Zákon č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon Část I Hlava IV § 147

§ 147

(1) Bylo-li řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla skoda nebo jiná újma, právo na náhradu takové skody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli. V pochybnostech se má za to, ze insolvenční navrhovatel zavinil zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu.
(2) Právo na náhradu skody nebo jiné újmy podle odstavce 1 lze uplatnit také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut; to neplatí, jestlize insolvenční návrh byl zamítnut proto, ze dluzník po jeho podání splnil závazky, které osvědčovaly jeho úpadek, nebo proto, ze se s věřiteli dohodl na jiném způsobu plnění těchto závazků, anebo z důvodu uvedeného v § 143 odst. 3.
(3) Je-li insolvenčním navrhovatelem právnická osoba, ručí za splnění náhrady skody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 společně a nerozdílně členové jeho statutárního orgánu, ledaze prokází, ze bez zbytečného odkladu po podání insolvenčního návrhu informovali insolvenční soud o tom, ze insolvenční návrh není podán důvodně, nebo o tom, ze není splněn některý z dalsích předpokladů stanovených zákonem pro vydání rozhodnutí o úpadku.
(4) Zalobu, kterou uplatňuje práva podle odstavců 1 az 3, musí dluzník podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímz se končí řízení o insolvenčním návrhu, a jiná osoba nejpozději do 6 měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku; o zalobě vsak nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí. Nejde o incidenční spor.
(5) Nebyla-li včas podána zaloba o uplatnění práva podle odstavců 1 a 2, právo na náhradu skody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 tím zaniká. Nebyla-li včas podána zaloba podle odstavce 3, právo domáhat se splnění náhrady skody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 podle odstavce 3 tím zaniká.
(6) Je-li zřejmé, ze určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele skoda nebo jiná újma, můze insolvenční soud nařídit předbězné opatření, kterým povinné osobě ulozí, aby na náhradu této skody nebo jiné újmy slozila do úschovy u soudu přiměřenou penězitou částku 19). Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby podaný do 30 dnů od vydání rozhodnutí o zastavení řízení o insolvenčním návrhu, rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu nebo rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu; předbězné opatření vsak nelze nařídit před nabytím právní moci takového rozhodnutí. Nařízení předbězného opatření nebrání, ze celkovou výsi skody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit. Při nařízení předbězného opatření dále insolvenční soud postupuje obdobně podle § 100 odst. 2 a 3.