Směnka nejdrsnějsí nástroj k zajistění pohledávky
Tězko hledat jednodussí a účinnějsí nástroj k zajistění pohledávky. Kdyz bude obsahovat zákonem stanovené nálezitosti, platí.
Z pohledu věřitele dar z nebes.
Z pohledu dluzníka – brutální nástroj, který člověka můze sedřít z kůze. Vzdorovat je (větsinou) marné. Poradíme, jak směnku vystavit. A na co dávat pozor.
Zákon vymezuje obsah směnky, na formu uz tolik nedbá – kromě toho, ze musí být písemná; a pokud je psána ručně, pak vzdycky perem nebo propiskou.
Bloček formulářů koupíte v papírnictví.
Nez si rozebereme, jak má směnka vypadat a jak ji správně vystavit, bude asi uzitečné říci, k čemu se dá pouzít, proč se můze hodit. A z druhé strany: proč byste měli zatraceně pečlivě zvazovat, jestli ji někomu podepísete.
Bezpodmínečný závazek
Dluzník se podpisem směnky zaváze, ze majiteli směnky (věřiteli) v určitý den na určitém místě zaplatí částku uvedenou na směnce. Pravidla hry jsou tvrdá – jednou z podmínek platnosti směnky je, ze jde o bezpodmínečný závazek; slib zaplatit nesmí být vázán na splnění zádné podmínky.
Věřitel můze směnku prodat – třeba jestě před datem splatnosti. Případně můze směnku pouzít k placení jiných závazků či obchodování. Dluzník je pak povinen peníze zaplatit novému majiteli směnky.
Kdyz se změní věřitel: Převody směnek
Vystavili jste někomu směnku a najednou vám s ní mává před očima někdo docela jiný a dozaduje se peněz? Nemělo by vás to překvapit. Směnka je bězný cenný papír, coz mimo jiné znamená, ze je mozné je i podle libovůle vlastníka převést nebo prodat. K převodu směnky větsinou dochází rubopisem neboli indosamentem – čili vyznačením nového vlastníka směnky na její zadní straně. Počet převodů není omezen, klidně se tam můze postupně nashromázdit celý sloupec jmen.
Není-li na směnce uvedeno jinak, povazuje se obvykle za směnku vystavenou na řad – čili zjednoduseně řečeno: směnku převoditelnou rubopisem. Pokud chcete převádění směnky zabránit, je třeba na ni připojit dolozku „nikoli na řad“.
Zvlástním způsobem převodu směnky je takzvaný blankoindosament. Coz je indosament (čili rubopis), který neobsahuje jméno indosatáře (nabyvatele) – stačí, kdyz cenný papír indosant (ten, kdo cenný papír rubopisem převádí) na rubu podepíse. Z cenného papíru na řad se tak stává cenný papír na doručitele. Můze být tedy předáván a převáděn neomezeně. Za majitele směnky se pak povazuje ten, kdo ji vlastní a drzí. Práva spojená s obsahem směnky je pak oprávněn vykonat nebo pozadovat ten, kdo ji předlozí – ať je to kdokoli.
Veskeré důkazní břemeno – pokud jde o popření platnosti směnky – lezí na dluzníkovi. Věřiteli proto můze poslouzit jako velmi účinný preventivní prostředek: třeba jako zajistění půjčky, budoucí úhrady kupní ceny nebo pojistka toho, ze mu bude nájemník platit včas.
Funguje to rychle
Věřitel nemusí soudu vůbec prokazovat závazek, na jehoz základě byla směnka vystavena. Stačí, kdyz předlozí originál směnky. Pokud bude směnka splňovat vsechny nálezitosti a soud nenabude pochybnost o její platnosti, vydá směnečný platební rozkaz – ulozí dluzníkovi, aby směnečnou sumu (a náklady soudního řízení k tomu) zaplatil do patnácti dnů. Nebo aby ve stejné lhůtě podal k soudu námitky – ve kterých musí uvést, co konkrétně proti platnosti nebo pravosti směnky namítá. Kdyz lhůta uplyne, můze věřitel předat platební rozkaz exekutorovi. Jedná se tedy o velmi rychlý způsob vymáhání dluhů – pokud má exekutor co brát.
Přidejte dolozku Bez protestu
Pokud si od někoho necháváte vystavit směnku, je sikovné doplnit ji dolozkou Bez protestu – dělá se to jednoduse tak, ze se tato dvě slova připísí před místo, kde směnku vystavitel (dluzník) podepíse. Vyhnete se tak prokazování toho, ze jste směnku neúspěsně předlozili k zaplacení – coz se dělá protestní listinou, kterou je třeba sepsat na úřadě nebo u notáře.
Hodně tedy zálezí, na které straně barikády právě jste – mít v kapse podepsanou směnku, můze být sikovné. Kdo ji ale druhému podepíse, hraje si s ohněm.
Směnka vlastní a směnka cizí
Rozlisují se dva základní typy směnek: směnka vlastní a směnka cizí. Kdyz se člověk, který směnku vystavuje, zaváze, ze zaplatí ve stanoveném termínu určitou částku, jedná se o směnku vlastní.
V případě směnky cizí se dluzník nezavazuje, ze sjednanou sumu uhradí sám, nýbrz úhradu přikazuje třetí osobě – například bance, ve které má účet.
Nálezitosti směnky: aby byla platná
Při vystavování směnky je třeba dbát na její formální nálezitosti a obsah – jinak se totiz můze snadno stát, ze bude neplatná.
Zákonné nálezitosti směnky jsou:
- označení, ze jde o směnku (musí být součástí textu listiny)
- bezpodmínečný slib (případně příkaz) zaplatit určitou penězitou částku
- údaj o tom, kdy je směnka splatná
- údaj o místě, kde má být částka zaplacena (stačí město nebo obec, lepsí je vsak uvést i podrobnějsí údaje - adresu)
- jméno člověka, kterému (případně: na jehoz řad) má být placeno
- datum a místo vystavení směnky
- vlastnoruční podpis výstavce – tedy člověka, který směnku vystavil (a který se zavazuje platit) – musí být umístěn pod textem směnky
- jméno směnečníka (čili člověka, který má platit) je potřebné pouze u směnky cizí
- Částka, která má být zaplacena, se na směnce obvykle uvádí slovem i číslem – zákon to sice výslovně nevyzaduje, ale předejdete tak pochybnostem u soudu.
Směnka můze být splatná, kdykoli ji majitel předlozí
Určení splatnosti je nutnou součástí směnky. Splatnost můze být na směnce stanovena čtyřmi způsoby.
Předně můzete uvést konkrétní datum, kdy je směnka splatná. Dalsí variantou je, ze uvedete dobu od vystavení, po jejímz uplynutí bude směnka splatná – například půl roku po vystavení. V těchto dvou případech vystavitel směnky alespoň částečně ví, na čem je – a kdy případně můze svého věřitele čekat. Dalsí varianty uz tak přívětivé nejsou. Třetí mozností je, ze je směnka splatná na viděnou (a přesně tak se to na ni uvede) – coz jinými slovy znamená, ze je směnka splatná kdykoli vám ji věřitel předlozí. Vystavitel směnky je tak zcela závislý na vůli (nebo zvůli) jejího majitele. Poslední čtvrtou variantou je splatnost na určitý čas po viděné – to znamená, ze dluzník je povinen věřiteli sjednanou částku zaplatit v předem stanovené lhůtě po předlození směnky, třeba do měsíce nebo do týdne.
Největsí zabiják? Blankosměnka
Jak uz bylo řečeno výs, kdyz na směnce chybí některá z nálezitostí, je neplatná. Výjimku představuje takzvaná blankosměnka, známá téz jako bianko- nebo biancosměnka.
Jedná se o směnku, která se nejprve vyplní pouze zčásti, dalsí údaje se doplní az později. Přísně vzato tedy nejprve ani směnkou není, stává se jí teprve po vyplnění. A vyplňuje ji věřitel.
Pokud někomu biankosměnku podepísete, je záhodno zároveň co nejpřesněji specifikovat vyplňovací právo věřitele. To se obvykle děje prostřednictvím písemné dohody k biankosměnce – která bývá součástí smlouvy o půjčce. V dohodě byste měli důkladně „osetřit“ a specifikovat, za jakých okolností můze věřitel směnku dovyplnit a jakou částku na ni můze připsat. Jinak se snadno dostanete do maléru.
Zaplatili jste? Nechte si to potvrdit
V případě, ze závazek plynoucí ze směnky splatíte, nechte si to potvrdit. Podle zákona můze plátce pozádat majitele směnky, aby mu směnku vydal a připsal na ni potvrzení o zaplacení. Majitel směnky musí vyhovět – na směnku by měl připsat „zaplaceno“, připojit datum a svůj podpis.
Kdy je směnka promlčená
Pokud věřitel nezačne svou pohledávku vymáhat, je směnka tři roky po dni splatnosti promlčená.
V případě směnky splatné na viděnou (bez uvedení data) nastává podle zákona automaticky splatnost směnky rok po jejím vystavení – a v té chvíli se rozbíhá tříletá promlčecí lhůta.