Exekuční řád Část 1 Hlava 3 § 44
§ 44
(1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle §43a odst.3 zasle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zasle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zasle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle §46 odst.6. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se zapisují právnické osoby, případně dalsím orgánům či osobám se vyrozumění zasle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v §44a odst.5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, ze se zákaz podle §44a odst.1 nevztahuje na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zasle katastrálnímu úřadu, v jehoz územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.
(2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.
(3) Vyrozumění obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
e) označení oprávněného a povinného,
f) označení povinnosti, která má být exekucí vymozena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,
g) podpis a datum,
h) poučení podle §29 odst.5, §37 odst.3 a 4, §44a odst.1, §54, §55 odst.1 a 2 a §87 odst.1.
(4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle §44a odst.1, můze exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, ze se zákaz podle §44a odst.1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zasle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.
§ 44a
(1) Nerozhodl-li exekutor podle §44 odst.4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manzelů, vyjma bězné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních zivotních potřeb svých a osob, ke kterým má vyzivovací povinnost, a udrzování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porusil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se vsak povazuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlásený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihláseného věřitele vsem účastníkům právního jednání, k němuz exekutor, oprávněný nebo přihlásený věřitel vznesl námitku neplatnosti.
(2) Slozí-li povinný u exekutora částku ve výsi vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zrusí rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle §47 odst.4. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němz mu byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zasle účastníkům řízení a dalsím osobám, jimz byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy podle §49 odst.7. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(3) Na návrh povinného můze exekutor rozhodnout o tom, ze se zákaz podle odstavce 1 a podle §47 odst.4 nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestlize povinný zároveň dolozí, ze jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.
(4) S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a vsech přihlásených věřitelů můze povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslusenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného zpenězit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postizeny jinou exekucí16a), nejméně vsak za obvyklou cenu zjistěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
(5) Odstavec 1 se nepouzije, je-li povinným stát nebo územní samosprávný celek.
§ 44b
Změna exekutora
(1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce není rozhodnutím.
(2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a pozádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, ze exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí.
(3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.
(4) Nový exekutor provede změnu údaje podle §35b odst.1 písm.a) nebo b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by doslo k zastavení exekuce.
(5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 1 nese oprávněný.