Opatření v oblasti exekucí podle ministerstva spravedlnosti míří na dluzníky, kteří jsou dlouhodobě v tízivé finanční situaci a v současné době patří mezi nejohrozenějsí skupiny, protoze nemají zádnou finanční rezervu, jejich zaměstnání je mnohdy nestabilní a v podstatě ze dne na den se mohou ocitnout bez příjmu. Ti mají mnohdy víc exekucí, jejichz vymáhání je bezvýsledné.
Ministerstvo proto navrhuje takové exekuce za určitých podmínek zastavit. Soudní exekutoři budou mít povinnost rozhodnout o zastavení exekuce v případě, ze po dobu posledních 3 let nedoslo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjistěn či zajistěn zádný majetek.
Rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit věřitel, který by na výzvu soudního exekutora do 15 dnů slozil zálohu na náklady exekuce. Pokud by exekuční návrh podalo více věřitelů, jsou povinni slozit dalsí zálohu společně a nerozdílně. Půjde-li o exekuci k vymození výzivného na nezletilé dítě, náhrady újmy způsobené poskozenému pracovním úrazem či nemocí z povolání nebo pohledávky dopravních podniků či skol, stačí, aby věřitelé exekutorovi na základě výzvy oznámili, ze se zastavením exekuce nesouhlasí. Dalsí zálohu skládat nemusejí.
Moznost zastavení nedobytných pohledávek vítá Exekutorská komora České republiky. Snahy ministerstva o zastavování tzv. marných exekucí Exekutorská komora ČR vítá, sama podobný krok rovněz navrhovala. Současný stav, kdy exekutor nemůze sám marnou exekuci zastavit, je nevyhovující a přinásí s sebou zbytečné náklady. Otázku nákladů exekuce je třeba s ministerstvem jestě prodiskutovat, uvedla pro Měsec.cz Lenka Dosatová z exekutorské komory.
Návrh zákona
(7) Exekutor zastaví i bez návrhu a souhlasu oprávněného exekuci, nedoslo-li v ní po dobu posledních 3 let ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výsi postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních 3 let zjistěn či zajistěn zádný majetek postizitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.
Exekutor exekuci nezastaví, slozí-li oprávněný na výzvu exekutora dalsí zálohu na náklady exekuce ve výsi stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen „dalsí záloha“); odstavec 8 tím není dotčen. Oprávněný je povinen slozit dalsí zálohu do 15 dnů od doručení výzvy ke slození dalsí zálohy. Podalo-li exekuční návrh více oprávněných, jsou povinni slozit dalsí zálohu společně a nerozdílně.
(8) Jde-li o exekuci k vymození výzivného na nezletilé dítě, náhrady újmy způsobené poskozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublízením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky z pojistného na veřejné zdravotní pojistění, pohledávky poskytovatele veřejné sluzby v přepravě vůči cestujícímu nebo pohledávky skoly nebo skolského zařízení z veřejné sluzby poskytované podle skolského zákona, exekutor exekuci podle odstavce 1 věty první nezastaví, sdělí-li exekutorovi na jeho výzvu oprávněný do 15 dnů, ze nesouhlasí s tím, aby exekuce byla zastavena. Oprávněný z exekuce podle věty první není povinen skládat dalsí zálohu.
(9) Slozí-li oprávněný dalsí zálohu nebo pokračuje-li exekuce podle odstavce 8, soud po dobu 3 let od slození dalsí zálohy nebo od sdělení oprávněného, ze nesouhlasí se zastavením exekuce, nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost bez návrhu a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost podaný před slozením dalsí zálohy, případně před sdělením oprávněného, ze nesouhlasí se zastavením exekuce, o kterém do slození dalsí zálohy nebylo rozhodnuto, nebo podaný po dobu 3 let od slození dalsí zálohy nebo od sdělení oprávněného, ze nesouhlasí se zastavením exekuce, zamítne.
(10) Nedoslo-li v exekuci ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výsi postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce po dobu posledních 9 let a nebyl-li v této exekuci po tuto dobu zjistěn či zajistěn zádný majetek postizitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce, exekutor rozhodne i bez návrhu a souhlasu oprávněného o zastavení exekuce; odstavec 7 věta druhá az čtvrtá a odstavec 8 se nepouzijí.
Opatření se vsak nelíbí České asociaci věřitelů. Podle ní jde o drastický zásah do práv věřitelů a nebývalý způsob změny pravidel hry u jiz bězících exekučních a insolvenčních řízení.
Věřitelé, jejichz pohledávky jsou uspokojovány v oddluzení, měli doposud jistotu alespoň určité míry splacení dluhu, o kterou by přijetím daného návrhu zcela přisli. Plosné zastavení exekučních řízení, u nichz za poslední tři roky nedoslo ani k částečnému uspokojení pohledávky věřitele, za předpokladu, ze věřitelé neuhradí zálohu na jejich pokračování, můze pro mnohé z nich znamenat naprosté znemoznění vymahatelnosti jejich nároku, neboť řada občanů, zivnostníků i firem se nyní potýká s nedostatečným cash flow a dalsí náklady spojené s vymáháním si nemohou dovolit, uvedla mluvčí asociace Alzběta Běličová.
Opatření by přitom platilo právě pouze pro soukromé věřitele, nikoli pro stát, coz je krajně nespravedlivé a bezprecedentní. Pokud chce stát plosně zastavovat exekuce či odpoustět dluhy, měl by tak učinit výhradně u svých vlastních pohledávek, dodala.
Kdo zaplatí náklady?
Není jasné, kdo by uhradil náklady na do té doby bězící, ale nově zastavené exekuce. Zda by je musel uhradit oprávněný (vysoká pravděpodobnost), anebo zda by je jako ztrátu odepsal exekutor (malá pravděpodobnost). Pokud nebudou v zákoně náklady definované, plosné zastavení exekucí můze spustit lavinu faktur exekutorů směrem k oprávněným. Dluzníci by byli vítězem.
Prominutí zmeskané lhůty
V soudním řízení se lidem a firmám rozsiřuje moznost, aby jim soud prominul zmeskání úkonu, ke kterému doslo například kvůli pobytu v karanténě. Zádosti o prominutí bude mozné podávat do stanovené doby od ukončení nouzového stavu, ale případně i později, pokud například karanténa přetrvá déle. Doba, v níz bude mozné podat zádost, se bude lisit podle typu řízení tak, jak uz je tomu dnes u lhůt, které se mohou prominout i podle současné právní úpravy (například do 15 dnů v občanském soudním řízení, do 3 dnů v trestním řízení).
Dluzníci v oddluzení
Na pomoc dluzníkům míří opatření, kdy takzvaná stará oddluzení (zahájená před oddluzovací novelou v roce 2019) soud nezrusí, kdyz dluzník nebude kvůli současné situaci plnit splátkový kalendář, popřípadě dluzník bude moci být osvobozen od dluhů, i kdyz ve starých oddluzeních splatí v důsledku koronavirové situace méně nez 30 % dluhů.
Odklad povinnosti podat na sebe insolvenční řízení
Podnikatelé, kteří se kvůli koronaviru dočasně dostanou do potízí, nebudou mít povinnost podat na sebe hned insolvenční návrh. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje dočasný odklad povinnosti podat na sebe insolvenční návrh v případě, ze je firma v úpadku, a to do doby uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádného opatření vlády. K věřitelskému návrhu podanému do 31. 8. 2020 se nebude přihlízet. Tím se poskytne podnikatelům více času řesit tuto problematiku způsobenou koronavirem, uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benesová.