NOZ).
Při prodeji závodu se převádí vse, co k němu nálezí, tedy pohledávky i závazky. O koupi závodu se bude jednat i v případě, ze strany z koupě jednotlivou polozku vyloučí, aniz tím celek ztratí vlastnost závodu (§ 2175 odst. 1 NOZ). Účelem koupě závodu je nabýt závod jako organizovaný celek v jeden okamzik.
S ohledem na § 338 odst. 2 zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) je nutné stanovit, ze se koupě závodu povazuje za převod činnosti zaměstnavatele (§ 2175 odst. 2 NOZ).