Pojem co vlastně je pracovní úraz
Definice pracovního úrazu
Definice pracovního úrazu je uvedena v § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Pracovním úrazem je poskození zdraví nebo smrt zaměstnance, doslo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů:
- při plnění pracovních úkolů nebo
- v přímé souvislosti s ním nebo
- pro plnění pracovních úkolů.
Poskozením zdraví je jak tělesné zranění, tak i psychická porucha. Pro zjistění skutečnosti, zda zaměstnanec plnil pracovní úkoly, není rozhodující motiv či pohnutka zaměstnance, ale zda bylo jednání zaměstnance z hlediska věcného, místního a časového objektivně konáno pro zaměstnavatele.
Plnění pracovních úkolů
Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností nejen z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), ale spadají sem i dalsí činnosti vykonávané na příkaz zaměstnavatele, odborové organizace, zástupce pro oblast bezpečnosti a zdraví při práci, činnosti, které jsou předmětem pracovní cesty, dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem nebo činnosti konané pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvlástní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele.
Za úkony v přímé souvislosti s plnění pracovních úkolů jsou povazovány ty, které jsou k výkonu práce potřebné, během práce obvyklé, úkony nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení nebo úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele.
Přímou souvislost s plněním pracovních úkolů mají i skolení zaměstnanců organizovaná zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterými se má zvýsit jejich odbornost.
Pracovní úraz pro plnění pracovních úkolů nastává často mimo pracovní dobu a často na jiném místě, nez které je určeno jako místo výkonu práce. Jde si představit případ, kdy bude úředník v souvislosti s rozhodováním konkrétního případu napadnut občanem nespokojeným se způsobem vyřízení jeho zálezitosti.
Pracovním úrazem není
Úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Cestou do zaměstnání a zpět je cesta vedoucí z bydlistě zaměstnance k místu vstupu do podniku. Pokud je v areálu umístěno několik zaměstnavatelů, je rozhodující závěr, od kterého okamziku po vstupu do areálu začal být zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele usměrňující jeho jednání.
Úraz, který se zaměstnanci stal při vybočení ze stanovené trasy pracovní cesty.
Výjimkou můze být situace, kdy zaměstnanec vybočil z předmětné trasy z důvodu potřeby odvést spolupracovníka do místa jeho bydlistě, přičemz se vzdy přihlédne k okolnostem konkrétního případu.
Úraz při cestě ke stravování nebo za účelem vysetření lékařem, pokud se stal v prostorách, které nejsou pod dispoziční pravomocí zaměstnavatele.
Specifickou situací můze být úraz, který vznikl v rámci tzv. team-buildingu. Za pracovní úraz bude povazován pouze v případě prokázání, ze smyslem a účelem plánovaných aktivit bylo prohloubení vzájemných interpersonálních vazeb zaměstnanců, jejich vzájemné kooperace a schopnosti spolupráce s ostatními zaměstnanci.
Příčinná souvislost
Pro posouzení, zda se jedná o pracovní úraz, za nějz odpovídá zaměstnavatel, nemá význam skutečnost, zda jsou u zaměstnance nějaké předpoklady, ať jiz vrozené nebo získané, které mohou u organismu vyvolat neobvyklé reakce. Dle názoru Nejvyssího soudu ČR nemusí být pracovní úraz jedinou příčinou vzniku skody, ale musí být příčinou podstatnou. Predispozice k určitým druhům trvalých následků bývá častým argumentem pojisťoven i zaměstnavatelů při zamítnutí nároků na náhradu skody z pracovního úrazu. Zcela pravidelně se nám daří prokázat příčinnou souvislost poskození zdraví s pracovním úrazem i v případech, kdy byla u poskozeného zaměstnance jiz před úrazem nějaká predispozice k následkům, které pracovní úraz urychlil. Nejčastějsím případem je poranění páteře, kdy se pojisťovna chce zbavit odpovědnosti s odkazem na degenerativní změny.
Odpovědnost za pracovní úraz a povinnost k náhradě skody nese vzdy zaměstnavatel. Zákoník práce umozňuje zaměstnavateli zprostit se odpovědnosti za pracovní úraz pouze v taxativně stanovených případech a při splnění dalsích podmínek.
Zprostění se odpovědnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel se můze se zprostit odpovědnosti za pracovní úraz, pokud zaměstnanec:
porusil zaviněně právní, pracovní i jiné předpisy, popřípadě pokyny k zajistění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodrzování byly soustavně vyzadovány a kontrolovány (musí dokazovat zaměstnavatel), nebo
si způsobil pracovní úraz v důsledku opilosti a zneuzívání jiných návykových látek za podmínky, ze tomu zaměstnavatel nemohl zabránit.
Částečně, maximálně ze 2/3, se můze zaměstnavatel zbavit odpovědnosti za pracovní úraz, pokud prokáze, ze:
některá z výse uvedených skutečností byla pouze jednou z příčin vzniku pracovního úrazu, anebo
z důvodu, ze si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, jednal lehkomyslně, přestoze si měl být vzhledem ke své kvalifikaci a zkusenostem vědom mozných následků svého jednání.
Důkazní břemeno v případě plného i částečného zprostění se odpovědnosti za pracovní úraz lezí na zaměstnavateli.