Odvolání - spolupracující osoby

(§48 zákona "O správě daní a poplatků" a §13 zákona o daních z příjmů )

 

Jméno - Firma: ...........................................

Ulice:               ...........................................

Město:             ...........................................

PSČ:                ...........................................

Banka:             ...........................................

účet č.:                        ...........................................

IČ:                    ...........................................

DIČ:                 ...........................................

 

 

 

 

 

Vázení,

v zákonem stanovené lhůtě 30-ti dnů se odvolávám proti dodatečnému platebnímu výměru výše uvedeného čísla jednacího.

Dle závěru, který je popsán ve zprávě č. ….. o daňové kontrole na dani ……….. za období ……….., mi správce daně zamítá mého syna jako spolupracující osobu. Uvádí, ze syn měl v kontrolovaném období trvalé bydliště na adrese ……………… Uvedená adresa pobytu je rozdílná oproti trvalému pobytu mé osoby. Dle závěru správce daně nebyly naplněny podmínky ustanovení §13 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen zákon o daních z příjmů).

K danému uvádím, ze zatímco při spolupráci manzela (manzelky) zákon nevyzaduje, aby manzel (manzelka) zil v domácnosti s poplatníkem, při spolupráci ostatních osob s poplatníkem zákon o daních z příjmů nevyzaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale zásadní podmínkou je, ze tyto osoby zijí v domácnosti s poplatníkem. Definici domácnosti nalezneme v §115 občanského zákoníku: „Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale zijí a společně hradí náklady na své potřeby“. Nemusí tedy jít o shodné trvalé bydliště spolupracující osoby s poplatníkem, ale o společnou domácnost.

Domácnost je v tomto smyslu společenství fyzických osob, které musí splňovat dva znaky:

a) faktické trvalé souzití dvou nebo více fyzických osob a současně  

b) spotřební charakter takového společenství. Jím je stav, kdy kazdá z osob trvale spolu zijících přispívá podle svých mozností na úhradu společných potřeb (strava, bydlení atd.).

Pojem    domácnost   je    tedy   definován   prostřednictvím společenství fyzických osob, existence společného bydlení, ačkoli se předpokládá, není nezbytným pojmovým znakem domácnosti.

Je pravdou, ze v kontrolovaném období měl (a stále má) můj syn adresu trvalého pobytu rozdílnou od mé. Skutečnost byla však taková, ze syn zil v daném období se mnou ve společné domácnosti. Přispíval na náklady společné domácnosti ústně domluvenou paušální částkou, kterou mi měsíčně v hotovosti předával. U babičky, kde má trvalé bydliště se nezdrzoval. K babičce docházel pouze na návštěvy. Toto mé tvrzení lze dolozit svědeckou výpovědí babičky, či sousedů.

Podmínky zákona o daních z příjmů byly beze zbytku naplněny a správce daně výše popsanou skutečnost posoudil nedostatečně. Navrhuji, aby rozhodnutí správce daně bylo zrušeno a daná věc prověřena.

 

Děkuji za pochopení.