Zvlástní skupinou sporů jsou spory majetkové. Rozhodčí řízení a smírčí řízení jsou nestrannými a nezávislými mechanizmy, kterými lze tyto spory vyřesit v co nejkratsím čase, s co nejnizsími finančními náklady a tak, aby nalezené řesení bylo co nejpřijatelnějsí, co nejspravedlivějsí.
Rozhodčí řízení spočívá v tom, ze spor posoudí a rozhodne třetí osoba, na které se účastníci sporu dohodnou. Rozhodčí nález pak je konečným rozhodnutím (nelze jej napadnout odvoláním), které je v případě nesplnění ulozené povinnosti pouzitelné při výkonu rozhodnutí jako exekuční titul.
Smírčí řízení spočívá v tom, ze třetí osoba pomůze účastníkům sporu, aby se sami dobrali společného řesení. Vzniklá dohoda se stane závaznou tím, ze ji třetí osoba sepíse do podoby rozhodčího nálezu, který je v případě nesplnění ulozené povinnosti pouzitelný při výkonu rozhodnutí jako exekuční titul.
Kazdý z uvedených postupů má své výhody a nevýhody. Stručně lze říci, ze rozhodčí řízení je vhodné zejména tehdy, kdyz jde o jednorázový spor, jehoz vyřesením skončí jakékoliv vztahy mezi účastníky sporu. Smírčí řízení je vhodné zejména pro případy, kdy jde o dílčí spory v rámci dlouhodobých vztahů, které ani jeden z účastníků sporu nechce zrusit. Často bývá vhodné oba postupy kombinovat: Nejprve se pokusit o nalezení smíru, a kdyz se jej ve stanovené lhůtě nepodaří dostihnout, tak spor převést do rozhodčího řízení.
Rozhodčí soud je nesprávné (slangové) označení právnické osoby, která rozhodcům pomáhá v jejich činnosti. Vede evidenci sporů, zajisťuje účetnictví, skolí rozhodce, provozuje jednací síně, zřizuje podatelnu, doručuje listiny ap. Její předseda, tajemník či jiná přesně určená osoba zpravidla také jmenuje pro kazdý spor rozhodce či rozhodčí senát. Jako vhodnějsí doporučujeme uzívat název Arbitrázní centrum.
Smírčí a rozhodčí řízení je vhodné pro řesení majetkových sporů z oblasti:
práva občanského,
práva obchodního,
práva rodinného,
práva pracovního, včetně sporů z pracovních smluv,
s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání.
Rychlost
Rozhodčí řízení vedené před rozhodcem, popř. rozhodčím senátem jmenovaným tajemníkem Smírčí a rozhodčí komory České republiky, o.s., je obvykle zálezitostí několika týdnů. Je-li navíc sjednána moznost rozhodčího řízení jen na základě písemných dokumentů, zcela odpadá umělé prodluzování celého řízení.
Neveřejnost
Poskytuje oběma účastníkům řízení jistotu, ze skutečnosti tvořící předmět sporu nebudou veřejně prezentovány. Zatímco rozsudek obecného soudu musí být vyhlásen veřejně a v průběhu řízení lze vyloučit veřejnost jen ve výjimečných případech, rozhodčí nález je vydán jen před spornými stranami. To, spolu se zákonnou mlčenlivostí rozhodce, oceníte zejména tehdy, kdyz si vázíte svého obchodního či jiného tajemství či svého dobrého jména.
Efektivnost
Vyřízení sporů před rozhodci vybranými z řádných členů Smírčí a rozhodčí komory České republiky, o.s., je při srovnání se standardním soudním řízením obvykle stejně nákladné nebo dokonce trochu levnějsí. Ale značné úspory přinásí rychlost řízení, neboť se svých práv domůzete rychleji.
Siroká vykonatelnost
Jakmile je rozhodčí nález doručen sporným stranám, nabývá účinků pravomocného soudního rozsudku. Je řádným exekučním titulem, a na jeho základě lze proto okamzitě začít vést výkon rozhodnutí. Za velkou výhodu lze povazovat také sirokou vykonatelnost rozhodčího nálezu v cizích zemích - v tomto ohledu je daleko lepsím exekučním titulem nez rozsudek soudní, který je v zahraničí povazován za rozhodnutí cizí státní moci a jeho vykonatelnost je tak uznávána velmi nepravidelně.
Kvalita, důvěryhodnost
Spory jsou rozhodovány důvěryhodnými rozhodci. Větsinou jde o zkusené právníky, obvykle s praxí advokátů a soudních vykonavatelů, podle potřeby vsak spory rozhodují i odborníci z oblasti ekonomické praxe, dokonale obeznámení se zvyklostmi v této sféře. Vsichni mají siroké spektrum kontaktů, díky kterým mohou pohotově konzultovat sporné otázky s předními odborníky působícími v justici, bankovnictví i finanční a podnikatelské sféře, na vysokých skolách a ve vědeckých ústavech.
Neformálnost
Rozhodčí řízení je mnohem neformálnějsí nez řízení před soudy, probíhá předevsím v písemné formě a na základě stručných a přehledných procesních pravidel. Přísné dodrzování procesních předpisů je vsak samozřejmě zaručeno.
Jednoinstančnost
Rozhodnutí rozhodců ve formě rozhodčího nálezu je konečné a po jeho doručení stranám pravomocné, poté je vykonatelné. Proti rozhodčímu nálezu není mozné podat řádný opravný prostředek. Soud můze zrusit rozhodčí nález jen z důvodů uvedených v zákoně. To vsak nedává prostor pro nedodrzování zákonnosti.
Větsí sance na uzavření smíru
Rozhodci postupují bez zbytečných formalit, coz jim lépe umozňuje pochopit stanoviska obou stran, a proto se často podaří dojít ke smíru, který reálně reflektuje skutečné zájmy a skutečné moznosti obou stran sporu.
Spravedlnost
Dohodnou-li se na tom smluvní strany předem, můze se rozhodce při svém rozhodování i nad rámec platného práva drzet zásady spravedlnosti, a to bez ohledu na někdy sporná ustanovení platného hmotného práva. Zásada ex aequo et bono umozňuje rozhodcům více vyuzívat zkuseností z ekonomické a právní praxe, a dobrat se tak opravdu spravedlivého rozhodnutí.
Vstřícnost
Zatímco u státních soudů se můzete setkat s rutinním, někdy az lhostejným přístupem, u řádných členů Smírčí a rozhodčí komory České republiky, o.s., se s ničím takovým nesetkáte. Rozhodci velmi dobře vědí, ze kdyz budou liknaví či kdyz jejich nálezy budou bězně ruseny soudem, tak si je přístě nikdo nevybere... Vědí, ze rozhodčí řízení je sluzba, se kterou vsichni zúčastnění musejí být maximálně spokojeni.
Preambule
ČÁST PRVNÍ. OBECNÁ USTANOVENÍ
§1 Jednací řád
ČÁST DRUHÁ. ŘÍZENÍ
§2 Rozhodce (Rozhodčí senát)
§3 Tajemník pro rozhodčí řízení
§4 Jednací místo
§5 Postup v řízení
§6 Předkládání písemností
§7 Jazyk rozhodčího řízení
§8 Rozhodné právo
§9 Účastníci řízení
§10 Zástupci účastníků řízení
§11 Úkony účastníků řízení
§12 Doručování písemností
§13 Lhůty
§14 Nahlízení do spisu
§15 Expresní řízení
§16 Podání zaloby
§17 Obsah zaloby
§18 Hodnota předmětu sporu
§19 Odstranění vad zaloby
§20 Úhrada poplatku za rozhodčí řízení
§21 Určení Rozhodce (Rozhodčího senátu)
§22 Jmenování předsedy Rozhodčího senátu
§23 Vyjádření k zalobě
§24 Odmítnutí určení Rozhodcem (členem Rozhodčího senátu)
§25 Vyloučení Rozhodce (člena Rozhodčího senátu)
§26 Odmítnutí - vyloučení znalce a tlumočníka
§27 Rozhodování o pravomoci
§28 Příprava projednávání sporu
§29 Způsob rozhodování sporu
§30 Ústní jednání
§31 Odročení ústního jednání
§32 Protokol o ústním jednání
§33 Vzájemná zaloba a námitka započtení
§34 Pokus o smír
§35 Zajistění důkazů
§36 Předbězné opatření
§37 Dokazování
§38 Hodnocení důkazů
§39 Svědci
§40 Tlumočník
§41 Znalecký posudek
§42 Přerusení řízení
§43 Navrácení lhůty
§44 Forma rozhodnutí
§45 Vydání rozhodčího nálezu
§46 Obsah rozhodčího nálezu
§47 Hlasování o rozhodčím nálezu
§48 Vyhlásení rozhodčího nálezu
§49 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu
§50 Pravomocnost rozhodčího nálezu
§51 Splnění rozhodčího nálezu
§52 Vykonatelnost rozhodčího nálezu
§53 Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu
§54 Náklady rozhodčího řízení
§55 Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení
ČÁST TŘETÍ. USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§56 Úschova písemností rozhodčího řízení
§57 Společná ustanovení
§58 Platnost a účinnost
Smírčí a rozhodčí komora České republiky, o.s., se sídlem Nad Úzlabinou 448, 108 00 Praha 10 - Malesice (dále jen jako „SRK ČR“), IČ 28558367, je občanským sdruzením (právnickou osobou), zalozeným podle zákona číslo 83/1990 Sb., o sdruzování občanů, ve znění pozdějsích předpisů, a sdruzuje nezávislé rozhodce podle zákona číslo 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonů rozhodčích nálezů, ve znění pozdějsích předpisů, (dále jen jako „Zákon o rozhodčím řízení“).
SRK ČR zajisťuje organizačně, ekonomicky, administrativně a technicky činnost rozhodců – fyzických osob zapsaných v Seznamu rozhodců vedeném SRK ČR (dále jen jako „Rozhodce“), kteří vykonávají tuto funkci ve smyslu Zákona o rozhodčím řízení.
SRK ČR v souladu s ustanovením §19 Zákona o rozhodčím řízení, za účelem úpravy řízení před Rozhodci se vydává následující:
Jednací řád rozhodčího řízení, vedeného Rozhodci zapsanými v Seznamu rozhodců SRK ČR (dále jen jako „Jednací řád“)
ČÁST PRVNÍ. OBECNÁ USTANOVENÍ
§1 Jednací řád
Jednací řád upravuje postup v rozhodčím řízení tak, aby byla zajistěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků rozhodčího řízení.
Ve smyslu ustanovení §19 odst. 1 Zákona o rozhodčím řízení, se podle tohoto Jednacího řádu řídí vsichni Rozhodci, popřípadě členové Rozhodčího senátu a účastníci rozhodčího řízení.
Rozhodci (Rozhodčí senát) rozhodují majetkové spory, jestlize je jejich pravomoc pro daný spor zalozena:
platnou rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí dolozkou (ust. §2 a §3 Zákona o rozhodčím řízení),
písemnými projevy účastníků v jiz zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodce (Rozhodčího senátu).
Rozhodčí řízení podle tohoto Jednacího řádu je jednoinstanční a neveřejné.
ČÁST DRUHÁ. ŘÍZENÍ
Hlava I. Základní ustanovení
§2 Rozhodce (Rozhodčí senát)
Rozhodcem je fyzická osoba zapsaná v Seznamu rozhodců vedeném SRK ČR (dále jen „Seznam Rozhodců“), vykonávající funkci Rozhodce nebo člena Rozhodčího senátu ve smyslu Zákona o rozhodčím řízení a tohoto Jednacího řádu.
Rozhodcem (členem Rozhodčího senátu) můze být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, která vzhledem ke svému odbornému a morálnímu profilu je zárukou korektního a odpovědného vedení rozhodčího řízení a rozhodování v něm.
Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) je při výkonu své funkce nezávislý a nestranný. O skutečnostech, které se dozví během výkonu své funkce, je povinen zachovávat mlčenlivost.
Předsedou Rozhodčího senátu můze být jen osoba s vysokoskolským vzděláním ukončeným magisterskou nebo jí na roveň postavenou zkouskou.
Spory podle tohoto Jednacího řádu projednává buď Rozhodce, nebo Rozhodčí senát.
Spor, jehoz předmětem je hodnota do částky 5.000.000 Kč, rozhoduje Rozhodce. Spor, jehoz hodnota převysuje částku 5.000.000,-- Kč, rozhoduje Rozhodčí senát.
Úkony Rozhodčího senátu činí jeho předseda.
Rozhodčí senát je tříčlenný.
Jestlize Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) přestal být Rozhodcem zapsaným v Seznamu Rozhodců, případně není schopen pro nemoc či jiné závazné důvody funkci vykonávat nebo se této funkce vzdal, určí Tajemník pro rozhodčí řízení (dále jen „Tajemník“) jiného Rozhodce (člena Rozhodčího senátu). Změna v osobě Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) musí být oznámena účastníkům nejpozději při prvním, resp. nejblizsím úkonu ve věci samé.
Práva a povinnosti Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) při výkonu jeho funkce jsou upraveny Zákonem o rozhodčím řízení, tímto Jednacím řádem a platnými právními předpisy ČR.
Při výkonu funkce jsou Rozhodci (členové Rozhodčího senátu) nezávislí a nemohou mít povahu zástupce kteréhokoliv účastníka řízení.
Rozhodci (členové Rozhodčího senátu) nejsou povinni poskytovat vysvětlení ani součinnost jinému orgánu nez soudu, který projednává zrusení rozhodčího nálezu, a orgánům činným v trestním řízení. Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vsech skutečnostech, které se dovědí v rámci výkonu funkce Rozhodce (člena Rozhodčího senátu). Této povinnosti mohou být zprostěni Tajemníkem a účastníky řízení.
Seznam rozhodců můze být SRK ČR průbězně měněn či doplňován.
§3 Tajemník pro rozhodčí řízení
Tajemníkem pro rozhodčí řízení (dále jen „Tajemník“) je předseda SRK ČR anebo jiná fyzická osoba, určená valnou hromadou SRK ČR. Valná hromada SRK ČR určuje práva a povinnosti Tajemníka.
Tajemník po organizační, administrativní a technické stránce zajisťuje vlastní průběh rozhodčího řízení, zejména organizuje agendu spojenou s činností rozhodčího řízení a vykonává ostatní činnosti, stanovené tímto Jednacím řádem nebo SRK ČR, dbá o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení vsech rozhodnutí rozhodčího řízení, o úschovu veskerých písemností a rozhodnutí rozhodčího řízení, vyznačuje dolozku o nabytí právní moci a dolozku o vykonatelnosti, neprovede-li to Rozhodce sám.
Tajemník je oprávněn účastnit se vsech ústních jednání před Rozhodci (Rozhodčím senátem).
§4 Jednací místo
Ústní jednání, je-li Rozhodcem (Rozhodčím senátem) nařízeno, probíhá zásadně v Praze, přičemz místo jednání musí být přesně označeno v předvolání k jednání.
Rozhodce (Rozhodčí senát) můze z vlastního podnětu nebo na zádost některého z účastníků rozhodnout, ze spor můze být rozhodován na jiném místě, pokud tím nebudou podstatně zasazena práva účastníků.
§5 Postup v řízení
Rozhodce (Rozhodčí senát) postupuje v rozhodčím řízení způsobem, který povazuje za vhodný, tak aby při zachování rovného postavení a při poskytnutí stejné přílezitosti k uplatnění práv vsem účastníkům byl bez zbytečných formalit zjistěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.
§6 Předkládání písemností
Veskeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení jsou účastníci povinni předlozit v počtu o jedno vyhotovení více, nez je počet účastníků řízení.
Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají pouze v čestině nebo slovenstině. Rozhodce můze z vlastního podnětu nebo na zádost některého z účastníků rozhodnout, ze akceptuje i písemnosti v jiném jazyce, jestlize daný jazyk zná. Rozhodčí senát můze z vlastního podnětu nebo na zádost některého z účastníků rozhodnout, ze akceptuje i písemnosti v jiném jazyce, jestlize daný jazyk znají vsichni členové Rozhodčího senátu.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn podle vlastní úvahy nebo na návrh účastníků vyzádat od účastníka, který písemnost předlozil v jiném jazyce, překlad do čestiny nebo zajistit takový překlad na jeho náklad.
§7 Jazyk rozhodčího řízení
Řízení se koná a rozhodnutí se vydává v čestině.
Pro účely rozhodčího řízení se povazují za rovnocenné český a slovenský jazyk.
§8 Rozhodné právo
Při rozhodování v rozhodčím řízení se spory řesí podle příslusných hmotněprávních norem českého práva a v jejich rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi účastníky s přihlédnutím k obchodním zvyklostem, pokud se účastníci platně nedohodnou jinak, nebo pokud z platných právních předpisů nevyplývá povinnost pouzít při rozhodování hmotněprávní předpis jiného státu nebo standardní obchodní zvyklosti.
§9 Účastníci řízení
Účastníky rozhodčího řízení jsou zalobce a zalovaný.
Je-li zalobců nebo zalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení kazdý sám za sebe. Jestlize vsak jde o taková společná práva nebo povinnosti, ze se rozhodnutí musí vztahovat na vsechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i na ostatní.
Ke změně zaloby a k jejímu zpětvzetí je třeba souhlasu vsech účastníků, kteří vystupují na straně zalobce.
K uzavření smíru je třeba souhlasu vsech účastníků.
Kromě zalobce a zalovaného se můze řízení účastnit jako vedlejsí účastník téz ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku.
O připustění vedlejsího účastníka rozhoduje Rozhodce (Rozhodčí senát).
Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.
V řízení má vedlejsí účastník stejná práva a povinnosti jako účastník řízení.
Vedlejsí účastník jedná vsak pouze sám za sebe. Jestlize jeho úkony odporují úkonům účastníků, ke kterým přistoupil, posoudí je Rozhodce (Rozhodčí senát) po uvázení vsech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejsího účastníka můze Rozhodce (Rozhodčí senát) přihlédnout, i kdyz odporují skutkovým údajům účastníků.
§10 Zástupci účastníků řízení
Zástupcem účastníka v rozhodčím řízení můze být advokát nebo obecný zmocněnec za podmínek stanovených příslusnými ustanoveními občanského soudního řádu.
§11 Úkony účastníků řízení
Podání (např. zaloby, vyjádření k zalobám) se zasílají na adresu SRK ČR: Nad Úzlabinou 448, 10800 Praha 10 – Malesice, nerozhodne-li v konkrétním případě Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) jinak.
Pro ostatní úkony účastníků řízení platí analogicky ustanovení §41 az 44 občanského soudního řádu.
§12 Doručování písemností
Písemnosti v rozhodčím řízení zasílá účastníkům Tajemník na adresu, kterou účastníci uvedli v zalobě, či jiném písemném podání, nebo jejich právním zástupcům.
Výzvy, předvolání, usnesení a rozhodčí nálezy se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení (dodejkou).
Ostatní písemnosti mohou být doručeny doporučeným nebo obyčejným dopisem.
Kterákoliv z výse uvedených písemností můze být doručena rovněz prostřednictvím pověřeného pracovníka SRK ČR.
Vsechny písemnosti se povazují za doručené, byly-li doručovány podle výse uvedených zásad, a to i tehdy, jestlize adresát písemnost odepřel převzít, přičemz za den doručení se povazuje den odepření přijetí zásilky.
Nevyzvedne-li si adresát písemnost i přes oznámení postovního úřadu do 10 kalendářních dnů ode dne ulození, povazuje se poslední den této lhůty za den doručení, i kdyz se adresát o ulození nedozvěděl.
Je-li účastník neznámého pobytu, ustanoví mu Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) opatrovníka k přijímání písemností, přičemz za den doručení se povazuje den doručení tomuto opatrovníkovi.
Jestlize účastník po zahájení rozhodčího řízení změnil adresu, aniz to oznámil SRK ČR nebo Rozhodci (Rozhodčímu senátu), je doručení platně provedeno odesláním písemností na jeho poslední známou adresu.
§13 Lhůty
Nestanoví-li tento Jednací řád lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestlize je to třeba, Rozhodce (Rozhodčí senát) nebo v případech do zahájení řízení, Tajemník.
Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy doslo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy doslo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíze následující pracovní den.
Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty úkon učiněn u SRK ČR, Rozhodce (Rozhodčího senátu) nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Rozhodce (Rozhodčí senát) promine zmeskání lhůty, jestlize účastník nebo jeho zástupce ji zmeskal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu příslusí.
Návrh na prominutí zmeskání lhůty je třeba podat do 7 kalendářních dnů po odpadnutí překázky, a je s ním třeba spojit i zmeskaný úkon.
Rozhodce (Rozhodčí senát) můze k odůvodněné zádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeskání lhůty.
§14 Nahlízení do spisu
Účastnící řízení a jejich zástupci mají právo nahlízet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování Rozhodčího senátu, a činit si z něho výpisy a opisy.
Jiné osobě nez účastníku řízení můze Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) nebo Tajemník povolit nahlízet do spisu a činit si z něho výpisy a opisy, jsou-li pro to závazné důvody, a nemohou-li tím být dotčeny oprávněné zájmy účastníků.
§15 Expresní řízení
Na základě pozadavku zalobce v zalobě nebo jiné písemné zádosti zalobce se koná expresní řízení, ve kterém je rozhodčí nález vydán do 30 kalendářních dnů ode dne splnění zvlástní poplatkové povinnosti za expresní řízení dle ust. §54 tohoto Jednacího řádu.
Je-li řízení konáno jen na základě písemných podkladů bez ústního jednání, do lhůty dle ust. §15, odst. 1, se nezapočítává doba nezbytně nutná pro doručení zaloby zalovanému účastníkovi řízení a doba stanovená pro jeho vyjádření k zalobě.
Hlava II. Zahájení řízení
§16 Podání zaloby
Rozhodčí řízení se zahajuje zalobou a je zahájeno dnem, kdy zaloba byla doručena SRK ČR.
Tajemník je povinen na zalobě vyznačit den doručení zaloby.
§17 Obsah zaloby
V zalobě musejí být uvedeny tyto údaje:
označení účastníků sporu s uvedením jména, příjmení, rodného čísla a adresy bydlistě u fyzických osob – nepodnikatelů, obchodní firmy, identifikačního čísla, adresy bydlistě a adresy místa podnikání u fyzických osob – podnikatelů, obchodní firmy, identifikačního čísla, adresy sídla, označení statutárního zástupce – u právnických osob,
adresy účastníků pro doručování, příp.telefonní, faxové spojení zalobce,
hodnota předmětu sporu, pokud nejde o jiný druh řízení,
vylíčení skutkového, případně právního stavu věci, na kterém zalobce zakládá své zalobní nároky,
označení důkazních prostředků, jimiz zalobce své zalobní nároky prokazuje,
čeho se zalobce domáhá (zalobní petit),
odkaz na právní skutečnost, zakládající pravomoc Rozhodců SRK ČR,
datum sepsání zaloby,
podpis zalobce nebo osoby oprávněné jednat za zalobce.
K zalobě musejí být připojeny:
doklad o právní subjektivitě zalobce, jde-li o právnickou osobu,
zivnostenské či jiné oprávnění k podnikatelské činnosti, jde-li o fyzickou osobu – podnikatele,
plná moc zástupce, pokud je zalobce právně zastoupen,
kopie navrhovaných listinných důkazů, jimiz zalobce své zalobní nároky prokazuje.
Zalobce podávající více zalob si můze se SRK ČR dohodnout jiný způsob prokazování právní subjektivity.
§18 Hodnota předmětu sporu
Zalobce je povinen uvést v zalobě hodnotu předmětu sporu. V případech, kdy nelze nárok ocenit penězi, je zalobce povinen uvést částku, kterou si svůj nárok cení.
Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:
vymáhanou částkou v zalobách o penězité plnění,
hodnotou vymáhaného majetku v zalobách o vydání majetku,
hodnotou předmětu právního vztahu v okamziku podání zaloby v zalobách určovacích nebo zalobách o změnu právního vztahu,
na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech zalobce v případech zalob o určení, zda má zalovaný něco vykonat nebo se něčeho zdrzet.
V zalobách sestávajících z několika nároků musí být částka kazdého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem vsech nároků.
Nestanovil-li zalobce hodnotu sporu nebo jestlize ji stanovil nesprávně, určí Rozhodce (Rozhodčí senát) z vlastního podnětu nebo na zádost zalovaného účastníka hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici. Rozhodce (Rozhodčí senát) není tímto rozhodnutím vázán při vlastním rozhodování o zalobních nárocích stran a má význam pouze pro stanovení výse poplatkové povinnosti dle ust. §54 tohoto Jednacího řádu.
§19 Odstranění vad zaloby
Pokud zaloba neobsahuje nálezitosti stanovené ust. §17 odst. 1 a 2 tohoto Jednacího řádu, vyzve Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) zalobce písemně, aby zjistěné vady odstranil ve lhůtě, kterou k tomuto účelu určí.
Do odstranění uvedených vad se zaloba věcně neprojednává a nebězí lhůty pro vydání rozhodnutí.
Jestlize ve lhůtě k tomu podle odst. 1 určené, nebudou nedostatky zaloby odstraněny, Rozhodce (Rozhodčí senát) řízení usnesením zastaví. Na tento následek musí být zalobce ve výzvě podle odst. 1 upozorněn.
§20 Úhrada poplatku za rozhodčí řízení
Podmínkou pro projednání zaloby je splnění poplatkové povinnosti dle ust. §54 tohoto Jednacího řádu.
Dokud není poplatková povinnost splněna, zaloba se neprojednává.
Není-li tato poplatková povinnost splněna ani dodatečně, řízení se zastaví.
Hlava III. Příprava projednání sporu
§21 Určení Rozhodce (Rozhodčího senátu)
Poté, co je SRK ČR doručena zaloba, určí Tajemník dle pravidel SRK ČR ze Seznamu rozhodců Rozhodce nebo členy Rozhodčího senátu, a to nejpozději do 5 kalendářních dnů ode dne doručení zaloby.
Určený Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) se můze vzdát své funkce z vázných důvodů, které neprodleně oznámí Tajemníkovi.
Určený Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) přijme funkci Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) v předmětné věci písemným prohlásením, které se zalozí v rozhodčím spisu.
Nemůze-li určený Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) pokračovat v rozhodování sporu po dobu delsí nez dva měsíce, oznámí tuto skutečnost Tajemníkovi. Tajemník určí jiného Rozhodce (člena Rozhodčího senátu).
V případě zrusení rozhodčího nálezu podle ust. §34 odst. 2 Zákona o rozhodčím řízení, určí Tajemník nového Rozhodce (nové členy Rozhodčího senátu), původní Rozhodce (členové Rozhodčího senátu) jsou vyloučeni z rozhodování v předmětné věci.
Funkce Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) v předmětné věci zaniká:
odmítnutím nebo vyloučením dle ust. §24 a §25 tohoto Jednacího řádu,
vyřesením sporu úplným skončením řízení ve věci,
výmazem ze Seznamu rozhodců SRK ČR,
úmrtím Rozhodce (člena Rozhodčího senátu).
§22 Jmenování předsedy Rozhodčího senátu
Pokud spor podle ust. §2 odst. 6 tohoto Jednacího řádu rozhoduje Rozhodčí senát, Tajemník současně s určením členů Rozhodčího senátu jmenuje i předsedu Rozhodčího senátu.
§23 Vyjádření k zalobě
Rozhodce (Rozhodčí senát) neprodleně zalovaného uvědomí o zahájení řízení a zasle mu kopii zaloby se vsemi přílohami. Vyzve zalovaného, aby do 10 (deseti) kalendářních dnů od dne doručení výzvy k zalobě předlozil své písemné vyjádření dolozené důkazy, jichz se dovolává. Rozhodce (Rozhodčí senát) můze v odůvodněných případech stanovit i lhůtu delsí.
Na zádost zalovaného můze Rozhodce (Rozhodčí senát) v odůvodněných případech tuto lhůtu prodlouzit.
Pokud se zalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádří k zalobě, povazují se skutečnosti v ní uvedené za nesporné, přičemz o těchto následcích musí být zalovaný poučen.
§24 Odmítnutí určení Rozhodcem (členem Rozhodčího senátu)
Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) je povinen odmítnout své určení v předmětné věci, pokud zjistí okolnosti, které by mohly vzbudit důvodné pochybnosti o jeho podjatosti, pro něz by byl jako Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) vyloučen.
Zjistí-li určený Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) dodatečně okolnosti uvedené v odst. 1, je povinen tuto skutečnost neodkladně oznámit Tajemníkovi a účastníkům sporu a současně je povinen odmítnout určení Rozhodcem v předmětné věci.
Nastanou-li okolnosti uvedené v odst. 1 nebo 2, bude Tajemníkem určen jiný Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) způsobem upraveným v ust. §21 tohoto Jednacího řádu.
§25 Vyloučení Rozhodce (člena Rozhodčího senátu)
Kazdý z účastníků řízení je oprávněn uplatnit námitku podjatosti Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) nejpozději při prvním úkonu, který můze učinit v zahájeném rozhodčím řízení popřípadě do 15 (patnácti) dnů poté, co se o důvodu vyloučení dozví.
O vyloučení Rozhodce (člena Rozhodčího senátu) z důvodu podjatosti rozhoduje na základě uplatněné námitky předseda SRK ČR, a jde-li o osobu předsedy, pak rozhoduje Výkonná rada SRK ČR.
Bude-li námitce podjatosti vyhověno, bude Tajemníkem určen jiný Rozhodce (člen Rozhodčího senátu) způsobem upraveným v ust. §21 tohoto Jednacího řádu.
Budou-li z důvodu podjatosti vyloučeni vsichni Rozhodci zapsaní v Seznamu rozhodců SRK ČR, Tajemník určí Rozhodce ze seznamu Rozhodců jiné právnické osoby, která zajisťuje rozhodčí řízení, a to po předchozím projednání s touto právnickou osobou.
§26 Odmítnutí - vyloučení znalce a tlumočníka
Ustanovení §24 a §25 tohoto Jednacího řádu se vztahuje přiměřeně téz na znalce a tlumočníky
§27 Rozhodování o pravomoci
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn rozhodovat o své pravomoci.
Dospěje-li Rozhodce (Rozhodčí senát) k závěru, ze jeho pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodne o tom usnesením.
Námitky nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, ze ve věci nebylo mozno rozhodčí smlouvu uzavřít, můze účastník vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé.
§28 Příprava projednávání sporu
Rozhodce (Rozhodčí senát) prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, je oprávněn učinit doplňující opatření, zejména vyzádat od účastníků písemná stanoviska, důkazy a dalsí písemnosti a stanovit k tomu lhůtu.
Hlava IV. Projednání sporu
§29 Způsob rozhodování sporu
Rozhodce (Rozhodčí senát) rozhoduje spor v zásadě bez nařízení ústního jednání na základě předlozených písemností, není-li mezi účastníky rozhodčího řízení dohodnuto jinak.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je vsak oprávněn nařídit ústní jednání, povazuje-li to za potřebné k řádnému posouzení věci a rozhodnutí sporu.
Rozhodce (Rozhodčí senát) o sporu rozhoduje neveřejně.
§30 Ústní jednání
Nařídí-li Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) ústní jednání, vyrozumí o čase a místě konání ústního jednání účastníky předvoláním, které jim bude doručeno s takovým předstihem, aby kazdý z účastníků měl k dispozici lhůtu nejméně 20 kalendářních dnů na přípravu jednání. Se souhlasem účastníků můze být tato lhůta kratsí.
Jestlize se nedostaví účastník, který byl řádně uvědoměn o čase a místě konání ústního jednání a včas nepozádal z důlezitého důvodu o odročení, nebrání jeho nepřítomnost projednání sporu. Rozhodce (Rozhodčí senát) při rozhodování pak vychází z obsahu spisu a provedených důkazů. O tomto musí být účastník v předvolání řádně poučen.
Průběh ústního jednání se zachycuje v protokolu o jednání, který podepisuje zapisovatel a Rozhodce (členové Rozhodčího senátu). Protokol o jednání sepisuje zapisovatel, určený Rozhodcem (předsedou Rozhodčího senátu).
Ústní jednání je vzdy neveřejné.
§31 Odročení ústního jednání
Ústní jednání můze být na zádost účastníka odročeno, maximálně o dva měsíce, jen z vázných důvodů, které musí být sděleny Rozhodci (Rozhodčímu senátu).
O odročení rozhoduje Rozhodce (Rozhodčí senát) usnesením; v případě potřeby i bez zádosti účastníků.
Nebrání-li tomu okolnosti, oznámí Rozhodce (Rozhodčí senát) při odročení jednání den, kdy se bude konat dalsí jednání.
Nebude-li den dalsího jednání určen, musí být účastníci předvoláni k dalsímu jednání způsobem dle ust. §30 odst. 1 tohoto Jednacího řádu.
§32 Protokol o ústním jednání
O ústním jednání ve sporu se vede protokol v českém jazyce.
Protokol o ústním jednání musí obsahovat zejména tyto údaje:
označení Rozhodce (Rozhodčího senátu),
spisovou značku sporu,
označení účastníků, vedlejsích účastníků a jejich zástupců,
údaje o účasti účastníků,
jména svědků, znalců, tlumočníků a ostatních účastníků jednání,
stručný a výstizný popis průběhu jednání,
výpovědi a pozadavky účastníků, svědků a znalců a obsah jiných důlezitých prohlásení,
uvedení důvodů pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,
místo a datum jednání,
podpis zapisovatele a Rozhodce nebo členů Rozhodčího senátu.
Na zádost účastníků a na jejich náklady se jim vydá nebo zasle kopie protokolu.
§33 Vzájemná zaloba a námitka započtení
Do rozhodnutí ve věci samé je zalovaný oprávněn v jiz zahájeném rozhodčím řízení uplatnit svůj vzájemný nárok vůči zalobci, a to:
vzájemnou zalobou v případě uplatnění vyssího nároku, nez který byl uplatněn zalobou, nebo
námitkou započtení v případě uplatnění nároku nizsího nebo nároku stejné výse, jaký byl uplatněn zalobou.
Jestlize zalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opozděným podáním vzájemné zaloby nebo vznesením námitky započtení, můze mu být ulozena náhrada zvýsených nákladů, které tím vznikly, jakoz i náhrada zvýsených výloh druhého účastníka s tím spojených. Za opozděné podání vzájemné zaloby nebo vznesení námitky započtením se zejména povazuje podání, které je zasláno po lhůtě určené Rozhodcem (Rozhodčím senátem).
Na vzájemnou zalobu a námitku započtení se přiměřeně vztahují ustanovení upravující nálezitosti zaloby.
§34 Pokus o smír
Rozhodce (Rozhodčí senát) je podle okolností případu oprávněn vyzvat v kazdém stadiu řízení účastníky k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uzavření smíru.
Jestlize v průběhu řízení účastníci ukončí spor uzavřením smíru, vydá Rozhodce (Rozhodčí senát) smír formou rozhodčího nálezu, jehoz obsahem bude dohoda účastníků o předmětu sporu, neodporuje-li obsah smíru právním předpisům.
§35 Zajistění důkazů
Po podání zaloby, avsak před vydáním rozhodnutí ve věci samé, můze Rozhodce (Rozhodčí senát) v naléhavých případech na zádost účastníka zajistit důkaz a k tomu účelu stanovit jednoho nebo i více znalců, anebo učinit jiné vhodné opatření k jeho zajistění.
§36 Předbězné opatření
Ukáze-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, ze by mohl být ohrozen výkon rozhodčího nálezu, můze kterýkoliv z účastníků pozádat příslusný soud o nařízení předbězného opatření. O podání takového návrhu je účastník povinen uvědomit SRK ČR nebo Rozhodce (předsedu Rozhodčího senátu).
§37 Dokazování
Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokazování svých tvrzení. Za důkaz přitom můze slouzit vse, čím lze prokázat skutková tvrzení.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn vzít za svá skutková zjistění shodná tvrzení účastníků.
Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé, jakoz i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky.
Rozhodce (Rozhodčí senát) rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Můze také podle svého uvázení stanovit provedení znaleckého posudku, vyslýchat znalce a svědky a účastníky, pokud se k němu dobrovolně dostaví.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn kdykoliv pozádat účastníka o předlození originálů nebo úředně ověřených kopií jím navrhovaných listinných důkazů.
§38 Hodnocení důkazů
Důkazy hodnotí Rozhodce (Rozhodčí senát) podle své úvahy, a to kazdý důkaz jednotlivě a vsechny v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co vyslo v průběhu řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.
Procesní úkony nutné pro dokončení řízení, které nemůze provést sám Rozhodce (Rozhodčí senát), provede na jeho dozádání soud.
U listin vydaných státními orgány České republiky v mezích jejich pravomoci, jakoz i u listin, které jsou zvlástními předpisy prohláseny za veřejné, se nedokazuje skutečnost, ze tyto listiny byly svými výstavci skutečně vydány, ani oprávnění k jejich vydání. Obsah takové listiny není předmětem dokazování, ledaze bude prokázán opak v listině tvrzených skutečností.
§39 Svědci
Důkazem v rozhodčím řízení je také výslech svědka.
Rozhodce (Rozhodčí senát) předvolá a vyslechne podle svého uvázení svědky, které navrhnou účastníci.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je oprávněn předvolat a vyslechnout svědky i bez návrhu účastníků.
Účast svědka zajisťuje účastník, který navrhl výslech tohoto svědka.
Rozhodce (Rozhodčí senát) můze vyslýchat svědky a účastníky, jen kdyz se k němu dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
Na začátku výslechu Rozhodce (Rozhodčí senát) zjistí totoznost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost.
Svědek musí být poučen v souladu s ust. §20 Zákona o rozhodčím řízení a ve smyslu ust. §124 a §126 občanského soudního řádu.
Rozhodce (Rozhodčí senát) vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vse, co ví o předmětu výslechu. Pak mu klade otázky potřebné k doplnění a vyjasnění jeho výpovědi.
Otázky mohou klást svědkovi i účastníci, vedlejsí účastník a znalci v pořadí a způsobem určeným Rozhodcem (Rozhodčím senátem).
Obsah výslechu svědka je součástí protokolu o ústním jednání.
Svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a uslého výdělku, dále jen svědečné. Toto právo zaniká, není-li uplatněno nejpozději bezprostředně po ukončení výslechu.
Svědečné vyplácí svědkovi Tajemník. Svědečné je nákladem rozhodčího řízení a je hrazeno účastníky dle rozhodnutí Rozhodce (Rozhodčího senátu).
§40 Tlumočník
Je-li to nutné pro projednání sporu, je Rozhodce (Rozhodčí senát) povinen přibrat tlumočníka.
Rozhodce (Rozhodčí senát) je povinen přibrat tlumočníka vzdy, pokud je to nezbytné k zajistění rovného postavení účastníků v rozhodčím řízení.
Odměnu tlumočníka vyplácí tlumočníkovi Tajemník. Odměna tlumočníka je nákladem rozhodčího řízení a je hrazena účastníky dle rozhodnutí Rozhodce (Rozhodčího senátu).
§41 Znalecký posudek
Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimz je třeba odborných znalostí, ustanoví Rozhodce (Rozhodčí senát) dle svého uvázení znalce nebo pozádá o potvrzení či odborné vyjádření osoby či instituce, o jejichz erudovanosti nemá pochybnosti.
Znalec musí být poučen obdobně jako svědek.
Pokud Rozhodce (Rozhodčí senát) přijme znalecký posudek bez výslechu znalce, musí seznámit účastníky s jeho obsahem.
Rozhodce (Rozhodčí senát) můze ulozit účastníkům, aby něco vykonali nebo snáseli, popř. poskytli součinnost, je-li to k vypracování znaleckého posudku třeba.
Místo posudku znalce můze Rozhodce (Rozhodčí senát) rozhodnout, ze přijme potvrzení nebo odborné vyjádření osoby nebo instituce, o jejichz erudovanosti nemá Rozhodce (Rozhodčí senát) pochybnosti.
§42 Přerusení řízení
Projednávání sporu můze být na zádost vsech účastníků na určitou dobu přeruseno.
O přerusení řízení včetně doby přerusení rozhoduje Rozhodce (Rozhodčí senát) usnesením.
Po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přeruseno, se v řízení pokračuje, pokud Rozhodce (Rozhodčí senát) nerozhodl o jejím prodlouzení.
§43 Navrácení lhůty
Jestlize se některý z účastníků řízení do rozhodnutí ve věci nemohl z vázných důvodů řízení zcela nebo zčásti zúčastnit, nebo jestlize zmeskal bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění nebo bránění svého práva, učiní Rozhodce (Rozhodčí senát) k návrhu tohoto účastníka přiměřená opatření, aby mohl to, co zameskal, vykonat dodatečně.
Hlava V. Skončení řízení
§44 Forma rozhodnutí
Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesením o zastavení řízení (dále téz rozhodnutí).
Rozhodnutí se vydává zpravidla do 3 měsíců od řádného podání zaloby, nebylo-li pozádáno zalobcem o expresní řízení (§15 tohoto Jednacího řádu).
Je-li řízení konáno jen na základě písemných podkladů bez ústního jednání, do lhůty dle ust. §44, odst. 2, se nezapočítává doba nezbytně nutná pro doručení zaloby zalovanému účastníkovi řízení a doba stanovená pro jeho vyjádření k zalobě.
§45 Vydání rozhodčího nálezu
Poté, co Rozhodce (Rozhodčí senát) usoudí, ze vsechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, přistoupí k vydání rozhodčího nálezu.
Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává rozhodčí nález na základě zádosti účastníků, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného.
Jestlize se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí Rozhodce (Rozhodčí senát) zároveň lhůtu pro toto plnění.
Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, můze Rozhodce (Rozhodčí senát) vydat usnesení, ze projednávání této části předmětu sporu je skončeno, a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, ze v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.
Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výse, můze Rozhodce (Rozhodčí senát) projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výsi nároku, a o tom rozhodnout.
Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno účastníkům řízení.
Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.
§46 Obsah rozhodčího nálezu
Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
titul, jméno a příjmení Rozhodce (členů Rozhodčího senátu),
uvedení statutu Rozhodce (členů Rozhodčího senátu) jako Rozhodce (Rozhodců) vedeného v Seznamu rozhodců SRK ČR,
spisovou značku sporu,
označení účastníků, vedlejsích účastníků a jejich zástupců,
předmět sporu,
výrok zahrnující také rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení,
odůvodnění rozhodčího nálezu, pokud rozhodce nestanoví jinak nebo se účastníci nedohodli, ze odůvodnění není třeba,
poučení o právní moci a vykonatelnosti rozhodčího nálezu,
datum a místo vydání rozhodčího nálezu,
podpis Rozhodce nebo členů Rozhodčího senátu.
§47 Hlasování o rozhodčím nálezu
Rozhodčí senát se usnásí o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním větsinou hlasů.
O hlasování Rozhodčího senátu se sepíse protokol, který se v zapečetěné obálce zalozí do spisu.
§48 Vyhlásení rozhodčího nálezu
Rozhodčí nález se vyhlasuje pouze v případech, kdy se konalo ústní jednání.
Po skončení ústního jednání Rozhodce (předseda Rozhodčího senátu) vyhlásí výrok rozhodčího nálezu přítomným účastníkům.
V odůvodněných případech můze Rozhodce (Rozhodčí senát) rozhodnout, ze účastníkům bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlásení.
§49 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu
Na zádost účastníka podanou do 15 kalendářních dnů od dne doručení rozhodčího nálezu účastníku je Rozhodce (Rozhodčí senát) oprávněn vydat doplňující rozhodčí nález, jestlize se ukáze, ze rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o vsech nárocích účastníků.
Na doplňující rozhodčí nález se jinak pouzijí vsechna ustanovení o rozhodčím nálezu dle tohoto Jednacího řádu.
Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví Rozhodce (Rozhodčí senát) kdykoliv na zádost kteréhokoliv účastníka nebo i z vlastního podnětu. Takováto oprava musí být usnesena, podepsána a doručena stejným způsobem jako rozhodčí nález.
Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného rozhodčího nálezu.
Účastníci nejsou povinni platit jakékoli náklady spojené s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.
§50 Pravomocnost rozhodčího nálezu
Rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí.
Po nabytí právní moci opatří na pozádání účastníka Tajemník rozhodčí nález dolozkou právní moci a vykonatelnosti.
Rozhodčí nález je konečný a závazný, přezkoumání rozhodčího nálezu v rozhodčím řízení je vyloučeno.
§51 Splnění rozhodčího nálezu
Účastnící jsou povinni splnit vsechny povinnosti ulozené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených.
§52 Vykonatelnost rozhodčího nálezu
Dnem nabytí právní moci je rozhodčí nález soudně vykonatelný.
Nesplní-li účastnící povinnosti ulozené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí (exekuci) v souladu s právním řádem.
§53 Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu
Není-li ve sporu vydán rozhodčí nález, rozhodne Rozhodce (Rozhodčí senát) usnesením.
Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
nebyla-li splněna poplatková povinnost dle ust. §20 a §54 tohoto Jednacího řádu,
v případech, kdy zaloba byla vzata zpět zalobcem,
v případech, kdy nedoslo ve stanovené lhůtě k odstranění vad podání,
dohodnou-li se na tom účastníci,
dospěje-li v průběhu řízení Rozhodce (Rozhodčí senát) k závěru, ze jeho pravomoc k rozhodnutí není dána.
Pro vydání usnesení Rozhodce (Rozhodčího senátu) platí přiměřeně ustanovení pro vydání rozhodčího nálezu.
Hlava VI. Náklady rozhodčího řízení
§54 Náklady rozhodčího řízení
Rozhodčí řízení je zásadně úplatné.
Náklady rozhodčího řízení jsou definovány v Poplatkovém řádu rozhodčího řízení vedeného Rozhodci vedenými v Seznamu rozhodců SRK ČR (dále jen „Poplatkový řád“).
§55 Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení
O úhradě nákladů rozhodčího řízení a přiznání náhrady nákladů rozhodčího řízení rozhoduje Rozhodce (Rozhodčí senát) v souladu s tímto Jednacím řádem a Poplatkovým řádem.
ČÁST TŘETÍ. USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§56 Úschova písemností rozhodčího řízení
Tajemník je povinen do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodčího nálezu předat předmětný rozhodčí nález do úschovy příslusnému soudu, v jehoz obvodu byl rozhodčí nález vydán.
Rozhodčí nález musí být opatřen dolozkou o nabytí právní moci a musí k němu být připojeny vsechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení.
§57 Společná ustanovení
Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Jednacím řádu, se řídí ustanovením Zákona o rozhodčím řízení.
Nestanoví-li tento zákon, tento Jednací řád nebo Poplatkový řád jinak, uzijí se pro rozhodčí řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
§58 Platnost a účinnost
Tento Jednací řád nabyl platnosti a účinnosti dnem 01.06.2007.
Rozhodování sporů v rozhodčím řízení se řídí Jednacím řádem platným ke dni podání zaloby.
Platné znění tohoto Jednacího řádu je zveřejněno také na internetové stránce SRK ČR: www.smirciarozhodcikomora.cz
V rámci přijímání nového občanského zákoníku doslo také ke změnám v exekučním řádu.
Jednou ze změn je moznost postihnout společné jmění manzelů, a to i soudem zúzené, nebo zrusené i v případě, ze dluh vznikl jednomu z manzelů před vstupem do manzelství.
Zákon pochází ze sněmovního tisku 930. Ovsem původní vládní návrh obsahoval pojistku proti zneuzití.
Změna paragrafu 42 v exekučním řádu zněla původně takto:
§ 42
(1) Exekuci na součást společného jmění manzelů lze nařídit také tehdy, jde-li
o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání společného jmění jen jednomu z manzelů.
(2) Exekuci na součást společného jmění manzelů lze dále nařídit také tehdy, jde-li
o vydobytí dluhu, který vznikl povinnému jestě před uzavřením manzelství.
(3) Jde-li o vydobytí
a) dluhu podle odstavce 1, který
1. vznikl proti vůli druhého manzela, jenz nesouhlas projevil vůči
oprávněnému bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl,
2. spočívá v povinnosti plnit výzivné,
3. vznikl z protiprávního činu, nebo
b) dluhu podle odstavce 2,
můze být společné jmění manzelů postizeno jen do výse, kterou by představoval
podíl povinného, kdyby společné jmění povinného a jeho manzela bylo
zruseno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku.
(4) Vznikl-li vymáhaný dluh v době, od které uplynulo méně nez 6 měsíců do
změny nebo vyloučení zákonného majetkového rezimu, nepřihlízí se při nařízení
exekuce ke smlouvě nebo rozhodnutí soudu, jimiz k této změně nebo vyloučení
zákonného majetkového rezimu doslo. To neplatí, doslo-li k ujednání rezimu
rozsíření rozsahu společného jmění.
(5) Při posuzování skutečností podle odstavců 2 a 3 exekutor vzdy přihlédne k
tomu, co v řízení vyslo najevo.
Ovsem dne 10.6.2013 kdosi, asi z ústavně právního výboru, propasoval do zákona ořezání pojistky proti zneuzití.
Tato změna poté prosla Parlamentem, Senátem i Prezidentem. Ani jedna z těchto institucí si této změny asi nevsimla.
Od 1.1.2014 bude platný zákon znít takto:
§ 42
(1) Exekuci na majetek patřící do společného jmění manzelů lze vést také
tehdy , jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manzelství
nebo před uzavřením manzelství jen jednomu z manzelů. Za majetek patřící do
společného jmění povinného a jeho manzela se pro účely exekuce povazuje také
majetek, který netvoří součást společného jmění manzelů jen proto,
ze bylo rozhodnutím soudu zruseno společné jmění manzelů nebo zúzen
jeho stávající rozsah, nebo ze byl smlouvou zúzen rozsah
společného jmění manzelů, ze byl ujednán rezim oddělených jmění
nebo ze byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manzelství.
(2) Při posuzování skutečností podle odstavce 1 exekutor vzdy přihlédne
k tomu, co v řízení vyslo najevo.
Ten původní vládní návrh bych chápal.
Opravdu asi slo jen o zamezení "úniku" dluzníků do manzelství se zúzeným SJM.
Ovsem to, co má ve finále platit jde mnohem dál.
Platný zákon Vám totiz lidi říká, nezeňte se, nevdávejte, naopak se rozvádějte.
Dnes totiz jeden ani nemá jak zjistit zda vůbec něco dluzí.
Tak Vám Vás milovaný ani nemusí lhát, ze nic nedluzí.
A pak bum, za pár měsíců bomba a o majetek příjde i člověk, který se provinil jen tím, ze má někoho rád a vzal si ho.