Dohoda o způsobu náhrady skody způsobené zaměstnancem

Pracovní smlouva na dobu neurčitou

uzavřená dle ust. § 33 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějsích předpisů mezi

Název:              _______________________________________________________________________________________________

sídlem:             _______________________________________________________________________________________________

IČ:                     ____________________________________________, číslo účtu:__________________________________________

(dále jen „zaměstnavatel“)

a

Jméno:             _______________________________________________________________________________________________

narozen:          __________________________, v ____________________________, RČ:___________________________________

bytem:              _______________________________________________________________________________________________

(dále jen „zaměstnanec“)

článek 1

1.     Zaměstnanec bude v pracovně právním poměru k zaměstnavateli vykonávat následující druh práce:________________________,

náplní práce bude předevsím ________________________________________________________________________________

2.     Dnem nástupu do práce je _______________ přičemz tento den se povazuje za den vzniku pracovního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

3.     Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou.

4.     Zaměstnavatel se zaměstnancem sjednává zkusební dobu v délce 3 měsíců.

článek 2

1.     Místem výkonu práce je ____________________________________________________________________________________

článek 3

1.     Doba výkonu práce (dále jen „pracovní doba“) je stanovena v rozsahu 40 hodin týdně.

2.     Pracovní doba je rozvrzena rovnoměrně, blizsí podmínky rozvrzení pracovní doby stanoví zaměstnavatel svým vnitřním předpisem

3.     Výpovědní doba činí dva měsíce jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Výpovědní doba počíná bězet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslusného kalendářního měsíce.

4.     Základní výměra dovolené činí dle ust. § 213 ZP čtyři týdny, popřípadě její poměrná část dle délky trvání pracovního poměru.

článek 4

1.     Zaměstnanci za vykonanou práci nálezí mzda ve výsi  ________________,- Kč, (slovy:_________________ ____________ korun českých), za kazdou jednu (1) hodinu vykonané práce.

2.     Mzda za řádně vykonanou práci pro zaměstnavatele je splatná po vykonání práce a to nejpozději k ______ dni v měsíci následujícího po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu.

3.     Mzda se po dohodě stran vyplácí zaměstnanci převodem na účet č. _____________________________________ Sdělení účtu smluvní strany povazují za výslovný souhlas zaměstnance s převodem mzdy na tento účet.

článek 5 – Závěrečná ustanovení

1.     Platnost a účinnost této smlouvy nastává ke dni podpisu smlouvy oběma stranami.

2.     Smluvní strany se podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 216/1994 Sb. v platném znění dohodly, ze veskeré jejich spory vzniklé z této smlouvy a nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem podle Jednacího řádu rozhodčího řízení vydaného Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., IČ: 27166147 (dále jen "Unie") a zveřejněného na internetové adrese www.urmr.cz, přičemz rozhodce bude ke dni doručení zaloby zapsán v Seznamu rozhodců vedeném Unií a smluvní strany tímto výslovně pověřují Unii, aby určila podle Jednacího řádu rozhodčího řízení rozhodce pro rozhodčí řízení, zalozené touto rozhodčí dolozkou. Smluvní strany tímto pověřují takto určeného rozhodce k rozhodování vsech sporů podle zásad spravedlnosti. Smluvní strany výslovně prohlasují, ze před podpisem rozhodčí smlouvy měly a mají moznost seznámit se s Jednacím řádem rozhodčího řízení, jakoz i s Nařízením o nákladech rozhodčího řízení a také tak učinily a uvedené dokumenty tak povazují za nedílnou součást této rozhodčí smlouvy.

3.     Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech a po jejím podpisu si kazdá ze stran ponechá po jednom stejnopisu.

4.     Smluvní strany prohlasují, ze si smlouvu přečetly, jsou oprávněny smlouvu uzavřít, její obsah je jim znám a na důkaz své svobodné a vázné vůle připojují svůj podpis.

V___________________________dne_____________                                   V___________________________dne_____________   

____________________________________________                                     ____________________________________________

                   zaměstnavatel                                                                                                                      zaměstnanec                           

Definice pracovního úrazu

Definice pracovního úrazu je uvedena v § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Pracovním úrazem je poskození zdraví nebo smrt zaměstnance, doslo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů:

• při plnění pracovních úkolů nebo
• v přímé souvislosti s ním nebo
• pro plnění pracovních úkolů.

Poskozením zdraví je jak tělesné zranění, tak i psychická porucha. Pro zjistění skutečnosti, zda zaměstnanec plnil pracovní úkoly, není rozhodující motiv či pohnutka zaměstnance, ale zda bylo jednání zaměstnance z hlediska věcného, místního a časového objektivně konáno pro zaměstnavatele.

Plnění pracovních úkolů

Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností nejen z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), ale spadají sem i dalsí činnosti vykonávané na příkaz zaměstnavatele, odborové organizace, zástupce pro oblast bezpečnosti a zdraví při práci, činnosti, které jsou předmětem pracovní cesty, dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem nebo činnosti konané pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvlástní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele.

Za úkony v přímé souvislosti s plnění pracovních úkolů jsou povazovány ty, které jsou k výkonu práce potřebné, během práce obvyklé, úkony nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení nebo úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele.

Přímou souvislost s plněním pracovních úkolů mají i skolení zaměstnanců organizovaná zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterými se má zvýsit jejich odbornost.

Pracovní úraz pro plnění pracovních úkolů nastává často mimo pracovní dobu a často na jiném místě, nez které je určeno jako místo výkonu práce. Jde si představit případ, kdy bude úředník v souvislosti s rozhodováním konkrétního případu napadnut občanem nespokojeným se způsobem vyřízení jeho zálezitosti.

Pracovním úrazem není

Úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Cestou do zaměstnání a zpět je cesta vedoucí z bydlistě zaměstnance k místu vstupu do podniku. Pokud je v areálu umístěno několik zaměstnavatelů, je rozhodující závěr, od kterého okamziku po vstupu do areálu začal být zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele usměrňující jeho jednání.
Úraz, který se zaměstnanci stal při vybočení ze stanovené trasy pracovní cesty.
Výjimkou můze být situace, kdy zaměstnanec vybočil z předmětné trasy z důvodu potřeby odvést spolupracovníka do místa jeho bydlistě, přičemz se vzdy přihlédne k okolnostem konkrétního případu.
Úraz při cestě ke stravování nebo za účelem vysetření lékařem, pokud se stal v prostorách, které nejsou pod dispoziční pravomocí zaměstnavatele.
Specifickou situací můze být úraz, který vznikl v rámci tzv. team-buildingu. Za pracovní úraz bude povazován pouze v případě prokázání, ze smyslem a účelem plánovaných aktivit bylo prohloubení vzájemných interpersonálních vazeb zaměstnanců, jejich vzájemné kooperace a schopnosti spolupráce s ostatními zaměstnanci.

Příčinná souvislost

Pro posouzení, zda se jedná o pracovní úraz, za nějz odpovídá zaměstnavatel, nemá význam skutečnost, zda jsou u zaměstnance nějaké předpoklady, ať jiz vrozené nebo získané, které mohou u organismu vyvolat neobvyklé reakce. Dle názoru Nejvyssího soudu ČR nemusí být pracovní úraz jedinou příčinou vzniku skody, ale musí být příčinou podstatnou. Predispozice k určitým druhům trvalých následků bývá častým argumentem pojisťoven i zaměstnavatelů při zamítnutí nároků na náhradu skody z pracovního úrazu. Zcela pravidelně se nám daří prokázat příčinnou souvislost poskození zdraví s pracovním úrazem i v případech, kdy byla u poskozeného zaměstnance jiz před úrazem nějaká predispozice k následkům, které pracovní úraz urychlil. Nejčastějsím případem je poranění páteře, kdy se pojisťovna chce zbavit odpovědnosti s odkazem na degenerativní změny.

Odpovědnost za pracovní úraz a povinnost k náhradě skody nese vzdy zaměstnavatel. Zákoník práce umozňuje zaměstnavateli zprostit se odpovědnosti za pracovní úraz pouze v taxativně stanovených případech a při splnění dalsích podmínek.

Zprostění se odpovědnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel se můze se zprostit odpovědnosti za pracovní úraz, pokud zaměstnanec:

porusil zaviněně právní, pracovní i jiné předpisy, popřípadě pokyny k zajistění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodrzování byly soustavně vyzadovány a kontrolovány (musí dokazovat zaměstnavatel), nebo
si způsobil pracovní úraz v důsledku opilosti a zneuzívání jiných návykových látek za podmínky, ze tomu zaměstnavatel nemohl zabránit.
Částečně, maximálně ze 2/3, se můze zaměstnavatel zbavit odpovědnosti za pracovní úraz, pokud prokáze, ze:

některá z výse uvedených skutečností byla pouze jednou z příčin vzniku pracovního úrazu, anebo
z důvodu, ze si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, jednal lehkomyslně, přestoze si měl být vzhledem ke své kvalifikaci a zkusenostem vědom mozných následků svého jednání.
Důkazní břemeno v případě plného i částečného zprostění se odpovědnosti za pracovní úraz lezí na zaměstnavateli.

JAK POSTUPOVAT PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO ÚRAZU

• smrtelné
• závazné (s hospitalizací delsí nez 5 dnů)
• ostatní (s pracovní neschopností delsí nez 3 dny)
• ostatní (s pracovní neschopností do 3 dnů nebo bez pracovní neschopnosti)

• Pracovním úrazem je poskození zdraví nebo smrt zaměstnance, doslo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
• Jako pracovní úraz se posuzuje téz úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
• Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

• Zaměstnavatel, u něhoz k pracovnímu úrazu doslo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance (pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje), případných svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vázných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postizeného zaměstnance, umozní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění.

• Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o vsech úrazech, i kdyz jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

• Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o vsech pracovních úrazech, jejichz následkem doslo:

• Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

• Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.

• Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichz byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovistích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrození nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.

• Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehoz byl svědkem.
• Zaměstnanec je povinen spolupracovat při objasňování příčin úrazu.

• Zaměstnavatel je povinen vybavit vsechna pracovistě knihou úrazů tak, aby byla za vsech okolností zabezpečena moznost zápisu o vzniklých úrazech. Zaměstnavatel určí počet knih a místo jejich ulození vzhledem k velikosti pracovistě, počtu zaměstnanců apod.
• Zaměstnavatel (pověřený či vedoucí pracovník) vede v knize úrazů evidenci o vsech úrazech, tzn. od drobného poranění az po závazný či smrtelný pracovní úraz.
• Kniha úrazů se vede v elektronické nebo listinné podobě.
• Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. přesně obsahuje výčet údajů, které musí kniha úrazů obsahovat.

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen „jméno“) úrazem postizeného zaměstnance,
b) datum a hodinu úrazu,
c) místo, kde k úrazu doslo,
d) činnost, při níz k úrazu doslo,
e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
f) celkový počet zraněných osob,
g) druh zranění a zraněná část těla,
h) druh úrazu,
i) zdroj úrazu,
j) příčiny úrazu,
k) jména svědků úrazu,
l) jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Zaměstnavatel (pověřený či vedoucí pracovník) je povinen sepsat záznam o úrazu v případě, ze doslo:

• ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delsí nez 3 kalendářní dny (tzn. jestlize bylo vystaveno Potvrzení o pracovní neschopnosti a je zřejmé, ze pracovní neschopnost přesáhne 3 kalendářní dny), nebo
• k úmrtí zaměstnance.
• Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel neprodleně, nejpozději vsak do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.
• Záznam o úrazu se předává bez zbytečného odkladu oprávněným osobám.
• Záznam o úrazu se zasílá stanoveným orgánům a institucích, a to v určených termínech.
• Vzor záznamu o úrazu je uveden v příloze č. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Zaměstnavatel ohlásí PRACOVNÍ ÚRAZ bez zbytečného odkladu:

• územně příslusnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjistěné skutečnosti tomu, ze v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• příslusnému oblastnímu inspektorátu práce, doslo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postizeného zaměstnance více nez 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat (pozn.: hospitalizace = ulození na lůzko ve zdravotnickém zařízení),
• příslusnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracovistě nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (pozn.: zákon o hornické činnosti, výbusninách a o státní báňské správě), jde-li o závazný pracovní úraz podle jiného právního předpisu,
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
• zdravotní pojisťovně, u které je pracovním úrazem postizený zaměstnanec pojistěn.

• územně příslusnému útvaru Policie České republiky,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• příslusnému oblastnímu inspektorátu práce, doslo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslusnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracovistě nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
• zdravotní pojisťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postizený zaměstnanec pojistěn.

Zaměstnavatel zasle záznam o úrazu, resp. Záznamy o vsech úrazech (souhrnně), za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

• územně příslusnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjistěné skutečnosti tomu, ze v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• příslusnému oblastnímu inspektorátu práce, doslo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslusnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracovistě nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
• zdravotní pojisťovně, u které je pracovním úrazem postizený zaměstnanec pojistěn,
• organizační jednotce příslusné pojisťovny, u které je zaměstnavatel pojistěn pro případ své odpovědnosti za skodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

• územně příslusnému útvaru Policie České republiky,
• příslusnému oblastnímu inspektorátu práce, doslo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslusnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracovistě nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
• zdravotní pojisťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postizený zaměstnanec pojistěn,
• organizační jednotce příslusné pojisťovny, u které je zaměstnavatel pojistěn pro případ své odpovědnosti za skodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Příslusnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů se řídí místem, kde doslo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu.

HLÁSENÍ ZMĚN (dle § 8 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)

Záznam o úrazu – hlásní změn se vyhotovuje v případě, ze:

• hospitalizace úrazem postizeného zaměstnance přesáhla 5 dnů,
• dočasná pracovní neschopnost úrazem postizeného zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena az po odeslání záznamu o úrazu,
• zaměstnanec postizený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo
• doslo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlásení změn.

• příslusnému oblastnímu inspektorátu práce, doslo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslusnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracovistě nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
• zdravotní pojisťovně, u které je pracovním úrazem postizený zaměstnanec pojistěn,
• územně příslusnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjistěné skutečnosti tomu, ze v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu,
• organizační jednotce příslusné pojisťovny, u které je zaměstnavatel pojistěn pro případ své odpovědnosti za skodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Záznam o úrazu – hlásení změn zasle zaměstnavatel úrazem postizeného zaměstnance rovněz odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Vzor záznamu o úrazu – hlásení změn je uveden v příloze č. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

ODSKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ (dle zák. práce)

• stanovit výsi odskodnění poskozenému zaměstnanci, příp. navrhnout snízení, doslo-li k porusení předpisů k zajistění bezpečné práce,
• projednat způsob a výsi náhrady skody bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.

Povinnosti zaměstnavatele

• Zaměstnavatel, u něhoz k pracovnímu úrazu doslo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vázných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasněnípříčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postizeného zaměstnance, umozní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění.

• Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o vsech úrazech, i kdyz jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

• Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o vsech pracovních úrazech, jejichz následkem doslo:

a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delsí nez 3 kalendářní dny, nebo
b) k úmrtí zaměstnance.

• Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

• Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.

• Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichz byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovistích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrození nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.

• Vláda stanoví nařízením způsob evidence, hlásení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlasuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlásení a zasílání záznamu o úrazu).

• Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za skodu vzniklou pracovním úrazem, jestlize skoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

• Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za skodu vzniklou nemocí z povolání, jestlize zaměstnanec naposledy před jejím zjistěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichz vzniká nemoc z povolání, kterou byl postizen.

• Jako nemoc z povolání se odskodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýse 3 let před jejím zařazením do seznamu.

• Zaměstnavatel je povinen nahradit skodu, i kdyz dodrzel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajistění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí.

Významnou povinnost zaměstnavatele při náhradě skody z pracovního úrazu je uvedena v § 382 odst. 2 zákoníku práce, který říká, ze náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výzivu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

Povinnosti zaměstnance při vzniku pracovního úrazu

• Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehoz byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. 

Evidence úrazů

• • Zaměstnavatel vede evidenci úrazů v knize úrazů. V ní zaznamenává údaje o vsech pracovních úrazech, bez ohledu na to, jak dlouhou pracovní neschopnost způsobily. Kniha by měla slouzit jako spolehlivý doklad pro případ pozdějsího sepsání záznamu o úrazu.
  • Dle nařízení vlády 201/2010 Sb., obsahuje kniha úrazů tyto údaje: jméno a příjmení postizeného, datum a hodina úrazu, místo, kde k úrazu doslo, činnost, při níz doslo k úrazu, počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, celkový počet zraněných osob, druh zranění a zraněná část těla, druh úrazu, zdroj úrazu, příčiny úrazu, jména svědků úrazu, jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.
  • Vedení knihy je mozné v elektronické nebo listinné podobě.
  • Doslo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuz byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají údaje do knih úrazů oba zaměstnavatelé.

Ohlasování úrazů

(ZP § 105 odst. 4 a NV 201/2010 Sb., § 4) 
Dojde-li ke smrtelnému úrazu zaměstnance nebo vyzaduje-li poskození zdraví hospitalizaci zaměstnance delsí nez 5 dní ohlásí zaměstnavatel pracovní úraz bez zbytečného odkladu:

• • územně příslusnému útvaru Policie České republiky; u úrazu s hospitalizací delsí nez 5 dní nasvědčují-li zjistěné skutečnosti tomu, ze v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
  • odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • příslusnému oblastnímu inspektorátu práce, doslo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, nebo
  • příslusnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracovistě nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
  • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
  • zdravotní pojisťovně, u které je pracovním úrazem postizený zaměstnanec pojistěn.

• základní údaje o zaměstnavateli (název, sídlo, IČ), 
• základní údaje o zraněném (jména a příjmení, datum narození, pracovní zařazení, event. národnost, bydlistě), 
• údaje o úrazu (datum a hodina úrazu, místo úrazu, úrazový děj), 
• kontaktní údaje – kdo úraz hlásí, jméno telefon, fax, email (kontakt na firmu, pokud se lisí), 
• dalsí údaje (např. zaměstnavatel, který pracovníka na práci vyslal, počet současně zraněných osob, zařízení, na kterém k úrazu doslo …).

Zasílání záznam o úrazu

(ZP § 105 odst. 4 a NV 201/2010 Sb., § 6) 
Zaměstnavatel zasle záznamy o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

• územně příslusnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjistěné skutečnosti  tomu, ze v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, 
• příslusnému oblastnímu inspektorátu práce, doslo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, nebo
• příslusnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracovistě nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, 
• příslusné zdravotní pojisťovně,
• organizační jednotce příslusné pojisťovny, u které je zaměstnavatel pojistěn pro případ své odpovědnosti za skodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

• územně příslusnému útvaru Policie České republiky, 
• příslusnému oblastnímu inspektorátu práce, doslo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, nebo
• příslusnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracovistě nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
• zdravotní pojisťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postizený zaměstnanec pojistěn.
• organizační jednotce příslusné pojisťovny, u které je zaměstnavatel pojistěn pro případ své odpovědnosti za skodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Záznam o úrazu

Záznam o úrazu je třeba vyplnit čitelně ve vsech rubrikách:

• evidenční číslo záznamu - vyplní orgán inspekce práce, 
• evidenční číslo zaměstnavatele - rubrika má význam pro samotného zaměstnavatele, který si zvolí číslování, 
• název zaměstnavatele a jeho sídlo – uvést shodně podle zivnostenského nebo obchodního rejstříku, doplnit IČO (mozno pouzít čitelné razítko), 
• předmět podnikání CZ-NACE (uvést slovně - podle obchodního rejstříku) – vybratten předmět podnikání, při kterém k úrazu doslo, 
• v údajích o postizeném jako druh práce uvést profesi, pracovní zařazení – např. zámečník, vrátný, učitel…, 
• v bodě 7 odstavce C vyplývá, ze se záznam o úrazu musí vyhotovovat i u osob vyjmenovaných v § 12 zákona o BOZP, tj. zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám téz pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvlástního právního předpisu, spolupracujícího manzela nebo dítě výse uvedených osob, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, 
• v bodě 8 se nově uvádí délka pracovní neschopnosti, pokud je známa. Tento údaj bude mozno vyplnit pouze v případě, kdy pracovní neschopnost bude krátká v rámci měsíce, ve kterém se úraz stal, nez zaměstnavatel do pátého dne následujícího kalendářního měsíce zasle stanoveným orgánům a institucím záznam o úrazu, 
• zdroje a příčiny úrazu – je mozno označit i více zdrojů nebo příčin
• vyčerpávající popis příčin a okolností, za nichz doslo k úrazu – popisu věnovat maximální pozornost (jde o doklad, který můze změnit podstatným způsobem náhled na míru odpovědnosti zaměstnavatele za vzniklou skodu), 
• uvedení porusených předpisů – nejen samotným postizeným zaměstnancem, ale i zaměstnavatelem, jinými osobami, je třeba uvést jaký předpis byl porusen. Uvést i to, ze předpisy nebyly poruseny, 
• opatření přijatá k zabránění opakování úrazu – uvést technická, organizační nebo výchovná opatření, 
• podpisy – bez podpisu zraněného pouze ve výjimečných případech, kdy pro zranění není podpis mozný, podpisy svědků jen v případě, ze skutečně byli přítomni úrazu, za zaměstnavatele uvést kromě podpisu i jméno a příjmení a funkci. Uvádět vzdy datum podpisu.

Záznam o úrazu – hlásení změn

(NV 201/2010 Sb., § 8) 
Formulář záznamu o úrazu – hlásení změn je přílohou nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence, hlásení a zasílání záznamu o úrazu. 
Vyhotoví se a odesle na orgány stejné jako při zaslání záznamu o úrazu, a to vzdy pokud:

• hospitalizace úrazem postizeného zaměstnance přesáhla 5 dnů,
• dočasná pracovní neschopnost v důsledku úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, 
• zaměstnanec postizený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, 
• doslo-li ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, případně jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu.

Dozor a sankce

Víte jak své nároky můzete uplatnit?

Nároky na náhradu skody při pracovním úrazu

V souladu se zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém odpovídá poskozenému za skodu, poskytnout náhradu této skody:

ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

bolest a ztízení společenského uplatnění

účelně vynalozené náklady spojené s léčením

věcná skoda

Zaměstnanec by měl uplatnit své nároky co nejdříve po jejich vzniku a nejlépe písemnou formou. Zaměstnavatel by vsak neměl čekat, az proti němu bude odpovědnost uplatněna, ale měl by způsob a výsi náhrady skody se zaměstnancem projednat z vlastní iniciativy a bez zbytečného odkladu po jejím vzniku.

Nároky na náhradu skody při pracovním úrazu s následkem smrti

Pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu zemře, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout pozůstalým po zemřelém tyto náhrady skody:

náhradu účelně vynalozených nákladů spojených s léčením zemřelého zaměstnance

náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem

náhradu nákladů na výzivu pozůstalých

jednorázové odskodnění pozůstalých

náhradu věcné skody

Náhrada skody pro pozůstalé přitom není závislá na skutečnosti, zda byla postizeným zaměstnancem uplatněna jestě před jeho smrtí.

Zákonné pojistění odpovědnosti zaměstnavatele

Institut zákonného pojistění odpovědnosti zaměstnavatele za skodu při pracovním úrazu vznikl ke dni 1. 1. 1993 a od tohoto data platí, ze kazdý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, kromě organizačních slozek státu, je pojistěn pro případ své odpovědnosti za vzniklý pracovní úraz u jedné ze dvou komerčních pojisťoven, Kooperativy, a.s., Vienna Insurance Group nebo u České pojisťovny, a. s. (pouze pokud byl u ní pojistěn jiz k 31. 12. 1992). Zákonné pojistění odpovědnosti zaměstnavatele za skodu při pracovním úrazu je aktuálně upraveno mimo jiné ve vyhlásce č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojistění odpovědnosti zaměstnavatele za skodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějsích předpisů.

Zákonné pojistění vzniká bez uzavření pojistné smlouvy na základě vzniku prvního pracovněprávního vztahu a trvá po celou dobu existence zaměstnavatele. V souladu s touto vyhláskou musí zaměstnavatel pojisťovně odvádět pojistné a na oplátku za něj pojisťovna hradí skodu v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá. V souladu s touto vyhláskou je povinností zaměstnavatele nejen dbát, aby skodná událost vůbec nenastala Pokud nastala, musí ji bez zbytečného odkladu pojisťovně ohlásit a vyjádřit se k pozadované náhradě skody a její výsi. Zaměstnavatel je povinen v rámci uplatňování náhrady skody respektovat pokyny pojisťovny. Pokud vinou zaměstnavatele dojde ke ztízení zjistění právního nároku, rozsahu nebo výse skody na základě porusení zákonem stanovené povinnosti, má pojisťovna právo pozadovat po zaměstnavateli přiměřenou náhradu.

Výpočet

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem dosahovaným před vznikem skody a plnou výsí náhrady mzdy nebo platu, popřípadě plnou výsí nemocenského. Na náhradu za ztrátu na výdělku má zaměstnanec nárok i za první 3 dny pracovní neschopnosti, za něz se nevyplácí náhrada mzdy nebo platu (zjednoduseně řečeno je to rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenským).

Rozhodné období

Pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se pouzije průměrný hrubý výdělek zaměstnance, kterého dosáhl v rozhodném období. Rozhodným obdobím je poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před úrazem nebo předchozí kalendářní rok, podle toho, co je pro zaměstnance výhodnějsí. Z toho vyplývá, ze je dobré vzdy získat od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za obě uvedená období, aby bylo mozno posoudit, který průměrný výdělek se pro potřeby výpočtu ztráty na výdělku pouzije. Pokud by v rozhodném období zaměstnanec neodpracoval 21 pracovních dnů, stanoví se průměrný výdělek jako výdělek pravděpodobný.

Rozsah ztráty na výdělku

Zaměstnavatel odpovědný za pracovní úraz je povinen uhradit veskerou ztrátu na výdělku, která zaměstnanci vznikla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, včetně ztráty na výdělku, jez vznikla u příjmů od jiného zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, ze do výse výdělku před pracovním úrazem se započítávají i příjmy dosahované u jiných zaměstnavatelů nebo příjmy plynoucí ze zivnostenského nebo jiného podnikání.

Příčinná souvislost

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nálezí zaměstnanci po celou dobu pracovní neschopnosti, která byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Příčinná souvislost musí být potvrzena lékařem, popřípadě musí vyplývat z jednotlivých lékařských zpráv nebo výpisů ze zdravotnické dokumentace poskozeného zaměstnance. Pojisťovna zpravidla pozaduje potvrzení lékaře o příčinné souvislosti pracovní neschopnosti s pracovním úrazem na samostatném k tomu určeném formuláři. Ačkoli to není zákonnou podmínkou, urychlí to likvidaci skody. Upozorňujeme na některé problémy, s náhradou ztráty na výdělku, které mohou vznikat při souběhu důvodů pro pracovní neschopnost (např. zlomená noha a k ní se přidá angína). Pokud si v takovém případě necháte vystavit neschopenku na onemocnění, které není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, není zaměstnavatel povinenn po dobu trvání této pracovní neschopnosti vyplácet vám náhradu za ztrátu na výdělku.

Nárok na náhradu skody za ztrátu na výdělku má zaměstnanec i při kazdé dalsí pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, byť by od pracovního úrazu uplynula jakkoliv dlouhá doba.

Pravidelně jednou měsíčně

Ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen platit pravidelně jednou měsíčně, coz se v praxi zpravidla neděje. Proto opětovně upozorňujeme, ze povinnost zaměstnavatele platit ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak, je stanovena v § 382 odst. 2 zákoníku práce. Pokud vám zaměstnavatel řekne, ze vám ztrátu na výdělku vyplatí az po skončení pracovní neschopnosti, porusuje zákoník práce. Bude-li podmiňovat výplatu ztráty na výdělku dolozením výse vyplaceného nemocenského, zádejte, aby vám vyplácel zálohu na ztrátu na výdělku, s tím, ze po dolození výse vyplaceného nemocenského zálohu zúčtuje. Pokud vám zaměstnavatel sdělí, ze vse předal k vyřízení pojisťovně a nemůze ovlivnit, kdy pojisťovna skodu uhradí, nemá pravdu a poručuje svou zákonnou povinnost.

Závěrem si jestě dovolíme zopakovat některé pojmy, které jsou u ztráty na výdělku klíčové:

Výpočet ztráty na výdělku

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti = průměrný hrubý výdělek v rozhodném období – nemocenské.

Rozhodné období

Poslední ukončené kalendářní čtvrtletí nebo předchozí rok, podle toho co je pro zaměstnance výhodnějsí.

Příčinná souvislost pracovní neschopnosti s pracovním úrazem

Vznikne-li onemocnění, pro něz by byl zaměstnanec bez ohledu na pracovní úraz v pracovní neschopnosti, dochází k přerusení příčinné souvislosti a zaměstnavatel není povinen za dobu trvání jiné pracovní neschopnosti náhradu za ztrátu na výdělku vyplácet.

Opakovaná pracovní neschopnost v příčinné souvislosti s pracovním úrazem

Zaměstnanec má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i v případě kazdé dalsí pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity příslusí zaměstnanci ve výsi rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem skody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhoz důvodu. Přitom se nepřihlízí ke snízení tohoto důchodu pro souběh s jiným důchodem ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýseným pracovním úsilím.

Do výdělku zaměstnance jsou zahrnuty příjmy od zaměstnavatele, které mají povahu mzdy nebo platu. Naopak sem nespadá například odměna za pracovní pohotovost, odstupné, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, diety a dalsí.

Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku skody nebo předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnějsí.

Okamzik vzniku skody

Okamzikem vzniku skody je první den po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity, v němz doslo v příčinné souvislosti s pracovním úraze ke snízení výdělku. Takze zpravidla se vychází z průměrného výdělku, kterého by zaměstnanec dosáhl po skončení pracovní neschopnosti nebýt pracovního úrazu. I zde platí povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

Pokud zaměstnavatel nebo pojisťovna pouzijí pro výpočet ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti výdělku, kterého dosahoval zaměstnanec před úrazem, jedná se o nesprávný postup.

Výpočet

Obecně lze říct, ze ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance, kterého by dosahoval k okamziku vzniku skody nebýt pracovního úrazu a výdělkem, kterého skutečně dosahuje, s odpočítáním invalidního důchodu. Pokud poskozený zaměstnanec nepracuje a je veden v evidenci úřadu práce, odpočítává se mu tzv. opominutý výdělek ve výsi minimální mzdy. Podpora v nezaměstnanosti se do výpočtu ztráty na výdělku nijak nezahrnuje.

Na způsob výpočtu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti můze mít také vliv skončení pracovního poměru, zejména jeho způsob. Proto doporučujeme poskozeným zaměstnancům, aby způsob ukončení pracovního poměru včas konzultovali, neboť můze zásadně ovlivnit rentu, na níz jim mohl vzniknout nárok.

Komplikace

Variant, které mohou při stanovení výse ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nastat, je vsak více, neboť vliv má také způsob skončení pracovního poměru, převedení na jinou práci a dalsí skutečnosti. Výpočet ztráty na výdělku můze v praxi činit značné problémy. Mohou totiz nastat nejrůznějsí situace, které je nutné při výpočtu zohlednit.

Často se například stává, ze se poskozený zaměstnanec dostane z téhoz pracovního úrazu do více dočasných pracovních neschopností, během pracovní neschopnosti je pracovní poměr či jiný pracovněprávní vztah ukončen z jiných nez zdravotních důvodů zaměstnance, poskozený zaměstnanec během poskytování ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti utrpí nějaké obecné onemocnění, které má vliv na jeho pracovní výkonnost, nebo si najde práci u jiného zaměstnavatele.

Poraďte se

Obecně můzeme říct, ze speciálně nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je právně slozitým nárokem, u něhoz je zcela důvodné se poradit s nějakým specializovaným odborníkem na tuto oblast. Je to způsobeno předevsím tím, ze u této agendy nestačí perfektní znalost právních předpisů, ale je nutná také podrobná znalost judikatury soudů, jakoz i porozumění neprávním souvislostem z oboru účetnictví, ekonomiky a také zdravotnictví.

Vzhledem k tomu, ze se často jedná o nejvýznamnějsí nárok zaměstnance poskozeného pracovním úrazem, který by mu měl umoznit zít i nadále důstojný zivot, doporučujeme v kazdém případě konzultovat.

Bolestné a ztízení společenského uplatnění

Náhrada za bolest a ztízení společenského uplatnění jsou specifickými nároky poskozeného zaměstnance, které se odskodňují jednorázově. Právní úprava těchto nároků je obsazena vedle zákoníku práce předevsím ve vyhlásce č. 440/2001 Sb., o odskodňování bolesti a ztízení společenského uplatnění, ve znění pozdějsích předpisů (dále jen „vyhláska“).

Bolestné

Účelem náhrady skody spočívající v bolestném je prostřednictvím penězitých prostředků vyvázit, případně zmírnit, bolest utrpěnou v souvislosti se skodou na zdraví a s její následnou léčbou. Bolestné je mozné hodnotit v okamziku ustálení bolesti, coz je okamzik, kdy lze předpokládat, ze jiz nebude docházet k dalsímu zhorsování zdravotního stavu a zásahům do zdravotního stavu poskozeného. Pro příklad můze být za okamzik ustálení bolesti u zlomeniny loketní kosti povazován den, kdy poskozenému byla sejmuta sádra, přestoze jestě nadále zůstává v pracovní neschopnosti a podstupuje rehabilitace. Okamzik ustálení bolesti má význam pro vydání lékařského posudku o ohodnocení bolestného, a zároveň je počátkem běhu promlčecí doby.

Ztízení společenského uplatnění

U ztízení společenského uplatnění (trvalých následků) se odskodňuje skoda na zdraví, která je trvalého rázu a má prokazatelný nepříznivý vliv na uplatnění zaměstnance ve společnosti a v zivotě vůbec, zejména má vliv na uspokojování jeho zivotních a společenských potřeb včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalsího vzdělávání a moznosti jeho uplatnění v zivotě rodinném, politickém, kulturním a sportovním. Ztízení společenského uplatnění je imateriální újmou, která se odskodňuje jednorázově. Ve výjimečných případech mimořádného zřetele hodných je mozné zádat, aby soud toto odskodnění zvýsil. Současně má vsak významný vliv na dalsí nároky na náhradu skody, které poskozenému můzou vzniknout, zejména na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (trvalé následky na zdraví jsou jednou z podmínek pro vznik tohoto nároku) a na účelně vynalozené náklady na péči o poskozeného po skončení léčení. Posledně uvedený nárok není v zádném zákoně uveden a lze jej odvodit výhradně na základě výkladu Ústavního soudu ČR.

Lékařský posudek

V případě uplatnění nároku na bolestné musí poskozený zaměstnanec nejprve pozádat osetřujícího lékaře, aby mu zpracoval lékařský posudek o bolestném, popřípadě vyplnil k tomu určený formulář pojisťovny, a to vzdy az po stabilizaci jeho zdravotního stavu. Sazba bodového ohodnocení bolesti z úrazů je stanovena v příloze č. 1 vyhlásky. Na základě počtu bodů stanoveného lékařem se následně vypočte celková náhrada skody spočívající v bolestném tak, ze se celková bodová hodnota vynásobí částkou 120 Kč. Lékař můze sazbu bodového ohodnocení bolesti dle předmětné přílohy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvýsit.

Při ztízení společenského uplatnění se zpracovává taktéz lékařský posudek, anebo se vyplňuje k tomu určený formulář pojisťovny. Při určení bodového ohodnocení tohoto nároku vychází lékař z přílohy č. 2 vyhlásky. Hodnotit ztízení společenského uplatnění lze ovsem az v okamziku, kdy lze povazovat zdravotní stav poskozeného zaměstnance za ustálený, coz je zpravidla jeden rok poté, kdy doslo ke skodní události. Lékař můze i v tomto případě sazbu bodového ohodnocení dle přílohy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvýsit.

Promlčecí doba

Pro uplatnění nároků na náhradu skody na bolestném a ztízení společenského uplatnění stanoví zákon subjektivní promlčecí dobu 2 roky. V této době je nutné nárok uplatnit u soudu v případě, ze jej zaměstnavatel v plné výsi neuhradil, jinak právo poskozeného domáhat se nároků na náhradu skody u soudu zaniká. Právě pro stanovení počátku běhu promlčecí doby je důlezité stanovit kdy doslo k ustálení bolesti resp. kdy doslo k ustálení zdravotního stavu poskozeného zaměstnance. Tímto okamzikem není v zádném případě vznik úrazu, ale nemusí jím být ani skončení pracovní neschopnosti. Předevsím u ztízení společenského uplatnění můze v některých případech činit určení okamziku ustálení zdravotního stavu potíze, protoze poskozený se můze léčit v několika medicinských specializacích. Za okamzik ustálení zdravtního stavu se pak povazuje okamzik ustálení zdravotního stavu v poslední medicinské specializaci, v níz se poskozený léčil. Tím je někdy mozné počátek běhu promlčecí doby značně oddálit od samotné skodní události a domáhat se nároků na náhradu skody za ztízení společenského uplatnění i dlouho po vzniku pracovního úrazu.

Opakované uplatnění

Skodu na bolestném i ztízení společenského uplatnění je mozné uplatňovat opakovaně. V praxi to znamená, ze při kazdé dalsí léčbě, která je v příčinné souvislosti s poraněním, jenz zaměstnanec utrpěl při pracovním úrazu, je mozné zádat bolestné. Stejně tak u ztízení společenského uplatnění má poskozený nárok na odskodnění při kazdém zhorsení zdravotního stavu, a to ve výsi rozdílu mezi novým ohodnocením ztízení společenského uplatnění a ohodnocením původním.

Mimořádné zvýsení ztízení společenského uplatnění

Vyhláska, která stanoví bodové ohodnocení bolestného a ztízení společenského uplatnění, je pausální a nemůze postihnout veskeré individuální rozdíly, které můzou v případně stejných trvalých následků vzniknout. Stejné poranění bude mít na kazdého poskozeného jiný dopad, proto je zádoucí zohlednit věk poskozeného, jeho sociální postavení, sportovní a pracovní aktivitu, rodinné postavení a dalsí kritéria, a podle nich stanovovat individuální výsi odskodnění ztízení společenského uplatnění. Uvedený postup umozňuje ustanovení § 388 zákoníku práce, které říká, ze ve výjimečných případech můze soud výsi odskodnění na bolestném a za ztízení společenského uplatnění stanovené vyhláskou, přiměřeně zvýsit. Znamená to, ze je mozné domáhat se u soudu, aby zvýsil základní odskodnění na několikanásobek.

Problémy

U bolestného a ztízení společenského uplatnění se mnohdy setkáváme s nesprávným určením výse skody, přičemz příčinou bývá chybné bodové ohodnocení bolesti a ztízení společenského uplatnění v lékařském posudku. Někteří lékaři se s hodnocením bolestného a ztízení společenského uplatnění nesetkávají přílis často a nedokází vzdy posoudit nároky poskozeného komplexně. Proto doporučujeme, aby se poskození zaměstnanci poradili s odborníkem, který je schopen posoudit správnost bodového ohodnocení vzniklé skody v lékařském posudku a případnou moznost domáhat se s úspěchem u soudu jejich dalsího navýsení.

Skodu spočívající v účelně vynalozených nákladech léčení můze uplatnit kazdý, komu vznikla v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance předmětná skoda. To znamená, ze účelně vynalozené náklady léčení uplatňuje ten, kdo je ve prospěch poskozeného vynalozil.

Co to je?

Do této kategorie spadají například náklady na úhradu regulačních poplatků, náklady na léky nehrazené nebo jen částečně hrazené zdravotní pojisťovnou, náklady za zdravotní pomůcky a dietní stravování, náklady na cesty rodinných příslusníků při návstěvách osetřovaného, náklady na osetřovatele a dalsí. Rovněz sem spadají i náklady na jízdné a cestovné spojené s léčením následků pracovního úrazu, a to i v případě, ze se poskozený zaměstnanec rozhodne pro lékařskou péči v jiném místě, nez je místo jeho bydlistě.

Náklady na péči

Nejvýznamnějsí součástí účelně vynalozených nákladů léčení jsou také náklady spočívající v péči o poskozeného zaměstnance, přičemz nezálezí na tom, zda tuto péči poskytuje osoba blízká či jiná osoba z důvodu své profese. Poskozený můze mít na náhradu této skody nárok i v případě, ze náklady nevynalozil.

Poraďte se

Přestoze se zdá, ze uplatňování tohoto nároku na náhradu skody je snadné, problémy mohou nastat zejména u vyčíslení nároku spočívajícího v nákladech na dietní stravování nebo v péči o poskozeného zaměstnance. Zde je opět na místě pozádat o pomoc odborníka.

Věcná skoda je definována velmi siroce, kdyz zahrnuje veskerou skodu, kterou nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků poskozeného zaměstnance. Ačkoli se definice věcné skody podle zákoníku práce lisí od definice skody na věci podle občanského zákoníku, dospěl Ústavní soud ČR k závěru, ze není důvod, aby tyto dva stejné instituty byly posuzovány odlisně.

Skoda na věci

Pod pojem věcné skody lze zahrnout předevsím skodu na věcech, která vznikne poskozenému zaměstnanci v souvislosti se skodou na zdraví, zejména skoda na obuvi, oděvu, zavazadlech, vozidle, mobilním telefonu a dalsích věcech, které byly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem zničeny nebo poskozeny.

Při určování konkrétní výse skody se potom vychází z obecné ceny věci v době poskození s přihlédnutím k běznému opotřebení.

Věcná skoda v sirsím slova smyslu

Ačkoliv to není z textu zákoníku práce zcela zřejmé, Nejvyssí soud ČR dovodil, ze za věcnou skodu se povazují také náklady, které vznikají poskozenému zaměstnanci tím, ze pro následky pracovního úrazu nemůze obstarávat svou domácnost v rozsahu jako před vznikem skody a tyto domácí práce za něho musí vykonávat někdo jiný, např. manzel nebo jiná osoba. Výse této skody se pak vypočte s ohledem na obecnou hodnotu těchto prací, které poskozený třetí osobě zaplatil nebo, které za něho vykonávala osoba blízká, aniz by ji poskozený zaplatil. V takovém případě se jedná o fiktivní skodu, na jejíz náhradu má poskozený nárok.

Náhrada věcné skody v sirsím slova smyslu můze představovat poměrně vysokou částku, jejíz uplatnění a vyplacení je závislé na správném postupu při jejím uplatnění.

Poraďte se o svých nárocích

Často se na nasí poradnu obrací poskození, kteří uplatňovali náhradu skody prostřednictvím advokáta, který vsak o nároku na náhradu věcné skody v sirsím slova smyslu vůbec nevěděl.

Smyslem této náhrady je zmírnit sociální dopady, které vznikly nejblizsím rodinným příslusníkům ze ztráty blízké osoby. Tato náhrada je poskytována pouze pozůstalému manzelovi a nezaopatřenému dítěti ve výsi 240 000 Kč a rodičům zemřelého zaměstnance, pokud s ním zili ve společné domácnosti, v úhrnné výsi 240 000 Kč. Právo na jednorázové odskodnění tedy nenálezí například druhovi nebo druzce zemřelého zaměstnance, přestoze společně pečovali o domácnost či společně vychovávali dítě.

Úprava jednorázového odskodnění pozůstalých je odlisná od úpravy stejného institutu v občanském zákoníku. Zákoník práce přiznává některým pozůstalým po obětech pracovních úrazů nizsí odskodnění a některé z okruhu pozůstalých z nároku na jednorázové odskodnění zcela vylučuje, ve srovnání s občanským zákoníkem. Domníváme se, ve světle nálezů Ústavního soudu ČR z prosince 2012 a ledna 2013, ze tento stav je neudrzitelný, neboť Ústavní soud ČR se přiklání ke koncepci uplatnění principu úplné náhrady skody, která nemůze být koncipována odlisně různými právními předpisy, pokud se jedná o stejný právní institut. Z tohoto důvodu doporučujeme i osobám, které zákoník práce - ve srovnání s občanským zákoníkem - nezahrnuje mezi osoby mající nárok na jednorázové odskodnění pozůstalých, aby o své nároky usilovali v soudním řízení, případně i s nasí pomocí.

Dalsím mozným nárokem souvisejícím s jednorázovým odskodněním pozůstalých můze být nárok pozůstalých na náhradu nemajetkové újmy za zásah do práva na rodinný zivot, které je jako jedno ze základních lidských práv chráněno Listinou základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, ze odskodnění pozůstalých je stanoveno zákoníkem práce v pausální a lze říci, ze minimální výsi, je mozné se soudní cestou domáhat dalsího přiměřeného odskodnění za ztrátu blízké osoby. Důvodem je skutečnost, ze pausálně stanovené jednorázové odskodnění pozůstalých nemusí být přiměřené okolnostem konkrétního případu. K tomu, aby zadostiučinění v penězích za zásah do práva na ochranu osobnosti mohlo být soudem přiznáno, je vsak potřeba prokázat intenzitu vztahu zemřelého zaměstnance a pozůstalé osoby, která ztrátu blízkého pociťuje tak, ze pausální odskodnění stanovené zákonem nemůze být přiměřené zásahu do jejího práva na rodinný zivot. Současně je potřeba prokázat zavinění zaměstnavatele na pracovním úrazu, jehoz následkem osoba blízká zemřela. Zavinění můze spočívat například jen v nedodrzování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Velikým úskalím a často opomíjenou problematikou související s pracovním úrazem, je návrat do zaměstnání po skončení pracovní neschopnosti, obzvlásť, zůstanou-li vám trvalé následky.

Pokud dojde k naprostému vyléčení zaměstnance a ten po skončení pracovní neschopnosti nastoupí zpět do práce na své původní místo bez jakýchkoli zdravotních potízí a omezení, je to ta nejlepsí varianta.

Bohuzel jsou časté případy, kdy pracovní úraz zanechá na zdraví zaměstnance trvalé nebo dočasné následky, které mu komplikují nebo zcela znemozňují dalsí výkon práce, kterou dosud pro zaměstnavatele vykonával. Taková situace má několik řesení, ale kazdé z nich vyzaduje, aby byl dodrzen správný formální postup, který zákon předpokládá. Následně uvedeme několik nejběznějsích variant.

Vzhledem k tomu, ze se můze jednat o významné nároky související s pracovním úrazem, na které můze mít poskozený zaměstnanec nárok, a jejichz výse je ovlivněna právě dodrzením správného postupu, doporučujeme, abyste svou situaci konzultovali bezplatně s nasí poradnou nebo s námi doporučeným specializovaným advokátem, jehoz sluzby jsou pro vás ve výsledku rovněz bezplatné.

Mimořádná lékařská prohlídka

V první řadě by měl poskozený zaměstnanec, kterému byla ukončena pracovní neschopnost, bez ohledu na jeho zdravotní stav, okamzitě pozádat svého zaměstnavatele o provedení mimořádné lékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských sluzeb (závodní lékař), který posoudí jeho způsobilost k výkonu dosavadní práce.

Poskytovatel pracovnělékařských sluzeb musí vydat lékařský posudek, v němz uvede jeden z následujících posudkových závěrů:

způsobilý
způsobilý s podmínkou
zdravotně nezpůsobilý
dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost

Zákon a podzákonné předpisy stanoví výčet nálezitostí, které musí takový pracovnělékařský posudek obsahovat, aby nabyl právní účinnosti i postup, kterým lze jeho platnost napadnout. Formálně a věcně správný pracovnělékařský posudek je velice vzácný úkaz a doporučujeme kazdý jednotlivý posudek nechat posoudit nasimi odborníky.

(více informací o pracovnělékařských sluzbách a nálezitostech lékařského posudku, jakozto i o vztazích poskytovatelů pracovnělékařských sluzeb, naleznete na nasem Blogu)

Převedení na jinou práci

V případě, ze shledá poskytovatel pracovnělékařských sluzeb zaměstnance zdravotně nezpůsobilým nebo dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu jeho práce, je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, a to ve lhůtě 15 dnů. Zaměstnanec je povinnen takovou práci přijmout. Pokud je tato jiná práce je méně placená, je zaměstnavatel povinen doplácet převedenému zaměstnanci doplatek ke mzdě do výse jeho průměrného výdělku před převedením. V případě převedení na jinou práci musí převáděný zaměstnanec absolvovat vstupní lékařskou prohlídku, na které bude posouzena jeho způsobilost k výkonu nové práce. Pokud prohlídku neabsolvuje, má se za to, ze je zdravotně nezpůsobilý a je oprávněn výkon práce odmítnout. Posudkový závěr vstupní prohlídky můze být stejný jako u mimořádné lékařské prohlídky a stejný je i postup "obrany" proti nesprávnému posudku.

Převedení na jinou práci bývá někdy zaměstnavatelem vyuzíváno jen proto, aby se zbavil povinnosti vyplatit zaměstnanci 12 měsíční odstupné, které mu nálezí při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Je to totiz jediný náklad, který za zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance neuhradí pojisťovna. Zaměstnavatel formálně převede zaměstnance na jinou práci a nedlouho poté pracovní místo z organizačních důvodů zrusí a dá zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů. Proti tomu je mozné se účinně bránit, ale vyzauje to včasnou pomoc advokáta.

Výpověď z pracovního poměru ze zdravotních důvodů

Pokud shledá poskytovatel pracovnělékařských sluzeb zaměstnance zdravotně nezpůsobilým nebo dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu jeho práce a zaměstnavatel nemá místo, na které by zaměstnance mohl převést, můze s ním rozvázat pracovní poměr výpovědí z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) zákoníku práce. V takovém případě bude výpovědní doba 2 měsíce a zaměstnanec má nárok na 12 měsíční odstupné.

Vzhledem k tomu, ze 12 měsíční odstupné, které zaměstnanci nálezí při ukončení pracovního poměru z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) zákoníku práce, tedy protoze pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských sluzeb nebo rozhodnutí správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dosavadní práci pro pracovní úraz, je v podstatě jediným nárokem zaměstnance z pracovního úrazu, který musí hradit zaměstnavatel z vlastních prostředků a nikoli pojisťovna, setkáváme se s nejrůznějsími způsoby a triky, kterými se zaměstnavatelé snazí tuto povinnost obejít. Jedním z nich je výpověď daná z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) zákoníku práce, coz jsou rovněz zdravotní důvody, které vsak nesouvisí s pracovním úrazem a zaměstnavatel není povinen odstupné vyplatit. Dalsím trikem můze být převedení na jinou práci a následné zrusení pracovního místa z organizačních důvodů a výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce, kdy zaměstnanci rovněz nárok na 12 měsíční odstupné nevzniká.

Některé triky zaměstnavatelů

Někteří zaměstnavatelé také vyuzívají triku, kdy převedou zaměstnance na jinou práci, kterou zaměstnanec nechce z nejrůznějsích důvodů vykonávat, a proto ji odmítne. V takovém případě se bude zaměstnanci započítávat do výpočtu renty (ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti) výdělek, kterého by dosahoval na místě na něz by byl převeden.

Dalsím trikem je ukončení pracovního poměru dohodou bez uvedení důvodu. V takovém případě se zaměstnanec musí soudní cestou domáhat vyplacení odstupného a prokazovat důvod rozvázání pracovního poměru. Navíc přichází o náhradu mzdy za 2 měsíce výpovědní lhůty.

Vzhledem k tomu, ze popis triků některých zaměstnavatelů můze být také návodem pro dalsí zaměstnavatele, neuvádíme vsechny, ani neuvádíme podrobnosti, abychom maximálně chránili poskozené zaměstnance.

Kazdý pracovní úraz je vzdy nepříjemná událost, která více či méně zasáhne do zivota poskozeného a jeho blízkých.
Aby zásah do vaseho zivota byl co nejmensí nebo alespoň co nejpřijatelnějsí, je dobré vědět, jaké obtíze vás při řesení pracovního úrazu můzou potkat.

Zaměstnavatel

Záznam o úrazu

Zádejte zaměstnavatele, aby sepsal záznam o úrazu, v němz budou vylíčeny podstatné okolnosti průběhu úrazu.
Pokud zaměstnavatel uvede jakoukoli skutečnost, s níz nebudete souhlasit, napiste to do vsech vyhotovení záznamu o úrazu, klidně propiskou.
Jeden originál záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel vydat vám. Zádejte jej proto o záznam a nikomu, kromě svého advokáta, ho nedávejte.
Svědci

Pokud byli svědky vaseho úrazu vasi dalsí spolupracovníci, nechte si od nich, jakmile to bude mozné, napsat čestné prohlásení, v němz vylíčí průběh nehodového děje. Stačí stručné potvrzení, ze se v konkrétní den pracovní úraz stal a jak se odehrál.
Projednání

Zaměstnavatel je povinen s vámi projednat způsob a rozsah náhrady skody. Ačkoli to větsinou nedělají, nepřistupujte na zádné dohody typu - ztrátu na výdělku vám vyplatíme az po skončení pracovní neschopnosti.
Průměrný výdělek

Vzhledem k tomu, ze ztráta na výdělku vám bude vypočítána podle průměrného hrubého výdělku, kterého jste dosáhli v rozhodném období, pozádejte co nejdříve zaměstnavatele o potvrzení o průměrném hrubém výdělku za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí a za celý předchozí rok.
Chtějte, aby průměrný hrubý výdělek by uveden jako hodinový a jako měsíční.
Průměrný hrubý výdělek za celý předchozí rok se pouzije, je-li to pro poskozeného zaměstnance výhodnějsí a zaměstnavatelé na to rádi zapomínají.
Zameskané směny

Pokud pracujete ve směnném nebo jakémkoli nepravidelném provozu, zádejte zaměstnavatele, aby vám pravidelně posílal rozpis směn i v době pracovní neschopnosti.
Budete odskodněni jen za zameskané směny a je dobré vědět, kolik jich mělo být.
Ztráta na výdělku

Zaměstnavatel je povinen platit náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně. Jakékoli jiné řesení, nebylo-li vzájemně dohodnuto, je porusením zákonné povinnosti zaměstnavatele.
Po skončení pracovní neschopnosti

Pozádejte zaměstnavatele o provedení mimořádné lékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských sluzeb, který vystaví posudek o vasí zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci.
Převedení na jinou práci

Pokud nejste zdravotně způsobilý vykonávat dosavadní práci, je zaměstnavatel povinen převést vás na jinou vhodnou práci a doplácet vám náhradu do průměrného hrubého výdělku.
Při převedení na jinou práci je potřeba vstupní lékařská prohlídka o zdravotní způsobilosti k výkonu této práce.
Výpověď

Pokud není mozné dalsí pokračování pracovního poměru, nedávejte sami výpověď a nepřistupujte na dohodu o ukončení pracovního poměru.
Nechte zaměstnavatele, ať vám sám dá výpověď. Po celou dobu do skončení pracovního poměru vám bude vyplácet náhradu mzdy ve výsi průměrného výdělku, i kdyz pro vás nebude mít vhodnou práci.
Pokud jsou zde zdravotní důvody, pro něz nemůzete nadále vykonávat svou dosavadní práci, je nezbytné mít posudek o zdravotní způsobilosti vydaný poskytovatelem pracovnělékařských sluzeb, v němz to bude výslovně uvedeno. V posudku by měla být také uvedena příčinná souvislost s pracovním úrazem. Pouze v takovém případě vám vznikne nárok na 12 měsíční odstupné.

Lékaři

Příčinná souvislost

Dohlédněte, aby na vsech lékařských zprávách a na neschopence bylo uvedeno, ze se jedná o pracovní úraz.

Lékařské zprávy

Vzdy si vyzádejte kopie vsech lékařských zpráv při kazdé návstěvě lékaře nebo v nemocnici. Máte na to právo.

Regulační poplatky

Vzdy si vyzádejte doklad o zaplacení regulačního poplatku a poplatku za hospitalizaci, zvlásť pokud to není uvedeno přímo v lékařské zprávě.

Ostatní účty

Vzdy si schovávejte účty od veskerých nákladů, které jste v souvislosti s léčením vynalozili, včetně účtů z lékárny, parkovného, jízdenek, atp.

Posudek poskytovatele pracovnělékařských sluzeb

Po skončení pracovní neschopnosti je doporučeno a někdy je nezbytné vyzádat si mimořádnou lékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských sluzeb (závodní lékař), kterého je povinnen mít kazdý zaměstnavatel.
Bez právně účinného posudku nelze rozvázat pracovní poměr ze zdravotních důvodů následkem pracovního úrazu, ani vás zaměstnavatel nemůze převest na jinou práci. Nestačí posudek jakéhokoli jiného lékaře!
Nálezitosti posudku jsou stanoveny ve třech právních předpisech a větsinou se setkáváme s tím, ze lékaři vystavují posudky, které jsou věcně a formálně nesprávné. Takový posudek je nutno napadnout, bez ohledu, jestli je ve vás prospěch nebo neprospěch.

Pojisťovny

jsou při odskodňování pracovního úrazu zpravidla tím největsím nepřítelem a nedivte se, kdyz vám zamítnou i ten nejprůkaznějsí nárok. Uvědomte si, ze jde o jejich peníze, které pro ně znamenají mnohem víc, nez vase zdraví.

Spokojíte-li se s minimálním odskodněním, pojisťovny vám vyjdou vstříc, pokud vsak budete chtít vyplatit úplnou náhradu skody, na níz máte nárok, pojisťovny se vám postaví. V takové situaci bez zkuseného advokáta nic nepořídíte.

Odpovědný je zaměstnavatel

Za pracovní úraz a jeho odskodnění vzdy zásadně odpovídá zaměstnavatel nikoli pojisťovna.
Vůči pojisťovně nemá poskozený zádné nároky.
Pokud se zaměsnavatel vymlouvá na pojisťovnu nebo postizeného zaměstnance na ni odkazuje, snazí se tím pouze oddálit plnění své povinnosti.
Zásadně komunikujte se zaměstnavatelem a k němu směřujte veskerá podání, pro urychlení doporučujeme posílat pojisťovně podání v kopii na vědomí.
Budete-li se domáhat náhrady skody u soudu, bude soud brát v úvahu pouze uplatnění a dolození nároků u zaměstnavatele.
Zaměstnavatel je oprávněn pozadovat po pojisťovně, aby za něj skodu poskozenému zaměstnanci uhradila, to jej vsak nezbavuje povinnosti k náhradě skody.
Zalovaným ve věci náhrady skody z pracovního úrazu je vzdy zaměstnavatel.

Předávání podkladů

Veskeré podklady k prokázání podstaty a výse skody předávejte pouze v kopii a originál si uschovejte.
Pokud pojisťovna trvá na předání originálu, pořiďte úředně ověřenou kopii a originál si uschovejte.
Nezřídka se setkáváme s tím, ze pojisťovny pozadují dolození dokladů, které jsme jim jiz prokazatelně předali.

Lhůty k výplatě skody

Ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen platit pravidelně jednou měsíčně.
Odkaz zaměstnavatele na to, ze věc předal pojisťovně je výmluva, která vám můze způsobit ekonomické problémy a je dobré se ihned bránit. Můzeme vám pomoci.
U ostatních nároků zákon nestanoví konkrétní lhůtu k úhradě, ale zákon o pojistění stanoví pojisťovnám lhůtu 3 měsíce k ukončení setření skodní události a následně 15 dnů k výplatě pojistného plnění.

Znalecké posudky

Pojisťovny jako velcí zadavatelé disponují řadou znalců v různých odvětvích zdravotnictví, kteří pro ně zpracovávají lékařské posudky, jimiz zdůvodňují svá zamítavá stanoviska k úhradě náhrady skody.
Jestě jsme se nesetkali s posudkem, který si nechala vypracovat pojisťovna, jez by potvrzoval nároky poskozeného.
Lékaři, kteří posudky zpracovávají, jsou na pojisťovnách často ekonomicky závislí a nelze očekávat, ze budou objektivní.
Proti armádě znalců, kterými disponuje pojisťovna, se můzete ubránit jen ve spolupráci se zkuseným advokátem, který disponuje stejným arsenálem zbraní.

Zprostředkovatelé

V posledních několika letech se stal obchod se zdravím lukrativním trhem, na němz se snazí profitovat řada rychle vzniklých společností a zprostředkovatelů, kteří nenabízí větsinou nic víc nez sluzby posťáků.

Větsinou pro vás (za nehoráznou provizi) neudělají víc, nez ze podklady, které jim předáte, přeposlou zaměstnavateli a následně čekají az bude vyplaceno odskodnění, aby si z něj tučnou část ponechali.
EvCO, Votum a podobní, vás, prostřednictvím smlouvy s vysokou smluvní pokutou, zavázou k tomu, abyste jim dobře zaplatili, ať uz pro vás něco udělají nebo neudělají nic. Z těchto smluv v podstatě není úniku.
Kdyz zjistíte, ze čas bězí a vase odskodnění stále není vyřeseno, je jiz zpravidla pozdě na nápravu věci.
Samozřejmě existuje i řada seriozních nabídek na zprostředkování vymáhání odskodnění, které je vsak potřeba rozeznat.
Chcete-li uzavřít podobnou smlouvu, mějte se na pozoru a zkuste se s námi nejdřívě poradit.

S kým smlouvu NE/uzavřít

S tím, kdo bude pozadovat smluvní pokutu za cokoli (nejde o vasi skodu, ale o tu pokutu).
S tím, kdo vám nenabídne řesení věci prostřednictvím advokáta (to je jen posťák).
Bude-li někdo s titulem JUDr. nebo Mgr. pozadovat provizi vyssí nez 25% (advokát, který se snazí přes jinou svoji společnost obejít etický kodex advokacie) - podívejte se do seznamu advokátů.
Pokud je předmětem smlouvy nebo povinností zprostředkovatele pouze dosazení mimosoudního odskodnění (kdyz nebude vyplaceno dobrovolně, buď se na vás vykasle nebo bude chtít dalsí odměnu za soudní vymáhání skody).

S kým smlouvu uzavřít

Pokud mozno uzavírejte vzdy smlouvu výhradně s advokátem, který převezme vase právní zastoupení při uplatňování nároků na náhradu skody z pracovního úrazu.
Pokud advokát zádá provizi do 25%, je to v souladu s etickým kodexem advokacie a povazujte to za přiměřené a obvyklé.
Pokud advokát pozaduje provizi vyssí nez 25%, je to v rozporu s etickým kodexem advokacie a advokát můze být kárně stíhán Českou advokátní komorou.
Advokát je ze zákona pojistěn a pokud vám způsobí skodu, můzete se jí na něm domáhat.
Lze oprávněně očekávat, ze advokát bude usilovat o to, aby pro vás vymohl maximální skodu. Výse jeho odměny je na tom závislá.
Advokát specializovaný na náhradu skody na zdraví bude pravděpodobně ochoten poskytnout vám své sluzby bezplatně az do chvíle vyplacení skody, neboť ví, ze máte nárok na náhradu nákladů právního zastoupení, které jsou součástí skody a jeho odměnu vám proplatí zaměstnavatel nebo pojisťovna.

V čem vám můzeme pomoci

Velmi dobře známe od svých klientů praktiky zprostředkovatelů a některých advokátů.
Velmi dobře známe od některých obchodních zástupců zprostředkovatelů, jak tito zprostředkovatelé (ne)řesí vase případy.
Velmi dobře známe specializované advokáty, za něz se můzeme zaručit a které vám můzeme doporučit.
Velmi dobře se vyznáme v řesení pracovních úrazů.

Proč pomáháme poskozeným

Jsme nezisková organizace, jejímz cílem je poskytnout poskozeným základní právní poradenství ve věcech jejich nároků na náhradu skody.
Zálezí nám na tom, aby poskození zaměstnanci byli maximálně odskodněni, protoze je to jediný způsob, jak jim zajistit kvalitu zivota, na níz mají nárok.

Odkazy