§ 42
Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu skoda, odpovídá se za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za skodu.
§ 42a Odporovatelnost
(1) Věřitel se můze domáhat, aby soud určil, ze dluzníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dluzníkovi z jeho odporovatelného úkonu jiz vymahatelný anebo byl-li jiz uspokojen.
(2) Odporovat je mozné právním úkonům, které dluzník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dluzníka zkráceni a k nimz doslo v posledních třech letech mezi dluzníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dluzník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, kdyz druhá strana tehdy dluzníkův úmysl zkrátit věřitele i při nálezité pečlivosti nemohla poznat.
(3) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíz prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dluzníka prospěch.
(4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, ze věřitel můze pozadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem uslo z dluzníkova majetku; není-li to dobře mozné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.