Zákon č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon Část II Hlava V § 417

§ 417

(1) Osvobození podle § 414 a § 415 insolvenční soud dluzníku odejme, jestlize na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, ze ke schválení oddluzení nebo k přiznání osvobození doslo na základě podvodného jednání dluzníka, anebo ze dluzník poskytl zvlástní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestlize věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dluzníku.
(2) Přiznané osvobození zaniká, byl-li dluzník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddluzení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poskodil věřitele.
(3) Zánik osvobození podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na pohledávky věřitelů, kteří se sami účastnili podvodných jednání s dluzníkem nebo nedovolených výhod; o tom musí být rozhodnuto výrokem usnesení.
(4) Rozhodnutí vydané podle odstavců 1 az 3 se doručuje zvlásť dluzníkovi a věřiteli, jehoz se zánik osvobození týká; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání.