Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - Část I. § 20
§ 20
(1) Právní úkony právnické osoby ve vsech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány).
(2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.
§ 20a
(1) Právnická osoba se zrusuje dohodou, uplynutím doby nebo splněním účelu, pro který byla zřízena, pokud zvlástní zákon nestanoví jinak.
(2) Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvlástní zákony nestanoví jinak.
(3) Před zánikem právnické osoby se vyzaduje její likvidace, pokud celé její jmění nenabývá právní nástupce nebo zvlástní zákon nestanoví jinak.
(4) Ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností se přiměřeně pouzijí i pro likvidaci jiné právnické osoby, pokud z ustanovení upravujících tyto právnické osoby nevyplývá něco jiného.
§ 20b az 20e
Zruseny zákonem č. 227/1997 Sb.
Zájmová sdruzení právnických osob
§ 20f
K ochraně svých zájmů nebo k dosazení jiného účelu mohou právnické osoby vytvářet zájmová sdruzení právnických osob (dále jen "sdruzení").
§ 20g
K zalození sdruzení se vyzaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli nebo schválení zalození sdruzení na ustavující členské schůzi. O zalození sdruzení na této schůzi se sepíse zápis obsahující seznam zakládajících členů sdruzení s uvedením jejich jména (názvu) a bydlistě (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské schůzi musí být přilozeny stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdruzení, jez schválí zakladatelé nebo ustavující schůze.
§ 20h
(1) Stanovy sdruzení určí název, sídlo a předmět činnosti sdruzení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdruzení a vymezení jejich působnosti, způsob zrusení sdruzení a nalození s jeho likvidačním zůstatkem. Členství ve sdruzení lze vázat na určitý členský příspěvek.
(2) Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující členská schůze. Stanovy určí způsob, jímz se stanovy mění a doplňují.
§ 20i
(1) Sdruzení je právnickou osobou, jez odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností.
(2) Sdruzení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdruzení vedeného u krajského úřadu 2) příslusného podle sídla sdruzení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdruzení, předmět jeho činnosti, orgány, kterými sdruzení jedná, a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich působnost.
(3) K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.
§ 20j
(1) Před zánikem sdruzení se vyzaduje likvidace, jestlize jmění sdruzení nepřechází na právního nástupce.
(2) Sdruzení zaniká výmazem z registrace. Před provedením výmazu krajský úřad zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti sdruzení nebo výkon trestu, který mu byl ulozen podle zvlástního právního předpisu.
§ 20k
(1) Pro výkon státní správy na úseku sdruzení můze krajský úřad vyuzívat ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum narození a stát, kde se narodil.
(2) Pro výkon státní správy na úseku sdruzení můze krajský úřad vyuzívat z informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, ze se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d) adresa místa pobytu na území České republiky.
(3) Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě pouzít vzdy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se vyuzijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.