Zákon č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon Část I Hlava VI § 225

Vyloučení a vynětí z majetkové podstaty

§ 225

(1) Osoby, které tvrdí, ze označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, ze to vylučuje jejich právo k majetku nebo ze tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou zalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, ze se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.
(2) Zaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuz uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li zaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.
(3) Nebyla-li zaloba podána včas, platí, ze označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéz platí i tehdy, jestlize insolvenční soud zalobu zamítl, nebo jestlize řízení o zalobě zastavil nebo ji odmítl.
(4) Od počátku běhu lhůty k podání zaloby podle odstavce 2 az do jejího skončení a po dobu řízení o podané zalobě az do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpenězit majetek, který je předmětem zaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaze tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestlize tak po podání zaloby činí se souhlasem zalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno.
(5) Před pravomocným skončením řízení o zalobě lze ke zpenězení nebo jinému nakládání s majetkem podle odstavce 4 přistoupit, jestlize insolvenční soud v prvním stupni zalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. Z výtězku zpenězení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni az po pravomocném skončení řízení o zalobě.
(6) Byla-li zpenězena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtězku zpenězení; jeho právo na náhradu skody tím není dotčeno.