Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem dosahovaným před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, popřípadě plnou výší nemocenského. Na náhradu za ztrátu na výdělku má zaměstnanec nárok i za první 3 dny pracovní neschopnosti, za něž se nevyplácí náhrada mzdy nebo platu (zjednodušeně řečeno je to rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenským).
Pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se použije průměrný hrubý výdělek zaměstnance, kterého dosáhl v rozhodném období. Rozhodným obdobím je poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před úrazem nebo předchozí kalendářní rok, podle toho, co je pro zaměstnance výhodnější. Z toho vyplývá, že je dobré vždy získat od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za obě uvedená období, aby bylo možno posoudit, který průměrný výdělek se pro potřeby výpočtu ztráty na výdělku použije. Pokud by v rozhodném období zaměstnanec neodpracoval 21 pracovních dnů, stanoví se průměrný výdělek jako výdělek pravděpodobný.
Zaměstnavatel odpovědný za pracovní úraz je povinen uhradit veškerou ztrátu na výdělku, která zaměstnanci vznikla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, včetně ztráty na výdělku, jež vznikla u příjmů od jiného zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, že do výše výdělku před pracovním úrazem se započítávají i příjmy dosahované u jiných zaměstnavatelů nebo příjmy plynoucí ze živnostenského nebo jiného podnikání.
Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci po celou dobu pracovní neschopnosti, která byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Příčinná souvislost musí být potvrzena lékařem, popřípadě musí vyplývat z jednotlivých lékařských zpráv nebo výpisů ze zdravotnické dokumentace poškozeného zaměstnance. Pojišťovna zpravidla požaduje potvrzení lékaře o příčinné souvislosti pracovní neschopnosti s pracovním úrazem na samostatném k tomu určeném formuláři. Ačkoli to není zákonnou podmínkou, urychlí to likvidaci škody. Upozorňujeme na některé problémy, s náhradou ztráty na výdělku, které mohou vznikat při souběhu důvodů pro pracovní neschopnost (např. zlomená noha a k ní se přidá angína). Pokud si v takovém případě necháte vystavit neschopenku na onemocnění, které není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, není zaměstnavatel povinenn po dobu trvání této pracovní neschopnosti vyplácet vám náhradu za ztrátu na výdělku.
Nárok na náhradu škody za ztrátu na výdělku má zaměstnanec i při každé další pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, byť by od pracovního úrazu uplynula jakkoliv dlouhá doba.
Ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen platit pravidelně jednou měsíčně, což se v praxi zpravidla neděje. Proto opětovně upozorňujeme, že povinnost zaměstnavatele platit ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak, je stanovena v § 382 odst. 2 zákoníku práce. Pokud vám zaměstnavatel řekne, že vám ztrátu na výdělku vyplatí až po skončení pracovní neschopnosti, porušuje zákoník práce. Bude-li podmiňovat výplatu ztráty na výdělku doložením výše vyplaceného nemocenského, žádejte, aby vám vyplácel zálohu na ztrátu na výdělku, s tím, že po doložení výše vyplaceného nemocenského zálohu zúčtuje. Pokud vám zaměstnavatel sdělí, že vše předal k vyřízení pojišťovně a nemůže ovlivnit, kdy pojišťovna škodu uhradí, nemá pravdu a poručuje svou zákonnou povinnost.
Závěrem si ještě dovolíme zopakovat některé pojmy, které jsou u ztráty na výdělku klíčové:
Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti = průměrný hrubý výdělek v rozhodném období – nemocenské.
Poslední ukončené kalendářní čtvrtletí nebo předchozí rok, podle toho co je pro zaměstnance výhodnější.
Příčinná souvislost pracovní neschopnosti s pracovním úrazem
Vznikne-li onemocnění, pro něž by byl zaměstnanec bez ohledu na pracovní úraz v pracovní neschopnosti, dochází k přerušení příčinné souvislosti a zaměstnavatel není povinen za dobu trvání jiné pracovní neschopnosti náhradu za ztrátu na výdělku vyplácet.
Opakovaná pracovní neschopnost v příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Zaměstnanec má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i v případě každé další pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.