Reorganizace v rámci insolvenčního řízení

Reorganizace v rámci insolvenčního řízení

I. Úvodní část k reorganizaci

Ohlédneme-li se zpět k přípravě a schvalovacímu procesu úplné rekodifikace úpadkového práva, nemohu se zbavit pocitu, ze některé nové „prvky“ začleněné do insolvenčního zákona v současné praxi zůstaly na samém okraji „proklamovaného“ ozivení v insolvenčním procesu. Mám na mysli reorganizaci.

Reorganizace je jednou z forem řesení insolvence. Představuje ve své podstatě jistý kompromis mezi sanačním způsobem řesení úpadku, zaměřeným na zachování provozu podniku na úkor uspokojení věřitelů a řesením likvidačním, zaměřeným prioritně na uspokojení pohledávek věřitelů.

V průběhu příprav návrhu zákona o úpadku a způsobech jeho řesení jsem měl moznost zúčastnit se úzce zaměřeného odborného semináře k reorganizaci. Semináře se zúčastnili američtí specialisté, vrchní konkursní soudce, reorganizační konzultant a advokát se zaměřením k reorganizacím. Z jejich nejen teoretických, ale předevsím praktických zkuseností mě mimo jiné zaujaly jejich osobní postřehy a lidské přístupy k celému řízení reorganizace, tj. od jejího schválení, řízení az k zakončení. Z celého jejich vystoupení pak vyzněly zásadní otázky, a to byly úspěsnost a neúspěsnost reorganizace, ale i specifická úloha soudu (viděna z pohledu soudce).

Výse uvedený souhrn iniciuje otázky, co se pokládá za úspěsnou reorganizaci, respektive za neúspěsnou reorganizaci podniku. Problém je třeba analyzovat do jednotlivých fází zcela jasných kroků řesících přijatelnou variantu.

K té úspěsnosti je třeba předem zmapovat tedy nejen jaký byl, je v současnosti, ale i přepokládaný vývoj a souhrn okolností v budoucnost podniku.

Tato základní kritéria lze shrnout do následujících bodů:

- mít zcela jasné představy a najít smysl potřeby reorganizace;
- připravit a navrhnout strategii s cílem vyřesení vyčleněného problému;
- v samém začátku příprav připravit scénář postupu s harmonogramem plánu postupu strategie;
- při realizaci příprav vycházet z optimálního obsazení rozhodujících postů renomovanými odborníky;
- v jakémkoliv stupni řízení reorganizace mít jasně definované cíle s případnou odpovědností konkrétního pracovníka;
- s vypracováním harmonogramu postupu práce na reorganizaci doplnit jednotlivé kroky časovou osou;
- celý průběhu řízení akceptovat s cílem minimalizování skod a tím i moznosti snízení nákladů na jejich případné odstraňování;
- průbězně analyzovat a vyhodnocovat finanční aktivity dluzníka;
- umět a znát filozofii ziskových provozoven a středisek dluzníka;
- umět sladit psychologii a práci s lidmi v rámci jednotlivých profesně zaměřených skupin lidí;
- nepodceňovat drobné výkyvy od stanoveného harmonogramu a důsledně je zabezpečovat „okamzitým“ plnohodnotným náhradním řesením;
- pro vylozeně bezproblémový průběh řízení mít připraveno alternativní řesení az do vymezení krajních podmínek, které by byly příčinou „odstoupení“ od reorganizačního řádu.

Výse uvedená opatření jsou obecného charakteru, nejsou pravidlem a je mozno je doplnit individuálně, případ od případu prohlásení reorganizace. V této souvislosti je tak mozno i z té druhé strany stanovit či vytipovat, jaké mohou být překázky k úspěsné reorganizaci.
Je jich opět celá řada, kdyz k těm nejvýznamnějsím patří:

- nedostatečný stav finančních zdrojů k tomu, aby bylo mozno vůbec na reorganizaci pomyslet;
- odchod kmenových pracovníků – vývoj zaměstnanosti;
- zkreslený pohled vedení, ale i akcionářů na úspěch reorganizace;
- mozný výskyt věřitele s „nepřátelským“ postojem k připravovanému reorganizačnímu plánu;
- jiné deprimující okolnosti, které nedokáze ustát stres spojený s reorganizací, jako např.:

▪ ztráta obchodních partnerů,
▪ přechod obchodních partnerů ke konkurenci,
▪ neschopnost zajistit zásoby (předzásobení),
▪ obavy z garance plynulého plnění, případně z budoucího plnění;
▪ zajistění servisní činnosti; zajistit záruční záruky,
▪ nebezpečí ztráty či omezení oprávnění a licencí
apod.

- nepromyslená a technicky nedolozená strategie výroby či sluzeb;
- nedokonalé zázemí (technické i lidské) na případné rychlé změny či vývoj situace na trhu.

Uz na první pohled je patrné, ze náročnost, ale i slozitost v posouzení vzniklé situace a odpovědné rozhodnutí bude problematické nejen pro odborný tým, ale předevsím pro „jednotlivce“. Bude proto nutno v budoucnu daleko více vyzadovat odborné recenze profesionálů a tato jejich „doporučení“ v těch hlavních bodech popřípadě dále ověřit. Tato opatrnost by měla být namístě uz i s ohledem současného „krizového“ vývoje v celém spektru hospodářství.

Ze současných útrzkovitých postřehů, ale i informací o úloze soudu v zálezitostech souvisejících s úlohou soudu v procesech reorganizace lze z pohledu zahraničních zkuseností prioritně uvést:

- úloha soudu jako dominantního spoustěcího prvku v procesu reorganizace;
- významná zodpovědnost v procesu rychlého rozhodování s cílem reorganizační proces urychlovat a usnadňovat;
- v rámci řízení a rozhodování v součinnosti s účastníky reorganizačního procesu (během schvalovacího řízení) zachovávat nestrannost ke vsem účastníkům;
- velice zásadně podporovat veskeré prvky projektu vedoucí k úspěsné reorganizaci z pohledu soudu;
- o to více zcela zásadně z kazdého neúspěchu či pochybení v neplnění plánu reorganizace vyzadovat okamzitá nápravná opatření. Pouze v mimořádných případech najít kompromisní řesení. Spustění řady kompromisů jako náhradní řesení je cesta k neúspěsné reorganizaci.

Principy reorganizace prakticky přisly ze Spojených států. Nové vývojové tendence se poprvé objevily v zákoně zvaném Bankruptcy Law, vydaném jiz v roce 1978. Tento zákon se stal více či méně vzorem i pro úpravy v jiných státech.

O tom, ze je nutno k této části zákona přistupovat s daleko větsím respektem i přes tu dlouhodobou zkusenost, kterou soudce Robert D. Martin potvrdil, bylo zajímavé, jaký on má přístup a pohled jako soudce, zabývající se reorganizací. Své přístupy a praktické osobní poznatky při rozhodování o reorganizaci shrnul do následujících konkrétních otázek, ze kterých vyplývá jeho velice osobní a specifický přístup. Potvrdil, ze maximální znalost a přehled o podniku takto „zesiroka“ získané, měly svůj význam a prakticky vzdy jich vyuzil v průběhu procesu řízení reorganizace.

Shrnutí poznatků a postřehů z příprav při mapování situace podniku

1) Ačkoli mám jako soudce poslední slovo, přesto

a) neumím řídit podnik;
b) nemohu vědět, co je třeba reorganizovat;
c) nemohu vědět, koho jednotlivé alternativy poskodí či komu pomohou;
d) nedokázu přesně předvídat „chování trhu“.

2) Rozhodnost je zásadní.
Opozděné rozhodování je obecně horsí nez technicky nesprávné rozhodnutí.
Připravte se vynést rozhodnutí co nejrychleji – není třeba sepisovat dlouhá stanoviska.

3) Je třeba pozorně naslouchat, abychom se vyhnuli pozdějsím přeslapům.
Někdy strana (obvykle dluzník) souhlasí s jinou stranou (obvykle věřitelem) navzdory závazným výhradám.

4) Musím se snazit vyvarovat přílisné netrpělivosti.

5) Je skutečně uzitečné přimět strany, aby se rozhovořily.

- jemné pobízení – zdvořile, ale důrazně
- vhodné načasování jednání můze být prospěsné
- zádné mimořádné situace – oznamování nejlépe pomocí moderních elektronických prostředků – ale ani odročování jednání
- seznam soudce 

6) Procesu reorganizace skutečně napomáhají projevy respektu a důvěry vůči vsem stranám
Čestný a zásadový postoj za vsech okolností pomáhá více nez cokoli jiného.
Podporuje vznik důvěry.
Zdvořilé a ohleduplné jednání s právními zástupci a jejich klienty se rozhodně vyplatí.

7) Je třeba klást důraz na „společný postup“ a vyhýbat se individuálním bojům.
Cílem je zachovat „hodnotu“ pro vsechny.

8) Určitá míra nejednoznačnosti je pro vás prospěsná.
Strany mají určitý manévrovací prostor, mohou dosáhnout kompromisu a „zachovat si tvář“.
Přílis mnoho „pravidel“ nebo poučování můze účastníky svazovat.
Určité vedení na počátku případu vsak můze pomoci usměrnit budoucí jednání.

9) Stanovením časových limitů se omezí administrativní výdaje.
„Práce bobtná, aby vyplnila čas, který máme k dispozici.“.....
Striktně dodrzujte harmonogram a lhůty.

10) Je vhodné dát najevo, ze z lidského hlediska s dotčenými osobami soucítíte.

Z jednotlivých kroků vyplývá vysoce profesionální a velice citlivý přístup, který sám o sobě vypovídá o odpovědnosti soudce při posuzování kazdého případu.

II. Reorganizace

Za zásadní novum je třeba povazovat, ze nově přijatá úprava zařazuje mezi způsoby řesení úpadku tzv. reorganizaci. Úprava reorganizace svědčí o tom, ze vedle konkursu je tento způsob řesení úpadku povazován za základní. Tento způsob řesení úpadku spočívá na sanačním principu a jeho zavedení proto vyrovnává nepoměr mezi likvidačním a sanačním principem, který je charakteristický pro platnou úpravu a který se nepovedlo změnit ani novelizací ustanovení o vyrovnání. Zavedení reorganizace má zásadní význam i v řadě dalsích aspektů, např. z hlediska moznosti aktivity věřitelů, jakoz i v řadě aspektů ekonomických. Významné je i to, ze touto úpravou se nase úprava přizpůsobuje celosvětovým trendům.

Průběh reorganizace lze obecně představit v základních krocích a získat tak představu, jaké musí být jiz od počátku podmínky pro její přípustnost.

III. Přípustnost reorganizace

Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dluzníkova podniku, zajistěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle soudem schváleného reorganizačního plánu s průběznou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. Reorganizací lze řesit úpadek nebo hrozící úpadek dluzníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku.

Reorganizace není přípustná, je li dluzníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvlástního právního předpisu. Reorganizace není téz přípustná, jestlize celkový obrat dluzníka podle zvlástního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu nedosáhl alespoň částky 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává li dluzník méně nez 100 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru.

IV. Návrh na povolení reorganizace

Osobou oprávněnou podat návrh na povolení reorganizace je dluzník nebo přihlásený věřitel. Návrh na povolení reorganizace můze podat pouze ten, kdo je v dobré víře, ze jsou nebo budou splněny vsechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu.

Dluzník, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek, můze podat návrh na povolení reorganizace nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech lze návrh na povolení reorganizace podat nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku.

Návrh na povolení reorganizace, podaný dluzníkem, musí vedle obecných nálezitostí podání obsahovat:
a) označení dluzníka a osob oprávněných za něho jednat,
b) dluzníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dluzníka ovládají nebo které dluzník ovládá, včetně údaje o tom, zda ohledně některé z těchto osob neprobíhá insolvenční řízení, anebo prohlásení, ze není takových osob,
c) údaj o způsobu navrhované reorganizace,
d) údaje svědčící o tom, ze zde není nepoctivý záměr.

K návrhu na povolení reorganizace musí dluzník připojit
a) seznam svého majetku a seznam svých věřitelů, popřípadě prohlásení o změnách, ke kterým v mezidobí doslo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení jiz dříve předlozil,
b) výpis z rejstříku trestů dluzníka a osob oprávněných za něho jednat, který není starsí 3 měsíců.

Neobsahuje li návrh na povolení reorganizace vsechny nálezitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delsí nez 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. K návrhu musí být připojeny zákonem pozadované přílohy.

Osoba, která podala návrh na povolení reorganizace, jej můze vzít zpět do doby, nez insolvenční soud reorganizaci povolí nebo o podaném návrhu jinak rozhodne. Zpětvezetí návrhu na povolení reorganizace vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které se doručuje osobě, která návrh podala, dluzníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; odvolání proti němu není přípustné. Po vydání tohoto rozhodnutí insolvenční soud nepokračuje v projednání reorganizace.

Návrh na povolení reorganizace podaný věřitelem musí schválit schůze věřitelů; učiní tak po zprávě insolvenčního správce o hospodářské situaci dluzníka. Před rozhodnutím schůze věřitelů o schválení návrhu na povolení reorganizace upozorní insolvenční správce na jemu známé důvody, pro které lze pochybovat o poctivém záměru navrhujícího věřitele.

Po podání návrhu na povolení reorganizace a před rozhodnutím o úpadku jsou osoby oprávněné nakládat s majetkovou podstatou povinny zdrzet se právních úkonů, jimiz by mohla být zmařena nebo ohrozena navrhovaná reorganizace.

V. Rozhodnutí o návrhu na povolení reorganizace

A. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení reorganizace
a) lze li se zřetelem ke vsem okolnostem důvodně předpokládat, ze jím je sledován nepoctivý záměr, nebo
b) který znovu podala osoba, o jejímz návrhu na povolení reorganizace bylo jiz dříve rozhodnuto, anebo
c) který podal věřitel, jestlize jej neschválí schůze věřitelů.

Nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení reorganizace lze usuzovat zejména tehdy, jestlize ohledně zákonného zástupce nebo členů kolektivního statutárního orgánu nastala některá z tam uvedených skutečností.

Jestlize insolvenční soud návrh na povolení reorganizace odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, pokračuje bez dalsího v insolvenčním řízení. Účinky podání návrhu na povolení reorganizace tímto rozhodnutím zanikají.

Nedojde li ke zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud reorganizaci povolí. Rozhodnutí o povolení reorganizace se doručuje dluzníku, navrhovateli, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné.

B. Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje
a) výrok o povolení reorganizace,
b) informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a nebyl li dosud ustanoven, výrok o jeho ustanovení,
c) výzvu, aby dluzník ve lhůtě 120 dnů předlozil reorganizační plán, nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, ze jej předlozit nehodlá,
d) informaci o tom, za jakých podmínek mohou předlozit reorganizační plán dalsí osoby.

Není li dále stanoveno jinak, je dluzník v průběhu reorganizace dluzníkem s dispozičními oprávněními. Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se rusí omezení dispozičních oprávnění dluzníka, ke kterým doslo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení. Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, činí dluzník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru.

Insolvenční správce vykonává dohled nad činností dluzníka s dispozičními oprávněnými, zajisťuje dohled nad zjisťováním a soupisem majetkové podstaty, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i dalsí úkoly a provádí dalsí činnosti, které mu ulozil insolvenční soud.

Insolvenční soud můze na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru anebo i bez návrhu zakázat dluzníku s dispozičním oprávněním nakládání s majetkovou podstatou nebo můze jeho oprávnění ve stanoveném rozsahu omezit. Učiní tak v zájmu věřitelů zejména tehdy, vzniknou li pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dluzníka nebo osob, jednajících jeho jménem. Jestlize soud zakáze dluzníku s dispozičními oprávněními nakládat s majetkovou podstatou nebo jeho oprávnění k tomu omezí, přecházejí tato dispoziční oprávnění na insolvenčního správce.

Rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dluzníka, je li dluzník právnickou osobou s tímto orgánem; místo valné hromady nebo členské schůze dluzníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce.

VI. Věřitelé při reorganizaci

Reorganizace se účastní přihlásení věřitelé, jakoz i věřitelé s pohledávkami za majetkovou podstatou a věřitelé jim na roveň postavení. Při reorganizaci se za věřitele dluzníka povazují i společníci a členové dluzníka; za pohledávku těchto osob se povazuje právo vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v druzstvu. To neplatí, je li dluzník v úpadku pro předluzení.

Popření pohledávky dluzníkem má v reorganizaci tytéz účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Pohledávku lze v reorganizaci popřít i písemně, podáním výslovně označeným jako „Popření pohledávky v reorganizaci“, které nesmí obsahovat zádný jiný procesní úkon a na kterém je úředně ověřena pravost podpisu osoby, která pohledávku popírá.

Pro potřeby určení rozsahu uspokojení zjistěných pohledávek a hlasování věřitelů o přijetí reorganizačního plánu, se věřitelé dluzníka při reorganizaci rozdělují do skupin podle svého právního postavení a podle svých hospodářských zájmů. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán, v němz se vzdy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení věřitelů doslo.

A. Samostatnou skupinu vzdy tvoří
a) zajistění věřitelé,
b) nezajistění věřitelé,
c) společníci a členové dluzníka,
d) věřitelé, jejichz pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny.

Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je pohledávka, jejíz výsi, splatnost ani dalsí její vlastnosti a práva s ní spojená reorganizační plán nemění nebo pohledávka, o které věřitel písemně uznal, ze není reorganizačním plánem dotčena.

B. Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je i pohledávka, u které v důsledku prodlení dluzníka doslo ke ztrátě sjednané výhody splátek, jestlize reorganizační plán
a) stanoví splatnost jistiny včetně úroků stejně jako před prodlením dluzníka,
b) nemění zádná dalsí práva spojená s pohledávkou, s výjimkou práv věřitele spojených s účinky zahájení insolvenčního řízení nebo s jiz nastalým prodlením dluzníka, a
c) stanoví, ze vsechny splátky jistiny a úroku, které měl dluzník zaplatit před svým prodlením do dne účinnosti reorganizačního plánu, budou uhrazeny neprodleně po účinnosti reorganizačního plánu.

VII. Reorganizační plán

Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace, a to na základě opatření sledujících ozdravení provozu dluzníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dluzníkem a jeho věřiteli. Reorganizační plán se předkládá insolvenčnímu soudu. Po jeho předlození nesmí nikdo az do zprávy o reorganizačním plánu vyvíjet činnost směřující k jeho přijetí nebo odmítnutí. Předkladatel je povinen zdrzet se vsech činností, které jsou v rozporu s reorganizačním plánem nebo které jinak ovlivňují jeho splnění.

V reorganizačním plánu se lze odchýlit od ustanovení zákona, pokud jde o uspokojení věřitelů včetně zajistěných věřitelů a věřitelů, jimiz jsou společníci a členové dluzníka uplatňující pohledávku vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v druzstvu, o nakládání s majetkovou podstatou a o závazky dluzníka po skončení insolvenčního řízení.

Přednostní právo sestavit reorganizační plán má dluzník, i kdyz návrh na povolení reorganizace podal některý přihlásený věřitel. Můze jej předlozit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu můze insolvenční soud na návrh dluzníka přiměřeně prodlouzit, nejdéle vsak o 60 dnů.

Nemá li dluzník právo přednostně sestavit reorganizační plán nebo zaniklo li mu toto právo rozhodnutím insolvenčního soudu, vyzve insolvenční soud k předlození reorganizačního plánu dalsí osoby.

A. Reorganizační plán obsahuje vzdy
a) rozdělení věřitelů do skupin s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách,
b) určení způsobu reorganizace,
c) určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní,
d) údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dluzníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek,
e) uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dluzníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němz jsou ochotny tak učinit,
f) údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dluzníkově podniku a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna,
g) údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dluzník po skončení reorganizace.

V reorganizačním plánu musí být téz uvedeno, jak je zajistěno splnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor a pohledávek vázaných na odkládací podmínku, jaká je výse částky určené k uspokojení těchto pohledávek pro kazdou skupinu věřitelů, do které byly zařazeny a jaká je celková výse částky určené k uspokojení těchto pohledávek podle reorganizačního plánu. Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsazené věrně zobrazovaly ekonomické a právní moznosti dluzníka.

B. Reorganizaci lze provést zejména prostřednictvím těchto opatření:
a) restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dluzníka včetně jejich příslusenství nebo v odkladu jejich splatnosti,
b) prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dluzníkova podniku,
c) vydáním části dluzníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově zalozenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast,
d) fúzí dluzníka – právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připoustějí li to právní předpisy o hospodářské soutězi,
e) vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dluzníkem nebo novou právnickou osobou podle písmene c) nebo d),
f) zajistěním financování provozu dluzníkova podniku nebo jeho části,
g) změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dluzníka.

Má li dojít ke změně údajů, které se zapisují do obchodního rejstříku, musí být z reorganizačního plánu zřejmé, jaké údaje mají být z obchodního rejstříku vymazány a jaké údaje nově zapsány.

C. K reorganizačnímu plánu musí být v závislosti na navrhovaném typu reorganizace připojeny tyto doklady:
a) nové znění zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiného dokumentu upravujícího vnitřní poměry dluzníka, má li podle reorganizačního plánu dojít k jeho změně;
b) prohlásení osob ochotných financovat provedení reorganizačního plánu nebo převzít některé z dluzníkových závazků anebo je zajistit, s uvedením rozsahu, jehoz se prohlásení týká; prohlásení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena;
c) prohlásení dluzníkova manzela, ze souhlasí s pouzitím majetku ve společném jmění manzelů, má li být podle reorganizačního plánu tento majetek pouzit; prohlásení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena;
d) není li předkladatelem reorganizačního plánu dluzník, prohlásení dluzníka – fyzické osoby nebo prohlásení neomezeně ručících společníků dluzníka – právnické osoby o ochotě pokračovat v provozu podniku, který předpokládá reorganizační plán; prohlásení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena;
e) aktualizované seznamy majetku a závazků dluzníka ke dni předlození reorganizačního plánu, mají li být věřitelé uspokojováni z provozu dluzníkova podniku;
f) smlouvy uzavřené s odkládací podmínkou váznoucí na schválení reorganizačního plánu insolvenčním soudem;
g) seznam a popis významných smluv, které mají být podle reorganizačního plánu po jeho schválení insolvenčním soudem uzavřeny.

VIII. Zpráva o reorganizačním plánu

Předkladatel reorganizačního plánu zpracuje zprávu o reorganizačním plánu, která musí obsahovat dostatečné informace o návrhu reorganizačního plánu. Součástí této zprávy je reorganizační plán nebo jeho shrnutí a zhodnocení jeho dopadu na věřitele.

Minimální nálezitosti jednotlivých částí zprávy o reorganizačním plánu

1. Úvodní strana zprávy obsahuje alespoň:
a) označení a adresu insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níz je insolvenční řízení vedeno,
b) označení dluzníka,
c) označení předkladatele reorganizačního plánu, jde li o osobu odlisnou od osoby dluzníka,
d) kontaktní údaje předkladatele reorganizačního plánu či jeho právního zástupce,
e) výrazně uvedené označení „Zpráva o reorganizačním plánu“ ve spojení se jménem, obchodní firmou nebo názvem dluzníka,
f) upozornění v následujícím znění: „Tato zpráva o reorganizačním plánu se vztahuje k insolvenčnímu řízení, jímz mohou být dotčena práva vsech zúčastněných osob, zejména věřitelů. Pohledávky věřitelů mohou být reorganizačním plánem změněny, pokud jde o jejich výsi, splatnost, i dalsí podmínky. Ve vlastním zájmu prostudujte pozorně tuto zprávu i přilozený návrh reorganizačního plánu a věnujte pozornost procesním upozorněním uvedeným v části 3.“
2. Obsah musí být rozčleněn na jednotlivé části a kromě předepsaných částí zprávy uvádí i jejich dalsí pododdíly, jsou li číslován. Pododdíly musejí být členěny tak, aby zpráva byla co nejpřehlednějsí.

3. Část „Procesní upozornění“ obsahuje alespoň:
a) datum a místo konání schůze věřitelů, která má o reorganizačním plánu hlasovat,
b) upozornění na to, ze pro účely hlasování o předkládaném reorganizačním plánu jsou věřitelé v reorganizačním plánu rozděleni do skupin s uvedením toho, na kterém místě reorganizačního plánu lze zjistit, do které skupiny má být věřitel zařazen,
c) upozornění na to, jak můze postupovat věřitel, který nesouhlasí se svým zařazením do určité skupiny,
d) upozornění na to, ze o reorganizačním plánu lze hlasovat mimo schůzi věřitelů s popisem způsobu, kterým tak můze věřitel učinit a s upozorněním na to, jakým způsobem si věřitel můze opatřit hlasovací lístek.

4. Část „Stručné shrnutí účinků reorganizačního plánu“ má slouzit jako celkové shrnutí účinků reorganizačního plánu, podmínek a předpokladů, s jejichz splněním předkladatel reorganizačního plánu pro účely proveditelnosti reorganizačního plánu počítá, a rizik, která mohou negativně ovlivnit schopnost dluzníka reorganizační plán splnit. Tato část by měla poskytnout celkový přehled ohledně rozhodujících parametrů navrhované reorganizace. Tam, kde tato část uvádí některé skutečnosti ve zkrácené nebo v zjednodusené podobě, musí rovněz odkázat na místo zprávy o reorganizačním plánu, na němz lze najít ohledně předmětné skutečnosti dalsí podrobnosti.

5. Část „Popis dluzníkova podnikání“ obsahuje popis historie a současného podnikání dluzníka, trhů, na nichz dluzník podniká, vývoje poptávky a soutězní situace na tsěchto trzích, dluzníkových vztahů s propojenými osobami, a popis důvodů, které vedly k úpadku nebo hrozícímu úpadku dluzníka. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o příčinách krize dluzníkova podnikání, zejména o tom, do jaké míry se jedná o příčiny interní a do jaké míry o příčiny externí. Na základě informací obsazených v této části by si věřitel měl být schopen utvořit informovanou úvahu o tom, zda je stávající obchodní model dluzníka udrzitelný či nikoli a zda jeho podnikání má či nemá pokračovat pod stávajícím vedením.

6. Část „Dosavadní průběh insolvenčního řízení“ obsahuje popis dosavadního průběhu insolvenčního řízení, zejména údaje o výsi a plnění pohledávek za podstatou včetně pohledávek z úvěrového financování, výsi nákladů spojených s insolvenčním řízením, údaje o tom, zda dodavatelé a zákazníci dluzníka s dluzníkem i nadále obchodují či zda ukončili nebo omezili obchodování s dluzníkem, a údaje o postupu v souvislosti s neúčinnými právními úkony. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, jak se dluzník chová a jak hospodaří v průběhu insolvenčního řízení, tedy zejména o tom, jaké byly s insolvenčním řízením dosud spojeny náklady, zda a jaké pohledávky za podstatou dosud vznikly a jak jsou tyto pohledávky dluzníkem plněny, zda dluzníkovi dodavatelé a zákazníci projevují úvěru dluzníkově schopnosti vyřesit krizi reorganizací, a ve kterých případech bylo zahájeno řízení o neúčinnosti právních úkonů dluzníka.

7. Část „Majetek dluzníka“ obsahuje popis majetku dluzníka a jeho hodnoty, včetně popisu majetku, jenz je předmětem zajisťovacích práv a majetku, ohledně nějz jsou vedeny incidenční spory. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o majetku dluzníka, zejména o majetku podstatném pro provedení navrhované reorganizace, ať jiz si má dluzník podle reorganizačního plánu majetek ponechat, nebo ať má dojít k jeho prodeji či jinému převodu. Zvlásť je třeba popsat, který majetek je předmětem zajisťovacích práv a dále, který majetek je předmětem sporů o jeho vyloučení z majetkové podstaty dluzníka. Zvlásť je rovněz třeba označit vsechen majetek, který dluzník uzívá nikoli jako vlastník, ať jiz jde o majetek pronajatý, poskytnutý třetími osobami na základě jiných obdobných smluv, nebo majetek prodaný dluzníku s výhradou vlastnictví. Je-li majetek, jehoz vlastníkem je jiná osoba nez dluzník, případně majetek, ohledně nějz je veden incidenční spor, podstatný pro provedení navrhované reorganizace, je rovněz třeba popsat opatření, z nichz lze usuzovat, ze navrhovanou reorganizaci lze přesto provést. Pokud jde o hodnotu majetku, vychází předkladatel reorganizačního plánu předevsím z ocenění znalce, provedeného podle § 153 a násl. insolvenčního zákona; tam, kde se předkladatel reorganizačního plánu od tohoto ocenění odchyluje, je na to třeba výslovně upozornit a zdůvodnit, proč tomu tak je.

8. Část „Závazky dluzníka“ musí obsahovat popis závazků dluzníka a jejich výse, s rozčleněním podle pořadí přednosti a popis závazků, ohledně nichz jsou vedeny incidenční spory. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o výsi a pořadí závazků dluzníka. Závazky téhoz pořadí lze popsat souhrnně, vzdy je vsak třeba jednotlivě popsat 10 nejvyssích závazků kazdého pořadí. Jednotlivě je rovněz třeba popsat závazky, jejichz výse či pořadí je předmětem sporu, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky pohledávkám za majetkovou podstatou postavené na roveň.

9. Část „Navrhované podnikání a financování dluzníka“ musí obsahovat popis hlavních opatření obsazených v reorganizačním plánu, pokud jde o podnikání dluzníka a jeho financování, včetně popisu zdrojů financování dalsího podnikání dluzníka a splnění jeho závazků podle reorganizačního plánu. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, zda podnikání dluzníka má podle předkladatele reorganizačního plánu pokračovat ve stávající podobě či zda se navrhují změny a jaké. Pokud jde o financování dluzníka, je účelem této části podrobně popsat zdroje a podmínky financování dalsího podnikání dluzníka, a to jak do pravomocného schválení reorganizace insolvenčním soudem, tak pro období následující, a to az do splnění vsech závazků dluzníka plynoucí z reorganizačního plánu.

10. Část „Dopady reorganizace na věřitele a dalsí osoby“ musí obsahovat popis účinků reorganizačního plánu na jednotlivé skupiny věřitelů, na společníky dluzníka, na statutární orgán, na členy statutárního orgánu a na vedoucí zaměstnance dluzníka, včetně předpokladů a odhadů pouzitých při ocenění plnění, které má být podle reorganizačního plánu poskytnuto. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, jaké plnění má být poskytnuto které skupině věřitelů a společníků a, nejsou-li tímto plněním peníze, jak je toto plnění pro účely § 348 odst. 1 písm. d) a § 349 insolvenčního zákona předkladatelem reorganizačního plánu o ceněno a jakou část nominální výse pohledávek věřitelů jednotlivých skupin toto plnění představuje. Zvlásť je třeba uvést, kteří ze členů statutárních a jiných orgánů dluzníka a vedoucích zaměstnanců mají zůstat ve svých funkcích, jaké plnění od zahájení insolvenčního řízení doposud za svou činnost obdrzeli a jaké plnění mají obdrzet za svou činnost od schválení reorganizačního plánu do splnění závazků dluzníka podle reorganizačního plánu.

11. Část „Pravděpodobné uspokojení věřitelů v konkursu dluzníka“ musí obsahovat odhad pravděpodobného uspokojení jednotlivých skupin věřitelů a společníků v případě řesení úpadku dluzníka konkursem. Účelem této části je poskytnout srovnání navrhované reorganizace s pravděpodobným uspokojením věřitelů v konkursu dluzníka. V této části vychází předkladatel reorganizačního plánu z ocenění znalce, provedeného podle § 153 a násl. insolvenčního zákona.

12. Účelem části „Daňové dopady na věřitele a společníky dluzníka“ je uvedení informací o dopadech navrhované reorganizace na daňovou pozici věřitelů a společníků dluzníka. Postačí, pokud zpráva poskytne tyto informace ve vztahu k věřitelům a společníkům, jejichz daňový domicil je v České republice. Pokud by daňové dopady řesení úpadku dluzníka konkursem byly odlisné, je třeba na to upozornit a popsat, v čem by odlisnost spočívala.

13. V části „Účast propojených osob“ se uvádějí podrobné informace o tom, zda osoby s dluzníkem v minulosti či současnosti propojené (§ 66a obchodního zákoníku) anebo dluzníku blízké anebo minulí či současní členové statutárních či jiných orgánů dluzníka anebo jeho minulí či současní vedoucí zaměstnanci mají podle reorganizačního plánu či v souvislosti s jeho prováděním přímo či nepřímo získat jakékoli plnění či být, přímo či nepřímo, stranou jakékoli transakce, jiz reorganizační plán předpokládá nebo která je k jeho provedení nutná. Pokud tomu tak je, je třeba podrobně popsat plnění, kterého se má takovým osobám v průběhu provádění reorganizačního plánu dostat, nebo transakce, jejichz stranou mají být.

14. V části „Rizikové faktory“ se poskytují podrobné informace o tom, jaké rizikové faktory mohou negativně ovlivnit schopnost dluzníka splnit závazky podle reorganizačního plánu, ať jiz na straně obchodní nebo na straně finanční. U jednotlivých rizik je třeba popsat pravděpodobnost, s níz podle názoru předkladatele reorganizačního plánu mohou rizikové skutečnosti nastat a pravděpodobné dopady, které by to na navrhovanou reorganizaci mělo.

15. Část „Předpoklady pro schválení plánu soudem“ popisuje zákonné pozadavky na schválení reorganizačního plánu věřiteli a podmínky, za nichz insolvenční soud smí reorganizační plán schválit, včetně podmínek, za nichz insolvenční soud smí schválit reorganizační plán, pro jehoz přijetí nehlasovaly vsechny skupiny věřitelů.

16. Část „Opravné prostředky“ obsahuje informace o právu odvolat se proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu a o tom, jak lze toto právo vykonat.

17. Část „Zdroje informací obsazených ve zprávě“ musí popsat prameny, z nichz pocházejí informace obsazené ve zprávě, a to jak informace interní, tedy o dluzníku a jeho podnikání,, tak informace externí, tedy zejména o trzích, na nichz dluzník podniká, o úrokových a kursových sazbách. Tyto údaje je mozné uvádět ve zprávě průbězně na místech, kde jsou uváděny či pouzívány, coz se i doporučuje. V takovém případě obsahuje část 17 celkový přehled pramenů pouzitých informací. Tam, kde předkladatel reorganizačního plánu v části 17 či jiných částech zpráv pouzívá odhady budoucího vývoje, je třeba na to upozornit a odhad nálezitě vysvětliv a zdůvodnit.

18. Část „Prohlásení a podpis předkladatele reorganizačního plánu“ obsahuje následující prohlásení předkladatele reorganizačního plánu:
„Prohlasuji, ze k datu vyhotovení této zprávy jsou

i. splněny vsechny podmínky pro schválení reorganizace tak, jak je navrzena v přilozeném reorganizačním plánu,
ii. informace ohledně minulých a současných skutečností, obsazené v této zprávě, úplné a správné, a
iii. odhady budoucího vývoje byly provedeny s řádnou péčí a v dobré víře ve správnost těchto odhadů.“
Tato část musí dále obsahovat jména a podpisy osob, oprávněných jednat za předkladatele reorganizačního plánu.

Není li stanoveno jinak, k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů, která je svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem. Schůzi věřitelů k projednání a přijetí reorganizačního plánu insolvenční soud nesvolá nebo jiz svolanou schůzi věřitelů zrusí, jestlize mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu kazdá jím stanovená skupina věřitelů nebo povazuje li se reorganizační plán podle zákona za přijatý bez hlasování.

O přijetí reorganizačního plánu mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestlize měli moznost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsazeny ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační povinnost dluzníka, jehoz účastnické cenné papíry jsou kótované, podle zvlástního právního předpisu.

IX. Hlasování mimo schůzi věřitelů

Hlasují li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlízí jen tehdy, hlasují li písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat zádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu a bylo li toto podání obsahující vsechny nálezitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů. Jestlize se pro přijetí reorganizačního plánu vyslovila větsina věřitelů skupiny, jejíz pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny, platí, ze tato skupina věřitelů reorganizační plán přijala. Skupina věřitelů, jejichz pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny, se vzdy povazuje za skupinu, která reorganizační plán přijala; obdobně to platí pro jednotlivé věřitele této skupiny.

Pokud hlasující věřitel přijal nebo odmítl reorganizační plán v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne insolvenční soud, jestlize dosud neschválil reorganizační plán, i bez návrhu a po jednání, ze se k hlasu tohoto věřitele nepřihlízí. Rozhodoval li tento hlas o přijetí nebo odmítnutí reorganizačního plánu, nařídí insolvenční soud nové hlasování o přijetí reorganizačního plánu.

Insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestlize

a) je v souladu se zákonem a jinými právními předpisy,
b) lze li se zřetelem ke vsem okolnostem důvodně předpokládat, ze jím není sledován nepoctivý záměr,
c) jej kazdá skupina věřitelů přijala nebo se povazuje za skupinu, která jej přijala,
d) kazdý věřitel podle něj získá plnění, jehoz celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyssí nez hodnota plnění, které by zřejmě obdrzel, kdyby dluzníkův úpadek byl řesen konkursem, ledaze přijímající věřitel souhlasí s nizsím plněním,
e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaze bylo mezi dluzníkem a příslusným věřitelem dohodnuto jinak.

Reorganizační plán se povazuje ve vztahu ke kazdé skupině zajistěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, mají li podle něj věřitelé takové skupiny získat k zajistění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajistění, v témze pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku dluzníka, případně k jinému majetku dluzníka nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti reorganizačního plánu a obdrzet plnění, jehoz současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajistění stanovené ve znaleckém posudku.

Předkladatel reorganizačního plánu můze az do rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu reorganizační plán doplnit nebo změnit; v takovém případě hlasují věřitelé o reorganizačním plánu v podobě po jeho doplnění nebo změně. Schůze věřitelů, která má o reorganizačním plánu rozhodnout, se můze konat nejdříve 15 dnů poté, co bylo věřitelům předlozeno znění navrhovaných doplnění nebo změn reorganizačního plánu.

Nejsou li splněny vsechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu, insolvenční soud jej zamítne. Proti rozhodnutí o zamítnutí reorganizačního plánu mohou podat odvolání dluzník, předkladatel tohoto plánu a věřitelé, kteří hlasovali pro jeho přijetí.

X. Provádění reorganizačního plánu

Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla li reorganizačním plánem jeho účinnost odlozena na pozdějsí dobu nebo nerozhodl li o jeho pozdějsí účinnosti insolvenční soud. Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro vsechny účastníky insolvenčního řízení i pro dalsí osoby, jejichz práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčeny.

Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat majetkovou podstatou dluzník. Toto jeho oprávnění můze být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým doslo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají.

Od účinnosti reorganizačního plánu se obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze druzstva, pokud z reorganizačního plánu nevyplývá něco jiného. Hlasovací práva spojená s obchodním podílem, cennými papíry nebo členstvím vykonávají osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek tam stanovených; pokud v reorganizačním plánu tyto osoby nejsou uvedeny nebo stanovené podmínky nebyly splněny, vykonávají je osoby, kterým tato práva az dosud nálezela.

Od účinnosti reorganizačního plánu se mění zakladatelský dokument nebo stanovy anebo jiné dokumenty upravující vnitřní poměry dluzníka a údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku právnických osob, a to způsobem, který je uveden v reorganizačním plánu. Tyto skutečnosti se zapisují do obchodního rejstříku na základě reorganizačního plánu, který se ukládá do sbírky listi. Ustanovení právních předpisů, které obecně upravují způsoby změny zapisovaných skutečností, se přitom nepouzijí.

Insolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony spojené s účinností reorganizačního plánu. Dluzníku s dispozičními oprávněnými předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede dalsí úkony potřebné k tomu, aby dluzník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění.

V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správce dohled nad činností dluzníka. Dluzník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu.

Věřitelský výbor kontroluje provádění reorganizačního plánu dluzníkem s dispozičními oprávněními způsobem stanoveným v reorganizačním plánu, jakoz i na základě zpráv insolvenčního správce. Věřitelský výbor si můze předem vyhradit, ze některé právní úkony, které mají zásadní význam, můze dluzník s dispozičními oprávněními uskutečnit jen s jeho předbězným souhlasem, i kdyz nejsou uvedeny v reorganizačním plánu.

Není li zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva vsech věřitelů vůči dluzníkovi; za věřitele dluzníka se povazují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv. Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který nálezí do majetkové podstaty a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není li v zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlisné od dluzníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno. Práva věřitelů vůči spoludluzníkům a ručitelům dluzníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena.

Pohledávka věřitele z úvěrového financování, kterou přijal dluzník nebo insolveční správce po povolení reorganizace k dosazení jejího účelu, je pohledávkou za majetkovou podstatou, která se uspokojí před vsemi jinými pohledávkami, s výjimkou výdajů a odměny insolvenčního správce. Je li věřitelem z úvěrového financování osoba, která neměla přednostní právo k jeho poskytnutí, má její pohledávka z úvěrového financování stejné pořadí jako pohledávky zajistěných věřitelů, kteří svého práva nevyuzili. Mezi zajistěné věřitele, kteří svého práva nevyuzili, se pohledávka věřitele z úvěrového financování rozdělí v poměru, v němz jsou ke dni poskytnutí úvěrového financování k sobě navzájem hodnoty věcí, práv a pohledávek slouzících k zajistění pohledávek zajistěných věřitelů stanovené znaleckým posudkem.

Vydání cenných papírů na základě schváleného reorganizačního plánu není veřejnou nabídkou cenných papírů.

Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují, přijetím reorganizačního plánu zanikají, nejde li o mimosmluvní sankce postihující majetek dluzníka nebo není li v reorganizačním plánu uvedeno jinak. Odchylná úprava pohledávek podle věty první v reorganizačním plánu se můze týkat krácení jejich výse, odkladu jejich splatnosti nebo jiného zásahu do práv věřitelů; odchylná úprava těchto pohledávek musí být v reorganizačním plánu uvedena výslovně, s přesným vymezením rozsahu a podmínek jejich uspokojení.

Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dluzníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymození pohledávky stanovené reorganizačním plánem. Byla li vsak tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuci vést pouze v případě právní moci rozhodnutí soudu o zjistění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přilozeno.

Navrhovatel reorganizačního plánu můze navrhnout jeho změnu, v jejímz důsledku má být účel reorganizace lépe splnitelný. V návrhu popíse účel změny, navrhovaný způsob jejího provedení a dopady změny na jednotlivé skupiny původních věřitelů a na nové věřitele. Návrh změny reorganizačního plánu zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku a na náklady navrhovatele jej doručí zvlásť původním i novým věřitelům. Současně stanoví věřitelům lhůtu, ve které mohou změněný plán odmítnout. Tato lhůta nesmí být kratsí nez 30 dnů ode dne doručení návrhu změn.

Ke schválení změny reorganizačního plánu se vyzaduje souhlas:

a) vsech skupin původních věřitelů,
b) větsiny nových věřitelů, jejichz pohledávky jsou podle reorganizačního plánu zajistěny,
c) větsiny nových věřitelů, jejichz pohledávky podle reorganizačního plánu nejsou zajistěny a
d) větsiny společníků dluzníka nebo jiné právnické osoby, na kterou podle reorganizačního plánu přesel majetek dluzníka.

Jestlize insolvenční soud změněný insolvenční plán neschválí, zůstává účinný dříve schválený reorganizační plán.

XI. Skončení reorganizace

Insolvenční soud zrusí rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu do 6 měsíců od jeho účinnosti, zjistí li, ze některému věřiteli byly poskytnuty zvlástní výhody, aniz s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo ze schválení reorganizačního plánu bylo dosazeno podvodným způsobem.

Rozhodne li insolvenční soud o zrusení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalsího pozadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob, zalozená reorganizačním plánem, nejsou dotčena; je li to nutné, přijme insolvenční soud opatření k ochraně oprávněných zájmů věřitelů.

Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestlize

a) reorganizace byla povolena na návrh dluzníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl,
b) oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodlouzení soudem nebo předlozený reorganizační plán vezme zpět,
c) insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předlození,
d) v průběhu provádění reorganizačního plánu dluzník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáze li se, ze podstatnou část tohoto plánu nebude mozné plnit,
e) dluzník neplatí řádně a včas úroky, nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné penězité závazky, nebo
f) dluzník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl.

O přeměně reorganizace v konkurs rozhodne insolvenční soud bez jednání. Své rozhodnutí doručí zvlásť dluzníku, navrhovateli reorganizace, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; tyto osoby mohou proti tomuto rozhodnutí podat odvolání. Rozhodnutím insolvenčního soudu o přeměně reorganizace v konkurs nastávají účinky spojené s prohlásením konkursu, pokud insolvenční soud ve svém rozhodnutí nestanoví podmínky této přeměny jinak.

V průběhu provádění reorganizačního plánu insolvenční soud bere na vědomí nebo projedná zprávy insolvenčního správce a věřitelského výboru o jeho plnění. Jiná opatření, zejména opatření k zajistění dodrzování reorganizačního plánu, provádí jen tehdy, jsou li navrhována.

Splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, kterým reorganizace končí; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

XII. Vyhodnocení řesení úpadku formou reorganizace

Přiblízením jednotlivých kroků v postupu přípravy a plnění reorganizačního plánu jsou vidět základní rozdíly ve způsobu řesení úpadku. Reorganizace tedy není vselék, ale pouze jen jedna z forem řesení úpadku. Mezi rozhodující aspekty posouzení, zda lze uvazovat s reorganizací, je rozhodující ekonomika subjektu. Sleduje se celkový obrat dluzníka, aby za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl obratu 100 mil. Kč, nebo zaměstnal více jak 100 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru.

I přes omezující ukazatele je zřejmé, ze o případných „tolerancích“ bude mít rozhodující slovo soud. Proto je také zvýsen dohled nad jednotlivými postupy v průběhu reorganizačního řízení.

Předpokládám, ze limitující ekonomické ukazatele – obrat 100 mil. Kč a zaměstnanost 100 pracovníků – jsou pouze jako hraniční meze. Zůstává tedy otázkou, jaký bude pohled a tolerance soudu na minimální výsi. Bude stále otázkou, co je přijatelné pro schválení reorganizačního plánu, jak bude hleděno na ostatní „doplňující“ údaje, jako např. na nezaměstnanost v regionu, rozsah zástupců věřitelů atd. Myslím si, ze zásadní rozhodnutí nebudou vzdy jednoduchá a o to více bude potřeba mít doplňující informace.

Stále platí, ze reorganizaci nesmíme vidět jako vselék. Ze statistiky vyplývá, ze v roce 2008 bylo v České republice prohláseno 868 konkursů, 648 oddluzení a 6 reorganizací. Celkové podání soudům činilo 5306 případů.

Znovu tedy připomínám, ze reorganizace není vselék, ale „pouze“ jen jedna z mozných forem řesení úpadku, za přísně omezujících podmínek. Klade současně vysoký nárok na výběr těch, kteří ji budou řídit, tedy nejen na jejich odbornost, ale i morální profil. Předpokládám, ze budoucí výběr správců bude spadat pod zvlásť vymezený okruh správců, kteří vykonají zvlástní zkousku insolvenčního správce v souladu s § 6 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.

Je mozné předpokládat, ze s dalsím rozvojem podnikání a vytvářením nových ekonomicko-organizačních spojení budou vytvářeny nové struktury podnikání, sluzeb i obchodu, které si vynutí i nové přístupy k řesení úpadku. Stále v této oblasti práva platí, ze vývoj rozvoje podnikání ve vsech jeho sférách jde velice rychle kupředu, vznikají nová hospodářská uskupení, nové vazby, nové vztahy. Tyto vazby a vztahy pak bude nutno „osetřit“ v tom čase i odpovídajícím způsobem. Opět, ať chceme či nechceme, dostaneme se do časového období novel zákona, které opět můze skončit az v situaci jeho úplné změny. Vývoj v této oblasti práva se překotně vyvíjí v souladu s rozvojem trzní ekonomiky a tak se máme stále na co „těsit“.