Zákon č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon Část I Hlava V § 200

§ 200 Popření pohledávky přihláseným věřitelem

(1) Věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné nálezitosti jako zaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výse nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehoz nálezitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umozňujícím dálkový přístup; tato sluzba nesmí být zpoplatněna.
(2) K popření pohledávky přihláseným věřitelem se přihlízí, jen obsahuje-li podání vsechny nálezitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepouzije. Po uplynutí této lhůty jiz nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyzaduje jeho písemné doplnění, předlození jeho originálu, případně předlození písemného podání shodného znění, se nepřihlízí.
(3) Dospěje-li insolvenční soud k závěru, ze k popření pohledávky přihláseným věřitelem se nepřihlízí, odmítne je rozhodnutím, které můze vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce.
(4) Rozhodnutí podle odstavce 3 se doručuje zvlásť věřiteli, který popřel pohledávku, věřiteli popřené pohledávky, dluzníku a insolvenčnímu správci. Osobou oprávněnou k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je pouze věřitel, který popřel pohledávku.
(5) Jestlize insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, povazuje se podání, jímz přihlásený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řesení úpadku, nejdříve vsak po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za zalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil.
(6) Jako důvod popření pravosti nebo výse vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslusného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dluzníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření vsak nemůze být jiné právní posouzení věci.