Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - Část I. § 35

§ 35

(1) Projev vůle můze být učiněn jednáním nebo opomenutím; můze se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.
(2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména téz podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.
(3) Právní úkony vyjádřené jinak nez slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlízí k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.