Zákon č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon Část I Hlava V § 202

§ 202

(1) Ve sporu o pravost, výsi nebo pořadí přihlásených pohledávek nemá zádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dluzníku se pokládá za přihlásenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní nálezí i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci.
(2) Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit.
(3) Přihlásený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen slozit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výsi 10 000 Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce jestě rozhodnuto o způsobu řesení úpadku, neskončí tato lhůta dříve nez uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řesení úpadku.
(4) Insolvenční soud můze ulozit přihlásenému věřiteli, který popřel pohledávku, aby v incidenčním sporu slozil i jistotu k zajistění náhrady skody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli popřené pohledávky nedůvodným popřením pohledávky. Učiní tak jen na návrh věřitele popřené pohledávky, který dolozí, ze mu vznik takové skody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestlize vsak podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, ze popření pohledávky bude důvodné, insolvenční soud návrh věřitele popřené pohledávky na slození této jistoty zamítne. Přiměřeně se dále pouzijí ustanovení občanského soudního řádu o jistotěu předbězného opatření.
(5) Nebude-li jistota podle odstavců 3 a 4 slozena, nebo nedolozí-li přihlásený věřitel insolvenčnímu soudu, ze povinnost slozit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud zalobu, kterou přihlásený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne.
(6) Povinnost slozit jistotu podle odstavců 3 a 4 nemá přihlásený věřitel, který ve lhůtě stanovené ke slození jistoty osvědčí, ze jistotu bez své viny nemohl slozit a ze je tu nebezpečí z prodlení, v jehoz důsledku by mu mohla vzniknout újma. Přihlásený věřitel dále nemá povinnost slozit jistotu po dobu, po kterou jeho popření nemá vliv na zjistění popřené pohledávky.